Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Buď bude Evropa jednotná, nebo nebude vůbec, prohlásil Tusk v Římě

  10:39aktualizováno  12:33
Odhodlání pokračovat v Evropě společně i po odchodu Británie v Římě potvrdili vrcholní představitelé 27 členských států EU. V den 60. výročí podpisu římských smluv, které se staly základem evropské integrace, se lídři sedmadvacítky v deklaraci přihlásili k myšlence, že EU musí být jednotná a nedělitelná.

Prohlášení shrnující společnou vizi pro budoucnost EU podepsali představitelé bloku ve stejném sále paláce na římskem Kapitolu, kde byly před 60 lety uzavřeny římské smlouvy. Evropská unie by podle nich měla být za deset let bezpečná, prosperující, konkurenceschopná a sociálně odpovědná. Text rovněž zmiňuje, že jednotlivé země postupují sice za jedním cílem, ale v případě potřeby různým tempem a s různou intenzitou.

V osobně laděném projevu šéf unijních summitů Donald Tusk zdůraznil, že jen jednotná Evropa může být vzhledem ke zbytku světa suverénní a garantovat nezávislost členským státům a svobodu občanům.

„Evropa jako politická entita bude buď jednotná, nebo nebude vůbec,“ prohlásil Tusk. Pro miliony občanů evropských států není podle něj EU „o sloganech, procedurách a regulacích“, ale je garantem, že svoboda, důstojnost, demokracie a nezávislost nejsou jen snem, ale každodenní realitou.

Českou republiku na neformálním summitu reprezentoval premiér Bohuslav Sobotka. Schůzka v Římě se koná bez účasti Britů, kteří ve středu zahájí proces vystoupení z EU. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker loňské rozhodnutí Britů z bloku odejít v Římě označil za tragédii. Zbylé členské státy nyní zdůrazňují, že „Evropa je naší společnou budoucností“.

25.března 2017 v 11:57, příspěvek archivován: 25.března 2017 v 12:37

Římská deklarace: EU silnější a odolnější prostřednictvím větší jednoty a vzájemné solidarity. https://t.co/xcpimWRr9C https://t.co/0yQT08oz4T

Před šesti desetiletími „otcové zakladatelé“ ze šesti západoevropských zemí při podpisu římských smluv neřešili otázky vícerychlostní Evropy či odchodu z unie, upozornil Tusk.

„Přes všechny tragické okolnosti nedávné historie se rozhodli plně věřit v jednotu Evropy. Měli Kolumbovu odvahu vplout do neznámých vod a objevit nový svět. Tak mi řekněte, proč bychom měli nyní ztrácet víru ve smysl jednoty? Jen proto, že se stala realitou, že nás začala nudit a unavovat?“ zeptal se Tusk.

Západ proti Východu

Schůzka je připomínkou šesti desetiletí, která uplynula od chvíle, kdy tehdejší západní Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko podepsaly v Palazzo dei Conservatori takzvané římské smlouvy, tedy dohody o vytvoření Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Fotogalerie

V roce 1957, jak v pátek večer připomněl prezidentům a premiérům papež František, byly evropské země po hrůzách druhé světové války odhodlány strhnout bariéry a začít intenzivně spolupracovat.

Často opakované heslo o „stále těsnější unii“ však o šest desítek let později v situaci nadcházejícího brexitu a sílící skepse evropské veřejnosti vůči stávající podobě unijního projektu nahrazují úvahy o vícerychlostní Evropě, tedy různé rychlosti spolupráce unijních zemí.

Východoevropské státy - včetně České republiky - se k podobné možnosti stavějí skepticky v obavách, že důsledkem by bylo jejich vyloučení z některých důležitých rozhodování.

Zmiňují ji naopak politici západoevropských, „původních“ unijních zemí. Například zástupci trojice států Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Jejich premiéři na posledním řádném unijním summitu pozvali k jednání o budoucnosti EU do Nizozemska své partnery z visegrádské skupiny, tedy šéfy vlád Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky.

Poláci a Řekové reptají, deklaraci ale podepíšou

Diplomaté ovšem připomínají, že už nyní jsou mezi zeměmi EU rozdíly - některé platí eurem a jiné ne, některé jsou částí schengenského prostoru a jiné nikoliv, některé mají dojednané různé výjimky a jiné spolu úžeji spolupracují v konkrétních oblastech.

Kompromisní verze textu deklarace, kterou by měli už brzy všichni státníci přítomní v Římě podepsat, zmiňuje, že mohou stejným směrem postupovat v případě potřeby různým tempem a s různou intenzitou s tím, že k vyššímu stupni integrace bude možné se přidat i později.

Římskou deklaraci podepsali všichni přítomní šéfové států a vlád unijních zemí přesto, že polská premiérka Beata Szydlová nebo řecký ministerský předseda Alexis Tsipras do poslední chvíle dávali najevo, že text málo zohledňuje jejich národní potřeby.

V Římě panují v souvislosti se schůzkou přísná bezpečnostní opatření, v ulicích jsou tisíce vojáků a policistů. Široká bezpečnostní zóna v centru zasahuje do oblastí, které jsou obvykle zaplněny turisty. Místní se centru vyhýbají, uzavřeny jsou některé stanice metra. V souvislosti se schůzkou očekává italská metropole několik demonstrací a protestů.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.