Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropská ústava: přichází čas občanů

  1:00aktualizováno  1:00
Podpisy unijních státníků pod první evropskou ústavou pomalu zasychají, boj o ni končí - a hned zas začíná. Ale teď už to nebude jen přetahování v zákulisí. Nyní musí unijní předáci získat pro své dílo i občany a národy, alespoň některé. To je novinka.

Evropská unie byla zatím dílem politických elit, vlád a parlamentů. Ty se jen zřídka ptaly voličů, co v Evropě chtějí a co ne.

Pouze Dánové a Irové mohli pravidelně hlasovat o změnách základních smluv dnešní unie. Jednou si to vyzkoušeli i Francouzi. Zkušenost s referendem před dvanácti lety však místní politiky vyděsila natolik, že se až donedávna zuby nehty bránili jeho opakování.

Zato Češi mají euroústavní referendum už prakticky jisté. Mimochodem, je to vůbec poprvé, co budou smět hlasovat o nějaké ústavě. Zatím si vystačili politici sami, ať už svým ústavám dávali přívlastek "lidově-demokratická", "socialistická" nebo jakýkoli jiný.

S EU, jíž zdejší "eurorealisté" vytýkají nedostatek demokracie, tak čeští občané dostávají demokratickou pravomoc, jakou jim jejich politici nikdy nepřiznali, šlo-li o ústavu pro jejich vlastní zemi.

Neskrývá se za tím žádná láska k demokracii. Je to jen doklad neshod, které první unijní ústavu v Česku obklopují. Ty začínají u detailů, jako je datum ústavního referenda, a pokračují snad u každého bodu ústavy, který se dotýká pravomocí a úlohy státu.

Orientovat se v českých bojích o unijní ústavu nebude nijak snadné - už proto, že dostává odpuzující přívlastky jako "příliš dlouhá", "nečitelná", "nesrozumitelná".
Ona je dlouhá, nečitelná a nesrozumitelná, pokud chceme bádat, jaké pravomoci, výjimky či výhody si zajistily státy EU a různé části unijního soukolí.

Pokud nám však stačí vědět, jak vypadá politický systém EU a jaká v něm máme práva, nejsou příslušné části unijní ústavy o moc delší než české ústavní dokumenty.

Máme ještě rok či dva na nejrůznější strašení, jak je unijní ústava zlá a škodlivá pro náš stát, suverenitu, demokracii. Lépe však uděláme, když si vyjasníme, jaké má praktické dopady - pro politiky a především pro české občany.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman se 12. září v Praze zúčastnil jednání tripartity. Na...
Babiš dostane šanci sestavit vládu. Zeman by byl proti jeho vydání policii

Prezident Miloš Zeman počítá s tím, že šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jmenuje premiérem. „Není to populista, je to pragmatik,“ uvedl Zeman v rozhovoru pro Blesk...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Výpadky volebních webů ČSÚ způsobil hackerský útok, oznámil úřad

Sobotní výpadky volebních webů ČSÚ způsobil masivní hackerský útok. Podle úřadu ale útok neovlivnil předávání a zpracování výsledků voleb. Úřad poznatky předá...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD

Politické strany a hnutí si letos přijdou díky hlasům voličů na 482 milionů korun ze státní kasy. Peníze se rozdělí mezi deset uskupení, která získala alespoň...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.