„Shodli jsme se, že Evropa je v kritické situaci, kvůli referendu v Británii ale také kvůli problémům, jež máme. Musíme se shodnout na společné agendě,“ uvedla Merkelová. Státy podle ní nebudou bez jednoty moci dosáhnout společných cílů. Více by se také mělo jednat se třetími zeměmi.
Naštvaný OrbánMaďarský premiér Viktor Orbán se závěry summitu na Dunaji spokojený není. Podle něj byl neúspěšný a nedokázal změnit „sebedestruktiní a naivní“ imigrační politiku Bruselu. Prohlásil, že pokud Německo nepřijme strop na počet běženců, které je ročně ochotno přijmout, bude dál fungovat „sací efekt“, který do Evropy přivádí masy lidí. Zavedení limitu 200 000 uprchlíků požaduje například šéf německé vládní CSU Horst Seehofer. V rozhovoru pro Spiegel Online v pátek prohlásil, že pokud s tím Mereklová nebude souhlasit, nepodpoří ji ve volbách. Nespokojenost vyjádřil i Italský premiér Matteo Renzi. Summit podle Renziho "nebyl úplnou ztrátou času", ale popisovat dnešní opatření vůči migraci jako krok kupředu "vyžaduje představivost hodnou slovních ekvilibristů". |
Za pozitivní začátek k hledání kompromisu označila německá kancléřka návrh zemí visegrádské čtyřky ohledně flexibilní solidarity v migrační politice. „Vidím pozitivní náznak v prohlášení visegrádských zemí postupovat pružně a stále hledat řešení. Nakonec budeme muset dospět k řešení. Bude zajímavé s těmito státy hovořit o tom, co si pod tím představují,“ řekla Merkelová
O spolupráci s Tureckem a dalšími partnery mluvil i předseda Evropské rady Donald Tusk, který řekl, že už nikdy nebude možný návrat k nekontrolovanému migračnímu proudu z loňska. „Lidé chtějí vědět, že jsme schopni dostat zase pod kontrolu dění na našich vlastních hranicích,“ poznamenal Tusk.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl po summitu, že Evropská unie poskytne Bulharsku 108 milionů eur (2,9 miliardy Kč) na ochranu jeho hranice s Tureckem před náporem migrantů. Bulharsko upozorňuje, že od června roste počet uprchlíků, kteří proudí do Evropy přes jeho území.
„Bulharsko čelí velmi závažnému problému. Je třeba na to pohlížet nejen jako na velký problém Bulharska, ale jako na velký problém EU. Bulharsko není samo,“ řekl Juncker s tím, že v nadcházejících týdnech se Evropská komise bude snažit zvýšit poskytnutou částku na 160 milionů eur (4,3 miliardy Kč).
Juncker už dříve tento týden uvedl, že by do Bulharska mělo být v říjnu vysláno ze zemí EU 200 členů pohraniční stráže, aby se omezila nelegální migrace do země. ČR by mohla pomoci Bulharsku s ochranou hranic 20 miliony korun a 20 policisty, řekl po jednání český premiér Bohuslav Sobotka s tím, že požádá ministra vnitra, aby návrh připravil pro vládu.
Jeden summit problémy neřeší
„Potřebujeme řešení pro Evropu, jsme v kritické situaci,“ uvedla už ráno podle BBC Angela Merkelová. Podle kancléřky je třeba se dohodnout na vylepšení bezpečnosti, obrany, ekonomiky či spolupráce mezi státy.
Mnozí státníci při příjezdu na Bratislavský hrad dávali najevo, že jsou odhodláni dál pokračovat v unijním projektu.
„Protože jaká je alternativa? Alternativa je protekcionismus, alternativa je stavění plotů, zdí mezi členskými státy EU. Alternativa jsou konflikty mezi jednotlivými státy. Já myslím, že to si nikdo nepřeje,“ řekl novinářům předseda české vlády Bohuslav Sobotka.
Podle Sobotky má EU po bratislavském summitu návrh mapy konkrétních kroků pro posílení důvěry občanů. Český premiér to uvedl na Twitteru.
Sobotka po jednání ocenil, že obsahem celkem pěti stránek návrhů jsou i kroky, které požadovala Česká republika například posílení kontroly hranic. Sobotka uznal, že EU má reálné problémy. Neformální summit podle něj umožnil se zaměřit na jejich řešení bez slovíčkaření.
Státníci se však shodli, že jeden summit problémy nevyřeší. Bratislavské jednodenní setkání je tak prvním z řady společných jednání. Renesance EU by mohla vyvrcholit sjezdem v Římě příští rok v březnu na 60. výročí podpisu Římských smluv. Smlouvy podepsané 25.března 1957 daly vzniknout Evropskému hospodářskému společenství, předchůdci EU.
Summit v Bratislavě byl prvním, jehož se neúčastnila Británie. Příprava na jednání s Londýnem o odchodu z EU nebylo však podle Donalda Tuska hlavním tématem bratislavské schůzky. Tusk uvedl, že je EU připravená na jednání o brexitu. Premiérka Mayová mu prý řekla, že letos nepůjde diskuse spustit, mohlo by to být v lednu či únoru 2017.
„Na rozdíl od Británie víme, co chceme. Tedy dobré vztahy, ale nesmí být poškozeny naše zájmy. Musí být zřejmé, že členství v EU má výhody,“ uvedl k tomu slovenský premiér Fico.
