Reforma psychiatrie by potřebovala šest miliard. Podaří se ale získat nejspíš maximálně 4,5 miliardy. I tak to psychiatři budou považovat za úspěch. (Ilustrační snímek)

Reforma psychiatrie by potřebovala šest miliard. Podaří se ale získat nejspíš maximálně 4,5 miliardy. I tak to psychiatři budou považovat za úspěch. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Česko nedostane šest miliard z Evropy na reformu psychiatrie

  • 28
Vize šesti miliard korun z evropských fondů pro českou psychiatrii se rozplynula. Evropská komise reformu psychiatrie nejprve odmítala zařadit mezi podporované strategie. Podle českých ministerstev už svůj postoj přehodnotila. I tak nejspíš psychiatrie bude moci čerpat za pět let maximálně 4,5 miliardy korun. Podle psychiatra Martina Hollého by i taková částka byla úspěchem.

"Aktuálním předpokladem ministerstva je, že by pro reformu psychiatrické péče byly využity přibližně 2,5 miliardy korun z Integrovaného regionálního operačního programu a zhruba 2 miliardy z Operačního programu Zaměstnanost," sdělila pro iDNES.cz mluvčí Ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Peníze by Česko mohlo čerpat v roce 2015 až 2020.

Peníze do zdravotnictví

Jen z Integrovaného operačního systému má výhledově do zdravotnictví jít v přepočtu 7,5 miliardy korun. Další peníze jdou z Operačního programu Zaměstnanost, kterým celkem proteče zhruba 174 milionů korun za pět let. Část z těchto peněz má jít také do zdravotnictví. Jak velká tato část bude, zatím není jasné.

Když reformu psychiatrie začalo rýsovat Ministerstvo zdravotnictví pod vedením Leoše Hegera, jeho tehdejší první náměstek Marek Ženíšek mluvil o tom, že by bylo potřeba šest miliard za osm let (více čtěte zde).

"Pokud Česko nezíská celých šest miliard, umím si představit, že práce na reformě se zahájí, ale znamená to jiné stanovení priorit a delší časový rámec," říká ke snížení sumy Ženíšek. "Neznamená to nutně ohrožení reformy, ale může se stát, že to bude promarněná šance," dodal politik, který je místopředsedou TOP 09.

Podle něj by se bez evropských peněz miliardy pro psychiatrii nenašly vůbec. "Jsem realista, politické rozhodnutí v tomto směru by asi nikdo neudělal," míní Ženíšek.

Na modernizaci léčeben evropské peníze nebudou

Od reformy si psychiatři slibují především přesun pacientů z léčeben (dnes psychiatrických nemocnic) do domácího prostředí. Tedy domů nebo do chráněného bydlení. Například v Psychiatrické nemocnici Bohnice mají tým speciálně školených sester, které dojíždějí nejčastěji za pacienty s psychózami, při kterých lidé mohou trpět halucinacemi či bludy.

Jenže zatímco na tuto část reformy by evropské peníze teoreticky jít mohly, na plánované investice do samotných léčeben už nikoliv. "Původní varianta, že bude podpořena restrukturalizace sítě psychiatrických léčeben, nebude pravděpodobně Evropskou komisí schválena," podotkla Čechová.

Ředitelé přitom doufali, že by pokoje s řadou lůžek mohli proměnit na dvou či trojlůžkové s vlastním sociálním zázemím (více o reformě čtěte zde). Reforma také počítá s tím, že by mohlo vzniknout sto nových center s ambulantními lůžky (více o nich čtěte zde).

"Jakékoliv peníze, které přijdou do psychiatrie, jsou úspěchem," uvádí k vyhlídkám Martin Hollý, který vede psychiatrickou společnost, Psychiatrickou nemocnici Bohnice a podílel se na přípravě reformy.

Podle něj by se ale měly najít peníze na zmiňovaná centra duševního zdraví. "I kdybychom udělali léčebnu kdovíjak krásnou, pořád bude třeba 80 kilometrů od bydliště toho člověka, takže primárně jde o to, aby vznikala zařízení, která budou blíž," dodal Hollý.

Důležité podle něj také je uhájit peníze na vzdělávání. "Musíme lidem dát možnost, aby se proškolili na nový typ služeb, protože je rozdíl v péči o pacienta na lůžku a v péči o pacienta v domácím prostředí," upozornil Hollý.

