O vyjádření Evropského soudu požádal Nejvyšší správní soud. (více o žádosti zde) Český soud se ptal, zda se na tento případ vztahuje výjimka na zpracování osobních dat z důvodu oprávněného zájmu, kdy ochrana soukromí nemá přednost.
Podle Soudního dvora Evropské unie ale výjimka o záznamu pro osobní či domácí činnosti pro tento případ neplatí. Měla by totiž být vykládána striktně. Systém zabírající veřejné prostranství je podle soudu zaměřen mimo soukromou sféru osoby, která záběry pořizuje.
„Při uplatňování směrnice zároveň nesmí vnitrostátní soudy ztrácet ze zřetele, že její ustanovení umožňují zohlednit oprávněný zájem správce spočívající v ochraně majetku, zdraví a života tohoto správce a jeho rodiny,“ zdůraznil ale zároveň Soudní dvůr EU ve čtvrteční tiskové zprávě.
Rynešův případ bude řešit Nejvyšší správní soud
Ryneš tento verdikt očekával, protože podobný názor už dříve uvedl generální advokát soudu. „Ten řekl, když to shrnu, že je potřeba, aby si o této věci rozhodly místní soudy. On ten mezinárodní soudní dvůr se nejprve zeptal všech členských zemí EU, jaký na ten můj problém mají názor. Ty názory byly zajímavé, například Velká Británie se za mě postavila, dala mi za pravdu, naopak třeba Rakousko ne. Ale co je na tom nejzajímavější, Česká republika mi dala za pravdu,“ uvedl Ryneš.
Důležité podle něj nyní bude, jak se k jeho případu postaví Nejvyšší správní soud. Rynek bojuje za to, aby soud přiznal lidem právo ochránit svůj majetek pomocí kamer, i když jejich objektiv míří na veřejné prostranství. „Protože jsem byl jeden z prvních těch případů, proto si myslím, že to je tak trochu i moje morální povinnost pomoci všem těm, kteří jsou ve stejné situaci,“ vysvětlil.
Připomněl i předchozí rozhodnutí soudu nižší instance. „Paní soudkyně říkala, že mě sice chápe, ale že zákony v téhle zemi je potřeba dodržovat, a že jsem se nechoval podle zákona. A to se mi právě nelíbilo, že mě někdo chápe, ale současně mě odsoudí,“ řekl Ryneš.
