Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Uznejme Palestinu jako nezávislý stát, vyzval Evropský parlament

  13:38aktualizováno  15:55
Evropský parlament podpořil uznání palestinské státnosti a řešení založeného na existenci dvou států. Europoslanci ve středu schválili kompromisní znění rezoluce, které nepředpokládá okamžité uznání, ale obnovení mírových rozhovorů na Blízkém východě. Informovala o tom agentura Reuters.

Ilustrační foto. | foto: Reuters

„(Evropský parlament) podporuje v principu uznání palestinské státnosti a řešení založené na existenci dvou států a věří, že tyto kroky by měly jít ruku v ruce s rozvojem mírových rozhovorů, které by se měly posunout kupředu,“ stojí podle agentury Reuters v rezoluci, již ve středu schválili europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku. 

EU dočasně vyškrtla Hamas ze seznamu teroristických organizací

Jen několik hodin před hlasováním na plenárním zasedání europarlamentu rozhodl Evropský soudní dvůr o dočasném vyřazení palestinského hnutí Hamas z unijního seznamu teroristických organizací.

Stalo se tak na základě formálních nedostatků v dřívějším rozhodnutí EU z roku 2003 o zařazení hnutí na seznam. Soud uvedl, že tak tehdy bylo rozhodnuto nikoliv na základě zhodnocení fakt, ale informací z médií, internetu, stejně tak jako podkladů od USA a Izraele.

Jak ale soud zdůraznil, verdikt fakticky neznamená žádnou podstatnou změnu v hodnocení Hamasu jako teroristické organizace. List The Times of Israel navíc informoval, že Izraelci byli údajně již předem ujištěni, že hnutí bude na seznam znovu zařazeno, jakmile budou nedostatky napraveny.

I nadále také trvá zmrazení finančních prostředků představitelů Hamasu.

Zdroj: ČTK

Schválení rezoluce není automatickým uznáním palestinského státu, ale pouze nezávazným doporučením členským státům. Nezmiňuje dokonce ani žádný konkrétní termín.

Europoslanci při řešení otázky palestinské samostatnosti odmítli okamžité a bezpodmínečné uznání jejich státu, jak prosazovala evropská levice a zelení. Nynější rezoluce sice otevírá cestu k možnému plnohodnotnému uznání Palestiny ze strany Bruselu v budoucnu, prošla ale v kompromisním znění s předpokladem obnovení mírových rozhovorů na Blízkém východě.

Evropský parlament také požaduje po všech palestinských frakcích, včetně Hamásu, aby s ohledem na deklaraci Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) z roku 1993 uznal existenci státu Izrael.

EU tím přilévá olej do ohně, kritizuje rezoluci Zahradil

Text rezoluce pouhý den před hlasování dokončili vyjednavači ze středopracovicové frakce Evropské lidové strany (EPP), středolevého Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D) a frakce Alde. Jimi dohodnuté kompromisní znění rezoluci podpořilo 498 europoslanců, proti hlasovalo 88. Dalších 111 z nich pak nebylo přítomno, informoval server EUobserver.

Vedení Evropské lidové strany, vítěze posledních voleb a nejsilnější frakce europarlamentu, v níž jsou z Česka zastoupeni poslanci TOP09, KDU-ČSL a Starostů a nezávislých, přijetí rezoluce uvítala. Jedním dechem ale z jejích řad zní apel na pokračování mírových rozhovorů.

Česko a Palestina

Tehdejší Československo sice v roce 1988 uznalo akt vyhlášení státu Organizací pro osvobození Palestiny, Praha ale Palestinu jako stát dodnes oficiálně neuznává a neuzavírá s ní ani žádné smlouvy.

Současná česká vláda i prezident deklarují podporu mírového procesu na Blízkém východě. Česko nicméně patří k nejvíce proizraelským státům nejen v EU, ale i ve světě. V roce 2012 například v OSN jako jediný evropský stát hlasovalo proti tomu, aby Palestina získala statut nečlenského pozorovatelského státu (podrobnosti čtěte zde).

