Luboš Patera se soudí s bývalou manželkou už od roku 1989. Do Štrasburku poslal stížnost na to, jak dlouho případ trvá.
Kromě toho se stížnost týkala také nestrannosti soudního řízení, práva na rodinný život, ponižujícího zacházení a diskriminace kvůli pohlaví. Patera je členem českého sdružení Spravedlnosti dětem a tento fakt mu podle jeho názoru u českých soudů přitěžuje.
Evropský soud pro lidská práva ale stížnost na diskriminaci neuznal, neshledal prý žádné známky znevýhodňování kvůli pohlaví a tím méně kvůli občanské aktivitě stěžovatele.
Dále se bude zabývat jen tím, jestli je soudní řízení Patery a jeho bývalé ženy neúměrně dlouhé. Datum rozhodnutí není známo.
Otcové uspěli jen kvůli délce soudu
Stejně soud rozhodl i v předchozích případech českých otců. Oba uspěli jen se stížností na příliš dlouhé soudní řízení. Jejich tvrzení, že byli diskriminováni v péči o dítě proto, že jsou muži, soud ve Štrasburku zamítl.
Podle sdružení Spravedlnost dětem české soudy rozhodují při rozvodech tendenčně a dítě obvykle svěří do péče matky. Některé případy, kdy se otec se svým dítětem nemůže vídat, se pak táhnou několik let.
Odborníci ale upozorňují na to, že se mnohdy nechtějí s otci stýkat samotné děti. Důvodem podle nich může být například domácí násilí.
Podle Českého statistického úřadu za rok 2005 české soudy ukončily 31 300 manželství. Asi dvě třetiny těchto párů měly děti. Do péče otců je soudy svěřily jen výjimečně.
V 90. letech přišlo rozvodem o denní kontakt s jedním z rodičů, většinou otcem, přes 340 tisíc dětí. Podle demografů je to téměř čtvrtina ze všech dětí, které se v 80. letech narodily vdaným matkám.
