Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Europarlament vyzval k zastavení námluv s Turky, vadí mu represe

  12:25aktualizováno  14:44
Evropský parlament vyzval ke zmrazení přístupových jednání s Tureckem kvůli postupu vlády v Ankaře po potlačeném červencovém pokusu o státní převrat. Pokračování rozhovorů bude podle europoslanců možné, až v Turecku přestane platit výjimečný stav.

Ilustrační foto | foto: AP

K ukončení přístupových rozhovorů mezi EU a Tureckem vyzvali představitelé některých členských zemí, hlavně Rakouska a Dánska. Europarlament ve čtvrtečním usnesení vyzval, aby byla ponechána možnost obnovení vstupních rozhovorů poté, co Turecko odvolá výjimečný stav.

Čtvrteční rezoluce Evropského parlamentu není právně závazná a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už během její přípravy uvedl, že dokument z jeho pohledu nemá žádnou hodnotu.

Jeho ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik rezoluci označil za neplatnou a obvinil parlament, že v případě Turecka postrádá vizi. Europoslanci podle něj ve čtvrtek popřeli evropské hodnoty.

Do Evropy ještě nevkročil terorismus, tvrdí turecký ministr

„Je snadné takto hovořit tam, kam nevkročil terorismus. V době, kdy Turecko, sdílející 1 295 kilometrů společné hranice se Sýrií a Irákem, bojuje proti terorismu, se v Evropě místo projevení solidarity vedou nerozumné debaty bez jakékoli vize,“ řekl Çelik.

Je to „neplatná rezoluce, kterou nelze brát vážně,“ dodal ministr na tiskové konferenci, kterou vysílala televize. Doporučil také evropským poslancům, aby vážili slova, pokud hovoří o prezidentovi Erdoganovi.

Někteří poslanci během úterní debaty s šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou vyzývali, aby unie začala vztahy s Tureckem budovat znova od základu a uzavřela s ním jiný druh partnerství, než je členství v evropském bloku.

Poslanci také zdůrazňovali, že důvodem k definitivnímu ukončení přístupových jednání by bylo znovuzavedení trestu smrti, o kterém Ankara uvažuje.

Ctěte vlastní zákony, vyzval Turky šéf NATO

Vztahy mezi Ankarou a Evropou jsou od července napjaté kvůli tvrdé reakci turecké vlády na červencový pokus o vojenský převrat. Prezident Recep Tayyip Erdogan z přípravy puče viní islámského duchovního Fetullaha Gülena, který žije v americkém exilu a od puče se distancoval (více se dočtete zde).

Fotogalerie

Vláda událost využila ke spuštění rozsáhlých čistek, které se dotkly vedle policistů, soudců, státních zástupců a učitelů hlavně vojáků.

Policie zasáhla i v redakcích zbývajících nezávislých médií v zemi a zatkla šéfredaktora deníku Cumhuriyet.

Zhruba 32 tisíc lidí skončilo ve vazbě, více než 100 tisíc dalších přišlo o práci.

Část tureckých diplomatů a vojáků NATO nedávno v Německu požádala o azyl, bojí se vrátit domů. Erdogan na začátku listopadu prohlásil, že Německo je „ráj teroristů“. Berlín podle jeho slov kryje Gülenovy stoupence. Tureckému prezidentovi vadí i západní podpora Kurdů, které považuje za teroristy.

Kromě Evropské unie se už k vývoji v Turecku vyjádřilo i vedení Severoatlantické aliance. Její generální tajemník Jens Stoltenberg vyzval Erdoganovu vládu, aby ctila své vlastní zákony (více zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.