Studentka medicíny Cervanová byla znásilněna a zavražděna v létě 1976. O šest let později soud v tehdejším Československu dospěl k závěru, že zločin spáchala skupina mladíků a její členy odsoudil k trestům odnětí svobody od čtyř do 24 let.
Po pádu komunismu byl proces obnoven, ale slovenské soudy vinu šestice odsouzených mužů potvrdily. Třem obžalovaným tresty dokonce zpřísnily. Potrestaní Slováci neuspěli u slovenského nejvyššího soudu ani s mimořádným opravným prostředkem vůči pravomocnému rozsudku.
Štrasburský soud podle mluvčí slovenského ministerstva spravedlnosti Alexandry Donevové ale zamítl stížnost odsouzených, kteří tvrdili, že byla porušena jejich práva na spravedlivý proces a že slovenské soudy neměly na zřeteli všechny důkazy.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) upozornil, že jeho úlohou není hodnotit důkazy v původním řízení a že slovenské soudy zdůvodnily své rozhodnutí, kterým odmítly v případu další dokazování. ESLP rovněž konstatoval, že nemá pravomoc posuzovat trestní řízení v případu před rokem 1992, kdy Československo přistoupilo k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Na motivy případu vraždy studentky medicíny byl v roce 2004 natočen český film Bolero. Scenáristku filmu Markétu Zinnerovou někteří odsouzení zažalovali a požadovali omluvu za to, že je v médiích označila za vrahy. České soudy jejich žalobu zamítly.
Loni se zase do kin dostal slovensko-český snímek Kauza Cervanová. Ve filmu, který letos na jaře získal slovenskou filmovou cenou Slnko v sieti za nejlepší dokumentární snímek, se režisér Robert Kirchhoff zaměřil na okolnosti vyšetřování vraždy Cervanové.
