V rezoluci EP mimo jiné vyjádřil přesvědčení, že kandidátským zemím by mělo být umožněno podílet se na přípravě nové mezivládní konference v roce 2004. Zmínil také nutnost revize Smlouvy z Nice, která přidělila České republice a Maďarsku menší počet mandátů v Evropském parlamentu než stejně velké Belgii, Portugalsku či Řecku. To bude předmětem vyjednávací kapitoly Instituce, která prozatím nebyla otevřena a kterou budou vyjednavači obou stran diskutovat až jako poslední.
Kromě toho Parlament přijal pravidelné zprávy o pokroku jednotlivých kandidátských zemí v přípravě na členství. Tyto zprávy přijímá každoročně v září a mají podobnou strukturu jako obdobné dokumenty vypracované Evropskou komisí, i když nejsou tak podrobné. Letošní pravidelná zpráva vyznívá vesměs pro všechny kandidátské země pozitivně, i když poslanci poukázali na tradiční neduhy, mezi něž patří korupce, nedostatečná ochrana menšin nebo nedostatečné administrativní kapacity.
Pokud jde o Českou republiku, Evropský parlament zvláště oceňuje pokrok ve vzájemné liberalizaci obchodu, především se zemědělskými výrobky, zlepšení postavení rómské menšiny či další legislativní změny ve smyslu harmonizace s právem Unie. Poukazuje však i na oblasti, kde je pokrok prozatím nedostatečný, jako například nutnost posílení hraničních kontrol ve světle budoucí aplikace Schengenského acquis, nedostatečnou kontrolu bankovního sektoru či slabou správní kapacitu pro implementaci budoucí unijní legislativy (Acquis communautaire).
Komisař pro rozšíření Günter Verheugen v parlamentní debatě uvedl, že by bylo možno přijmout až deset nových členských zemí v časovém horizontu stanoveném na Göteborgském summitu. To je podmíněno ukončením rozhovorů s těmito zeměmi do konce roku 2002, kdy musí být podepsány smlouvy o přistoupení. Státy se však stanou plnoprávnými členy EU až poté, co smlouvy o přistoupení projdou ratifikacemi v jednotlivých členských státech, Evropském parlamentu a parlamentu přistupujících zemí.
- čtvrtek 6. září 2001