Peníze do psychiatrie jsou nepřijatelné, tvrdili úředníci

Evropská komise přitom ještě nedávno Česko kritizovala za způsob odůvodnění, proč by měly jít peníze zrovna na psychiatrii. 

Na co chce Česko peníze

  • Psychiatrie - peníze by měly získat programy, které podporují léčbu mimo léčebny, projekty na vzdělávání, programy podporující destigmatizaci, podpory se dočká také zeleň kolem budov a na budovách. "Jde například o zelené zdi a střechy, aleje, parky a zahrady," uvádí MMR s tím, že podpora se týká všech regionů vyjma Prahy
  • Supercentra - MMR a ministerstvo zdravotnictví předpokládá fungování 12 onkogynekologických center a 12 perinatologických center (tj. center specializovaných na zdraví dítěte před porodem a těsně po něm). Za evropské peníze by se měly pořizovat nové přístroje a podnikat "nezbytné stavební úpravy"
  • Návazná péče - její financování zatím není jisté, podle původního plánu MMR by se týkala nemocnic s alespoň čtyřmi základními obory péče (gynekologie a porodnictví, pediatrie, chirurgie a vnitřní lékařství), s minimálním počtem 300 lůžek. Tyto parametry splňuje 69 z celkového počtu 167 nemocnic
  • Preventivní programy - podle Ministerstva zdravotnictví by měly evropské peníze podpořit programy propagující zdravý životní styl a včasné zachycení vzniku nemocí
  • Vzdělávání zdravotníků - školit by se měli na komunitní péči a péči o seniory 

Jen z Integrovaného operačního systému má výhledově do zdravotnictví jít v přepočtu 7,5 miliardy korun. Další peníze jdou z Operačního programu Zaměstnanost, kterým celkem proteče zhruba 174 milionů korun za pět let. Kolik z těchto peněz půjde do zdravotnictví, zatím není dáno.

"Koncept (...) zahrnuje také financování oblastí, které jsou pro Komisi nepřijatelné: vnitrozemské vodní kanály, obecná psychiatrická péče, investice do zdravotnické infrastruktury, které nejsou prioritou, financování integrovaného záchranného systému. Všechny tyto oblasti by měly být vyňaty z plánovaného financování z evropských strukturálních fondů," uvedli úředníci například ve stanovisku z 12.března letošního roku.

Česko obratem odpovědělo, že s výtkami nesouhlasí a nerozumí jim. "Domníváme se, že připomínka je formulována neadekvátně silně," stojí v oponentuře.

Jednání ale dále pokračovala a Ministerstvo zdravotnictví i Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), pod nějž spadá Integrovaný regionální operační program, shodně tvrdí, že se podařilo Komisi přesvědčit, aby svůj názor upravila.

"Evropská komise už respektuje, že ČR chce financovat v rámci evropských zdrojů zdravotnictví. Shoda je na psychiatrické péči a také na dvou typech superspecializovaných pracovišť v onkogynekologii a perinatologii. Diskuze ještě neskončila u návazné péče, kde chce Komise detailnější informace," popsala Klára Dostálová, náměstkyně MMR, která vede sekci evropských programů.

Vize návazné péče by měla říci, co s pacienty, kteří si projdou zákroky ve zmíněných centrech. "Nyní u ní ještě řešíme, které oborové nemocnice by ji měly tvořit a na co by měla být návazná péče zaměřena," vysvětlila Dostálová.

Evropské peníze zatím Česko jisté nemá. Dohodu, která má rámcově říci, na co půjdou, má s Komisí uzavřít v srpnu. Ještě tento měsíc k ní ale Česko očekává další připomínky.

Samotné české operační programy nyní procházejí připomínkováním mezi rezorty a do konce června je má schválit česká vláda. Do 17. července je pak ČR předloží Evropské komisi. Tím bude spuštěn proces formálního vyjednávání o operačních programech mezi ČR a Komisí.

Pokud proces půjde hladce, první peníze dorazí příští rok. Otázkou zůstává, kolik z prostředků dokáže v praxi Česko vyčerpat. V minulém období se to v některých oblastech nedařilo.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video