Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropskou šlechtu zabíjela vzácná hemofilie B, zjistili vědci

  11:24aktualizováno  11:24
Říká se jí "královská nemoc". Choroba, která hýbala dějinami panovnických rodů v půlce Evropy, zabíjela potomky britské královny Viktorie. Nyní vědci odhalili její podstatu – šlo o vzácnou a silnou variantu hemofilie (poruchy srážlivosti krve) označovanou jako hemofilie B.

Královna Viktorie rozšířila hemofilii mezi evropské panovnické rody (27. 10. 2009) | foto: Profimedia.cz

"Takzvaná královská nemoc byla přenášena od královny Viktorie do evropských panovnických rodin. Analýzou kosterních pozůstatků Romanovců jsme zjistili, že jde o hemofilii B," uvedl vědecký tým ve studii zveřejněné časopisem Science.

Klíčovou roli v rozluštění této historické záhady přinesly kosti ruského careviče Alexeje, který byl v roce 1918 zavražděn s celou svou rodinou a poté bolševiky zahrabán u města Jekatěrinburg na Urale.

Až před dvěma lety byly pozůstatky malého následníka trůnu objeveny a zaslány do USA k potvrzení pravosti. Tým, který je zkoumal, se rozhodl využít jedinečné příležitosti a posvítit si na "prokletí krve".

"Byla to pro nás závěrečná kapitola ověřování pravosti pozůstatků rodiny posledního cara," citovala BBC jednoho z týmu vědců, Jevgenije Rogajeva z americké University of Massachusetts. "Vyřešili jsme lékařskou záhadu minulosti," dodal.

To, že zřejmě šlo o hemofilii, bylo známo již dávno, klíčové bylo vše prokázat laboratorními testy a ukázat, o jaký typ nemoci šlo.

Carevna věřila Rasputinovi

Pro Rusko to je zjištění zásadní, neboť historici nepochybují, že právě onen "léčitel" Rasputin měl kvůli svému postavení u carské rodiny nemalý vliv na vedení impéria na samém konci jeho éry. Carevna Alexandra mu věřila, že dokáže Alexejovi pomoci a zmenšit jeho utrpení.

Rasputina nakonec zavraždili ruští šlechtici poté, co nabyli dojmu, že jeho vliv začíná být nebezpečný.

Stejně tak nemoc ovlivňovala život v dalších zemích Evropy, neboť královna Viktorie (carevnina babička), od níž je možné její předávání vysledovat, hemofilii rozšířila nejen do ruské panovnické rodiny, ale také do Německa a Španělska.

Viktorie měla z tohoto prokletí hrůzu a svým příbuzným psala, že by bylo dobré "zlepšovat" vhodnými sňatky panovnickou krev. Sama žila v neustálém strachu o svého syna Leopolda, který nemocí trpěl a který musel být neustále hlídán s fanatickou důsledností - zabít ho mohla i malá ranka či úraz.

A to se i stalo, v roce 1884 po banálním pádu ve francouzském jachtařském klubu zahynul na vnitřní krvácení. Obdobně dostihla smrt i tři Viktoriiny vnuky.

Nejdéle žil její potomek princ Waldemar Pruský, který zemřel v roce 1945 ve věku 56 let. Až s ním do hrobu odešlo prokletí královské krve.

GENETIKA A VLADAŘI

V pátrání po podstatě a historii "královské nemoci" vědci stále nerozřešili jednu podstatnou záhadu: kde se vlastně vzala.
V panovnických rodech se šířila od britské královny Viktorie (1819-1901), ale po kom ji zdědila ona, když mezi jejími předky z obou stran nikdy nebyla zaznamenána?

První možná varianta: Šlo o takzvanou spontánní mutaci, kdy nemoc vznikne sama od sebe.

Druhá varianta: Viktorie byla nemanželská, a v krvi tedy nesla dědictví neznámého otce. Tato možnost byla svého času oblíbená, vznikly o ní dokonce vědecké knihy, přesto je dle většiny expertů méně pravděpodobná.

V té době bylo velmi nepravděpodobné, aby se muž-hemofilik dožil tolika let, aby se mohl stát jejím otcem.

Genetické zkoumání napomohlo také uzavřít dlouhou ságu pátrání po tělech rodiny posledního cara povražděné bolševiky v roce 1918. Až v roce 1979 je nalezli amatérští historici, ale se zveřejněním čekali 12 let. Genetici pak rozhodli, že na 98,5 % jde o carskou rodinu. Jenže pravoslavná církev i některé vědecké instituce to odmítly uznat, tvrdily, že je třeba mít stoprocentní jistotu. Navíc kosti dvou dětí, Alexeje a jedné z dcer, tam nebyly. Podařilo se je objevit až před dvěma lety. Jejich zkoumání nyní potvrdilo, že carevič trpěl hemofilií. Příběh se uzavřel.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mnohé recyklační továrny stále spoléhají na ruční práci.
Čínu zavalily použité baterie z elektromobilů. V recyklaci leží miliardy

Čínské recyklační továrny, které se specializují na likvidaci elektroniky, před sebou mají novou výzvu. V zemi prudce roste prodej elektromobilů, které...  celý článek

Ohňostroj vyděsil obyvatele Paříže. Lekli se, že jde o útok
VIDEO: Půlnoční ohňostroj vyděsil Pařížany. Báli se útoku teroristů

Mohutné rány vyděsily v neděli o půlnoci mnoho Francouzů a turistů v Paříži. Mnozí z nich se báli dalšího teroristického útoku. Naštěstí to ale byl jen...  celý článek

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.