Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Plot na severu Řecka uprchlíky nezastaví, zní před summitem z Atén

  8:07aktualizováno  13:26
Uzavření hranic na Balkán vyvolá velkou humanitární krizi v Řecku a příliv uprchlíků do Evropy to stejně nezastaví. Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas to prohlásil těsně před startem summitu Evropské unie v Bruselu, na kterém státníci budou řešit migrační krizi a otázku setrvání Velké Británie v EU.

Výstavba plotu na makedonsko-řeckých hranicích (8. února 2016) | foto: AP

Janis Muzalas v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt uvedl, že uprchlíky lze zastavit jedině ukončením občanské války v Sýrii. O to by měla Evropská unie usilovat, stejně jako o řešení humanitární krize v Libanonu, Jordánsku a Turecku.

„Je to jediný způsob, jak můžeme krizi překonat. Zavírání hranic nepomůže,“ řekl ministr v rozhovoru, který vyšel před bruselským summitem EU. Nejnověji Makedonie vybudovala dvouřadý plot s ostnatým drátem na své hranici s Řeckem v místě, kudy migranti nejčastěji přecházejí mezi oběma zeměmi při své cestě do západní Evropy.

„Pokud se teď hranice uzavřou, způsobí to velkou humanitární krizi v Řecku,“ varoval ministr. Podle něj bylo dosud pouze 430 uprchlíků přemístěno v rámci unijního přerozdělovacího mechanismu, jehož cílem je relokace alespoň 160 000 uprchlíků z Řecka a Itálie.

Také předseda Evropské rady Donald Tusk řekl, že EU musí zlepšit ochranu svých vnějších hranic, což vyžaduje zvýšené úsilí ze strany Řecka i pomoc této zemi od jejích partnerů v EU. Muzalas ale řekl, že Řecko své hranice chrání a provádí „nejlepší možné kontroly“ na zemi i na moři. Zdůraznil také, že evropská agentura pro ochranu vnějších hranic EU Frontex sice má v oblasti řeckých ostrovů 700 lidí, ale Atény žádaly o 1800.

Fotogalerie

Slovenský premiér Robert Fico se před startem summitu nechal slyšet, že bude prosazovat urychlení plánu na vznik evropské pohraniční stráže, jakož i vytvoření záložního hraničního systému pro případ, že Řecko neochrání vnější schengenské hranice.

„Budeme žádat urychlit zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže. Považuji za nenáležité, abychom pouhou diskusi vedli do 30. června,“ řekl Fico. Podle prosincového rozhodnutí prezidentů a premiérů zemí unie by členské země EU měly svůj postoj k návrhu o vzniku evropské pohraniční stráže dohodnout do poloviny letošního roku.

Fico zopakoval, že EU by měla počítat s vytvořením záložního hraničního systému, pokud Řecko nebude s to zajistit ochranu vnější schengenské hranice. „Dokud nebude fungovat ochrana vnějších schengenských hranic na úrovni řecko-turecké hranice, budeme žádat, aby byl naplněn plán B, tedy ochrana hranice na úrovni Makedonie a Bulharska,“ řekl Fico.

Migrační krize a Brexit

Hlavním tématem summitu je migrační krize. Do Evropy stále přichází denně tisíce migrantů a někteří státníci volají po tvrdším zásahu. Státníci hodlají rokovat o ochraně vnějších hranic Schengenu, spolupráci s Tureckem a zhodnocení funkčnosti nově otevřených hotspotů na ostrovech v Egejském a Středozemním moři (o řeckých hotspotech jsme více psali zde).

Uprchlická krize

Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová sází na spolupráci s Tureckem, země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) hovoří o takzvaném plánu B, který by spočíval ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska.

Na summitu se kromě migrace bude řešit otázka takzvaného Brexitu, tedy možného odchodu Velké Británie z EU. Konzervativní britský premiér David Cameron před posledními parlamentními volbami slíbil Britům referendum o setrvání Británie v unii s tím, že ještě před tímto hlasováním dojedná s ostatními členy bloku novou podobu vzájemných vztahů.

Podle Camerona je důležitější uzavřít dohodu o novém nastavení vztahů mezi EU a Británií ve vyhovující podobě než ji uzavírat ve spěchu. Cameron to prohlásil při příchodu do bruselského paláce Justus Lipsius, kde ve čtvrtek večer summit začne. Právě na něm by měla být tato otázka po měsících jednání uzavřena. V této chvíli je ale jasné, že pro všechny přijatelný kompromis se zatím najít nepodařilo.

„Dnes a zítra nás čeká důležitá práce a bude to tvrdé. Budu bojovat za Británii. Pokud se nám podaří dosáhnout dobré dohody, přijmu ji. Ale nepřijmu dohodu, která neřeší to, co potřebujeme,“ řekl britský ministerský předseda.

Britům výhodnější přenastavení vztahů s EU slíbil dojednat před tím, než v zemi uspořádá referendum o setrvání země v unii. Hlasování by se mělo uskutečnit nejspíš ještě do letošního léta. „Je daleko důležitější udělat to správně, než dělat cokoliv ve spěchu,“ dodal Cameron.

Německá kancléřka Angela Merkelová chce na summitu Evropské unie udělat vše pro to, aby Británie zůstala součástí osmadvacítky. V oblasti migrace je podle ní nutné realizovat už dohodnuté kroky. „Chceme řešení, které by bylo řešením celé osmadvacítky,“ uvedla Merkelová. Prioritu má podle ní spolupráce s Tureckem, prosazovat chce na summitu ale i lepší ochranu vnějších hranic unie. Německá kancléřka chce také hledat způsoby, jak by se mohli uprchlíci z Turecka dostat do zemí Evropské unie legálně.

Své požadavky Cameron rozdělil do čtyř okruhů, od otázek souvisejících s pokračováním evropské integrace a efektivitou unie přes témata spojená s eurozónou až po snahu omezit určité sociální dávky a zaměstnanecké benefity pro lidi, kteří přijeli za prací do Británie z jiných zemí EU.

Předseda Evropské rady Donald Tusk, který na počátku února předložil první návrh kompromisu, po poledni před novináři připustil, že politici jsou v britské otázce stále „uprostřed velmi složitých a citlivých jednání“. Ve středu v dopise, kterým lídry na jednání pozval, uvedl, že ke kompromisu nikdy nebyla lepší chvíle než nyní a že neschopnost se dohodnout by byla geopolitickým vítězstvím sil, které se snaží EU rozdělit.

„Toto je kritický moment. Riziko rozpadu je skutečné vzhledem ke křehkému vyjednávání o Velké Británii v EU. Zacházejte velmi opatrně. Co se jednou rozbije, již nepůjde opravit,“ varoval Tusk na Twitteru.

Situace na řecko-makedonských hranicích byla napjatá už v listopadu 2015:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.