Nemocný Polák, který přišel o domov, se choulil ve starých dekách a peřinách.

Nemocný Polák, který přišel o domov, se choulil ve starých dekách a peřinách. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Bezdomovci se dokážou vzchopit. Byt od státu si udrží, ukázala studie

  • 111
Lidé, kteří skončili na ulici, většinou nejsou ztracené případy, za které je společnost často považuje. Pokud dostanou od státu byt, jsou schopni si ho udržet a odrazit se ode dna. Ukazuje to průzkum sociálních projektů v pěti evropských městech.

Autoři studie zkoumali pět programů sociálního bydlení v Amsterdamu, Glasgowě, Budapešti, Kodani a Lisabonu. Šanci na vlastní bydlení zde dostali lidé závislí na alkoholu a drogách či s psychickými potížemi, kteří skončili na ulici. Sledovali téměř 200 lidí.

Bída v Česku

Vládní koncepce prevence bezdomovectví uvádí, že v Česku je kolem 30 tisíc lidí bez přístřeší. Zhruba 100 tisícům lidí ztráta bydlení hrozí, a to kvůli nízkým příjmům či dluhům. Nejohroženější skupinou jsou osamělé seniorky a senioři, početné rodiny, domácnosti nezaměstnaných i samoživitelek a samoživitelů.

V Amsterodamu si dokázalo přidělený byt dlouhodobě udržet 97 procent lidí bez domova. V Kodani se díky bydlení ode dna odrazilo 94 procent lidí, v Glasgowě 93 procent a v Lisabonu 79 procent.

Průzkum se zaměřil na na model „housing first“ neboli „nejdřív bydlení“ a trval od června 2011 do července 2013. Podle tohoto modelu by lidé v tísni měli co nedříve získat běžné bydlení namísto ubytoven a azylových domů.

„Plavat se člověk naučí lépe ve vodě, než když se plácá na suchu. Když má smlouvu na byt a bydlení, dokáže to. Když to zvládli lidé se závislostmi, ostatní lidé v tísni to dokážou ještě lépe. Nepotřebují mezistupně, ale byt a podporu služeb,“ soudí koordinátor výzkumu Volker Busch-Geertsema.

„Je to levnější než náklady na ubytovny“

Model rychlého přidělení bytů prosazuje i Česká platforma pro sociální bydlení. Některé země využívají jinou metodu. Člověk se na samostatné bydlení připravuje a postupně se k němu propracuje přes přechodná bydlení.

Podle šéfa platformy Štěpána Ripky výsledky průzkumu ukázaly, že budovat přechodné bydlení či vícestupňový model přípravy není příliš smysluplné. Mnozí potřební se k bytu nedostanou a dlouhodobě zůstávají v azylových domech a ubytovnách. Vysoké jsou i náklady.

„Dát rovnou byt není v konečném důsledku dražší,“ uvedl Ripka. Dodal, že přístup k sociálnímu bydlení by měly mít všechny skupiny potřebných, tedy rodiny, samoživitelé a samoživitelky, přistěhovalci či příslušníci menšin.

Konec byznysu s chudobou?

Senát schválil novelu, která má omezit vyplácení velkých peněz majitelům ubytoven pro chudé.

Premiérův šéfporadce Vladimír Špidla by chtěl, aby se metoda „nejdříve bydlení“ promítnula i do chystaného zákona o sociálním bydlení.Zapojit by se měl stát, obce i soukromí vlastníci domů a bytů.

„Například v Británii či Belgii funguje agentura, která pronajímá od soukromníka byty, do nich pak umístí potřebné. Majitelé mají nájem zajištěný od agentury,“ popsal Špidla. Podle jeho názoru by se měl nájem v sociálním bydlení regulovat, v zákoně by měla být i prevence bezdomovectví. Plánovaná norma o sociálním bydlení by mohla začít platit na konci roku 2016.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video