Prezident Miloš Zeman loni velmi popudil arabské státy výroky o stěhování české ambasády do Jeruzaléma, které si jako hlavní město nárokují jak Izraelci, tak Palestinci pro svůj budoucí stát. Později ale prezident upřesnil, že by se tak mělo stát až po skončení mírového procesu, jehož výsledkem budou dva samostatné státy (více o tom najdete zde).

Podporu mírového procesu, jehož výsledkem budou dva samostatné státy, minulý týden vyjádřil při návštěvě Izraele rovněž premiér Bohuslav Sobotka. Do Izraele odletěl s ministry na společné zasedání české a izraelské vlády (více o tom zde).

Přinejmenším někteří čeští europoslanci v této frakci ale hlasovali proti textu rezoluce, jak jej formulovali vyjednavači, případně se hlasování zdrželi. „Výsledná podoba textu rezoluce je pro mě zklamáním. Trvám na tom, že uznání Palestinského státu musí být výsledkem mírového procesu Izraele a Palestiny. Takto jednoznačná formulace ve výsledném textu rezoluce chybí, a proto jsem ji nemohla podpořit,“ uvedla místopředsedkyně České národní delegace v Evropské lidové straně Michaela Šojdrová z KDU-ČSL.

Nynější znění rezoluce nepodpořili rovněž oba europoslanci z řad ODS, kteří jsou na půdě Evropského parlamentu součástí frakce Evropských reformistů a konzervativců. „Takovými rezolucemi Evropský parlament jen přilévá olej do ohně. Není to absolutně jeho pravomoc ani zodpovědnost, aby členským státům něco podobného doporučoval,“ komentoval schválení rezoluce místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil.

„Namísto debat o palestinské státnosti by se měli europoslanci věnovat tomu, zda nejsou z rozvojových fondů Evropské unie podporováni teroristé,“ prohlásil.

Středolevou frakci Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D) z Česka reprezentují poslanci z ČSSD. Europoslanec Pavel Poc uvedl, že poslanci za ČSSD hlasovali pro vyjednaný kompromis, ve kterém jde uznání palestinské státnosti „ruku v ruce s vývojem mírového procesu“.

Europoslanec Pavel Telička, jehož Hnutí ANO je v europarlamentu součástí liberální frakce ALDE, vítá, že europarlament nepřijal znění o uznání Palestiny jako takové. Výsledná rezoluce je ovšem podle jeho názoru v některých částech vágní. „Budu rád, když v budoucnu povedeme k situaci na Blízkém východě a k nastartování mírového procesu hlubší politickou diskusi,“ uvedl pro ČTK.

Závazně Palestinu uznalo Švédsko

Zákonodárci v některých zemích unie - ve Velké Británii, Irsku, Španělsku, Portugalsku a naposledy také ve Francii - již obdobným způsobem jako ti v Bruselu nezávazně apelovali na své vlády, aby podpořily uznání palestinské státnosti a řešení vycházející z existence dvou státu, palestinského a izraelského.

Závazně Palestinu s okamžitou platností a bez dalších podmínek uznalo koncem října Švédsko (více o tom zde).

V brzké době by o palestinské otázce měli hlasovat také zákonodárci v Dánsku a v Belgii.

Koncem listopadu Liga arabských států uvedla, že ministři členských zemí hodlají předložit návrh rezoluce o uznání Palestiny rovněž Radě bezpečnosti. Pouze přes tent nejvyšší výkonný orgán OSN vede cesta Palestinců k plnému uznání samostatnosti na poli mezinárodního společenství. Případné souhlasné stanovisko ale prakticky vylučuje fakt, že v radě zasedá coby její stálý člen s právem veta hlavní spojenec znepřáteleného Izraele, Spojené státy.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.