Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mise na Haiti či Kubu. Europoslanci cestují po světě, utrácejí miliony eur

  20:05aktualizováno  20:05
Cestovní výdaje europoslanců jsou jednou z hlavních zbraní kritiků EU. Politici utratí desítky milionů eur ročně. Užívají si luxusních hotelů i drahých letenek, píše server Politico. Některé diplomatické cesty přitom vedou do končin, které mají s Unií pramálo společného. Létající evropský cirkus kritizuje i část europoslanců.

Evropský parlament ve Štrasburku | foto: Profimedia.cz

Dobrým příklad přinejmenším pochybného cestování europoslanců může být říjnový výlet do Uruguaye. Letenky v nejvyšší třídě, luxusní ubytování. Cesta trvala pouhé tři dny. Evropskou kasu přišla na půl milionu eur (asi 13,5 milionu korun). Do jihoamerické země cestovalo 40 europoslanců a asi šedesátka poradců a překladatelů. Jejich cílem bylo zasedání Euro-latinskoamerického parlamentního shromáždění.

Jak pracují čeští europoslanci? Některé není v europarlamentu vidět

Německý europoslanec Markus Ferber vysvětlil, že cesta byla důležitá kvůli navázání vztahů s místními zákonodárci a upevnění vazeb. Někteří pracovníci Evropského parlamentu však v cestě vidí něco jiného.

„Byla to čistá turistika,“ sdělil jeden z nich serveru Politico. Své jméno si nepřál z pochopitelných důvodů zveřejnit. „Nepotřebujeme posílat do Uruguaye 97 lidí,“ myslí si další zaměstnanec parlamentu.

Většina cest má neoddiskutovatelný přínos při diplomatických jednáních napříč členskými zeměmi EU. Při pohledu na zahraniční snahy europoslanců však najdeme i diskutabilní cestovní náklady. V únoru letošního roku se například sedm členů Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vydalo na čtyřdenní cestu do Indie.

„Tyto cesty jsou důležité při budování vztahů zastoupení EU. Měli bychom se však ptát, zda na tyto cesty musíme vysílat tolik lidí. Delegace mají běžně deset lidí, členy zájmových skupin a překladatele. Mohli bychom ušetřit spousty peněz,“ myslí si německý europoslanec za Stranu zelených Jan-Philipp Albrecht.

Desítky europoslanců na jednání v tropickém ráji

Příkladem může být loňská cesta 40 europoslanců na jednání EU a Africké, Karibské a Pacifické skupiny států, které se odehrálo na ostrovech Fidži. Letenka pro jednoho zástupce EU přišla nejméně na 1 800 eur (49 tisíc korun). Konference probíhala v hotelu Grand Pacific, kde se za jednu noc platí až 1 500 dolarů (37 tisíc korun). V roce 2014 cesta na stejné jednání na ostrově Mauricius přišla v přepočtu na 3,5 milionu korun.

Evropský parlament

Evropský parlament je jeden ze sedmi orgánů Evropské unie a spolu s Radou Evropské unie přijímá její legislativní akty. Reprezentuje občany Evropské unie. Poslanci parlamentu jsou voleni přímou volbou každých pět let.

První přímé volby do Evropského parlamentu byly v červnu 1979. Poslanci jsou v jednotlivých zemích EU voleni podle zásad poměrného zastoupení v tajné volbě všemi občany EU, jednotlivé volební systémy se však liší.

Parlament má 751 poslanců, Česko zastupuje 21 poslanců. Volit mohou všichni občané Unie na území daného členského státu. Sídlem EP je Štrasburk (plenární zasedání), ale parlament pracuje zejména v Bruselu (výbory, schůze politických skupin apod.) a Lucemburku (sídlí zde sekretariát). Základní pravomoci Evropského parlamentu jsou legislativní, rozpočtové a kontrolní.

Zdroj: Wikipedia

Server Politico uvádí, že Evropský parlament vydá na cestovní náklady svých zaměstnanců asi 66 milionů eur ročně. Tento údaj pochází z roku 2014. Data z loňského roku stále nejsou k dispozici. Do nákladů jsou započítány cesty v rámci EU i do zahraničí. Patří sem i náklady na pravidelné přesouvání mezi evropským parlamentem v Bruselu a ve Štrasburku.

„Měli jsme mise na Haiti nebo na Kubě bez jakékoli konkrétní strategie. Na Haiti například nemáme žádné zájmy,“ postěžoval si český europoslanec Tomáš Zdechovský.

Opřel se do italských europoslanců, kteří si podle něj dlouhé roky brali na zahraniční cesty i své asistenty. Příliš velké týmy poradců a překladatelů na cestách kritizují i další europoslanci.

Cestovní náklady zaměstnanců Evropského parlamentu jsou dlouhodobě terčem kritiky. Loni skupina novinářů apelovala na Evropský parlament, aby zveřejnil detailní účty za cesty europoslanců. Zástupci instituce to odmítli. Novináři si proto stěžovali u Soudního dvora Evropské unie. „Příspěvky europoslancům by měly být utráceny výhradně na profesní náklady, ne osobní výdaje. Před lidmi by proto tyto výdaje neměly evropské instituce tajit,“ vysvětluje novinářka Anuška Delićová.

Generální tajemník Evropského parlamentu Klaus Welle za posledních osm let zpřísnil podmínky čerpání peněz na cesty europoslanců. Nesmí například cestovat se svými asistenty. Takzvaných pozorovacích misí při volbách se nesmí účastnit více než sedm lidí. „Někteří europoslanci pochází z dob, kdy mohli cestovat v podstatě bez omezení. Ti, kteří tuhle práci dělají už třicet let, teď vidí, že zlaté časy skončily,“ stojí v jednom z prohlášení.

Na cestě mezi Bruselem a Štrasburkem

Samostatnou kapitolou ve zbytečných výdajích Evropského parlamentu je pravidelné pendlování mezi sídly ve Štrasburku a v Bruselu. Podle protokolu číslo šest Smlouvy o EU je oficiálním sídlem unie Štrasburk, kde se musí konat alespoň dvanáct plenárních zasedání za rok. Háček je v tom, že tato zasedání mají ve většině případů pouze čtyři dny a ostatní jednání parlamentu se pak odehrávají výhradně v Bruselu.

Symbolismus Štrasburku

Štrasburk byl vybrán jako sídlo Evropského parlamentu už na počátku 50. let, kdy Evropské společenství vznikalo.

A protože leží na Rýně na hranicích mezi Francií a Německem, oba národy tedy symbolicky spojuje a naplňuje tak podle představ mnohých politiků a stoupenců jednotné Evropy myšlenku míru a spojenectví, kterou EU tak hrdě prezentuje.

Každý měsíc se musí z Bruselu do Štrasburku přesunout na 15 tisíc lidí. Do Francie totiž pochopitelně necestují pouze zákonodárci, ale také asistenti, překladatelé, novináři a celá řada dalších zaměstnanců parlamentu. Roční náklady na přesun? Přesnou částku Evropský parlament neuvádí, hovoří se však o astronomické sumě 200 až 220 milionů eur (bezmála šest miliard korun).

„’Létající evropský cirkus’ se stal jednoduchou symbolikou a karikaturou fungování evropských institucí,“ uvedla pro iDNES.cz před časem česká europoslankyně Olga Sehnalová.

Přesouvání europoslanců v následujících letech jen tak neskončí. Proti se totiž staví Francie a Lucembursko. Zasedání parlamentu ve Štrasburku je věc podpořená platnými smlouvami a Francouzi proto nevidí jediný důvod ke změně (více zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.