Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Běženci, kvóty a ochrana hranic. V Bruselu začal uprchlický summit

  17:17aktualizováno  18:40
Premiéři a hlavy států Evropské unie zasedli v Bruselu k jednání o řešení uprchlické krize. Podle Donalda Tuska je nutné okamžitě získat kontrolu nad vnějšími hranicemi, jinak se může schengenský prostor rozpadnout. Evropští politici se musí přichystat i na tvrdou kritiku ze strany Slovenska. To plánuje podat žalobu proti kvótám na rozdělení běženců.

Už druhé podobné letošní setkání na téma uprchlické vlny do Evropy by mělo především zdůraznit potřebu užší spolupráce a podpory zemím, které leží na nynější hlavní migrační trase z Turecka přes západní Balkán. Summit také zřejmě potvrdí snahy o zvýšení rozpočtů pro operace mezinárodních organizací a programů Organizace spojených národů, jako potravinový program a Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky OSN.

„Evropa je pod silným tlakem. Evropská unie nezvládá migrační krizi a my chceme přispět k tomu, aby se teď debata soustředila na podstatné problémy, které Evropa má,“ prohlásil český premiér Bohuslav Sobotka.

Podotkl, že přestože ministři vnitra většiny členských zemí v úterý prosadili přerozdělování migrantů prostřednictvím kvót proti vůli Česka a některých dalších zemí, nehodlá na středečním summitu blokovat dohodu o zavedení jiných společných postupů.

„To neznamená, že nejsme schopni se dohodnout na tom, aby další opatření, která navrhuje Evropská komise - hotspoty, posílení ochrany vnějších hranic, pomoc těm zemím, kde jsou dnes uprchlíci - nebyla realizována,“ řekl před začátkem summitu premiér. Schůze oficiálně začala o půl sedmé večer.

Evropa by měla využít toho, že v zimě migrace pravděpodobně zeslábne, a urychleně konat, řekl při příchodu na sumit rovněž premiér Sobotka. „Na jaře už by Evropa měla ukázat schopnost migrační proud regulovat a už na vnějších hranicích rozlišovat mezi uprchlíky před válkou a ekonomickými migranty,“ řekl.

Mimořádný summit, kterého se za Česko zúčastní premiér Bohuslav Sobotka a státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, svolal do Bruselu stálý předseda Evropské rady a bývalý polský premiér Donald Tusk. Ten v minulých dnech navštívil země Blízkého východu a slíbil, že státníky informuje o aktuální situaci. Těžké boje v Sýrii a Iráku, odkud prchá nejvíce lidí, se podle něj v blízké době neuklidní.

Jen uvnitř Sýrie je podle něj v pohybu přes osm milionů lidí, další čtyři miliony už ze země utekly. Pomoc se zvládáním náporu běženců od Evropy očekává také Turecko nebo Jordánsko, kam přes hranice míří zdaleka nejvíc běženců.

Na cestu do Evropy se navíc podle Tuska bude vydávat stále více lidí. „Obzvlášť když cítí, že jsou v Evropě vítáni,“ doplnil Tusk v narážce na slova německé kancléřky Angely Merkelové.

Uprchlická krize

Německo na začátku září ohlásilo, že přestane uprchlíky ze Sýrie vracet do zemí, kde měli podle evropských pravidel požádat o azyl. Do země se však začalo hrnout obrovské množství lidí a kancléřka rychle uvedla, že šlo jen o dočasné opatření (více se dočtete zde).

V rozpočtu se našly miliardy eur navíc

„Od květnového vypuknutí krize obrátila Evropská komise každý kámen, abychom v evropském rozpočtu našli prostředky,“ prohlásil ve středu odpoledne šéf eurokomisařů Jean-Claude Juncker.

Původně bylo na náklady spojené s migrační vlnou k dispozici 4,6 miliardy eur, v přepočtu zhruba 124 miliard korun. Nakonec má Brusel k dispozici zhruba dvojnásobek této částky. Dostupné peníze se vyšplhaly na 9,5 miliardy eur, tedy více než 256 miliard korun.

Mezi nejdůležitější opatření, o nichž by měli evropští státníci na summitu debatovat, patří podle Tuska bezpečnost vnějších hranic. Pokud se Evropské unii nepodaří dostat je pod kontrolu, znamená to podle předsedy Evropské rady vážné ohrožení pro schengenský prostor. Když se do něj migrantům podaří vstoupit, jejich další pohyb po Evropě už se dá jen těžko sledovat.

V Bruselu bude dusno kvůli kvótám, Slováci je ženou k soudu

Státníci, kteří do Bruselu zamířili, počítají s kritikou východoevropských zemí v čele se Slovenskem. Premiér Robert Fico ve středu dopoledne prohlásil, že Bratislava pošle před Evropský soudní dvůr rozhodnutí o povinném rozdělení 120 tisíc migrantů (více o žalobě se dočtete zde).

Fotogalerie

Kvóty, podle nichž se mají po Evropě rozprostřít běženci přebývající v Itálii, Řecku a Maďarsku, v úterý odhlasovali unijní ministři vnitra. Evropské většině vzdorovalo jen Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.

„Jsme suverénní země a odmítáme diktát většiny. Měli jsme se dohodnout na zasedání předsedů vlád a hlav států. Slovensko má právo říct, že s něčím nesouhlasí,“ prohlásil ve středu Fico.

O kvótách se podle něj mělo jednat právě na evropském summitu, nikoli na setkání ministrů vnitra. Český prezident Miloš Zeman doufá, že Evropská rada výsledek úterního hlasování revokuje. Naděje podle něj umírá poslední (více se dočtete zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.