Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropští úředníci vydělávají víc než americký prezident i britský premiér

  15:33aktualizováno  15:33
Komu ze západních politiků se nejvíce vyplatí ráno vstát a jít do práce? Americkému prezidentovi nebo britskému premiérovi? Oba snadno porazí trojice vysoce postavených úředníků z Bruselu, kterou stanovila Lisabonská smlouva. Kupříkladu Herman van Rompuy si měsíčně přijde v přepočtu na více než 760 tisíc korun.

Předseda Evropské rady Herman van Rompuy (červen 2010) | foto: AP

A není sám, komu každý měsíc přistane na účtu pohádkově vysoký plat. Britský list The Daily Telegraph kupříkladu zjistil, že celkem 1023 úředníků z evropských institucí vydělává víc než jejich premiér David Cameron. Plat nového předsedy vlády přitom ročně činí 142 500 liber (asi 4 417 500 Kč).

To však ani zdaleka nedosahuje výše mezd skupiny nejvyšších úředníků EU, mezi které patří kromě předsedy Evropské komise José Barrosa, jeho šesti místopředsedů a devatenácti komisařů, i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová a předseda Evropské rady Herman van Rompuy. Funkce posledních dvou zmiňovaných zavedla nová Lisabonská smlouva loni na podzim. (viz článek o volbě zde)

"Prezident EU" vydělá víc než jeho americký protějšek

Prvního místa se v této osmadvacítce vyvolených, kteří zastávají posty, do nichž nebyli nikým zvoleni, ale vybráni na základě různých dohod, zhostil "první europrezident" Rompuy s bezkonkurenčním platem ve výši 30 000 eur měsíčně (360 000 ročně, tedy asi 9 000 000 Kč). Ročně tak vydělá víc než americký prezident Barack Obama, jehož plat je vyměřen na 400 000 dolarů (cca 8 400 000 Kč).

Také Cameronova krajanka Catherine Ashtonová, která zodpovídá za zahraniční a bezpečnostní politiku EU, se nemusí příliš uskromňovat. Ročně dostane kolem 276 tisíc eur (asi 6 901 800). A trojici nejlépe placených lidí v celém západním světě doplňuje předseda Evropské komise José Barroso. Ten si podle euroobserver.com každoročně přijde na 293 064 eur (asi 7 326 600 Kč).

Nutno podotknout, že platy všech výše uvedených jsou uvedeny bez možných náhrad, na které mají nárok.

Evropské instituce s šetřením nepočítají

Evropské instituce navíc ani v době krize nepočítají s žádným škrtáním a šetřením, ke kterému přistupují jednotlivé státy EU (kupříkladu čeští poslanci si odhlasovali snížení platů o 4 procenta loni v listopadu a britský premiér si snížil plat o 7 500 liber ročně krátce po nástupu do úřadu). Na příští rok EU požádala zvýšit rozpočet o 6 procent. Tento záměr nový britský konzervativní premiér zkritizoval a vyzval "ke zmražení rozpočtu na 2011".

Evropská komise se ale brání, peníze se podle ní mají využít na nutnou implementaci Lisabonské smlouvy. "Musíme mít v práci lidi s více kompetencemi, jež vyžaduje Lisabonská smlouva, kterou si všichni odsouhlasili," uvedl podle britského listu mluvčí EK.

PLATY ČESKÝCH ÚSTAVNÍCH ČINITELŮ

Prezident ČR 196 700,-
Předseda Senátu, předseda sněmovny, předseda vlády, předseda Ústavního soudu 158 400,-
Ministr 112 600,-
Poslanec, senátor 59 000,-

(uvedeno bez náhrad)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Jednotky Duvdevanu při zatýkání v izraelském Bejr El. (7. října 2015)
Češi cvičili v Izraeli s elitní jednotkou určenou ke krocení Palestinců

V Izraeli tento týden skončilo čtrnáctidenní cvičení speciálních sil izraelské a české armády. Podle listu The Jerusalem Post se konalo na základně Ceelim v...  celý článek

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.