Základem dohody mezi členy EU na trase a také třemi státy, které v EU nejsou, je snaha dostat pod kontrolu nyní živelný pohyb desetitisíců lidí v oblasti. „Jedinou cestou, jak obnovit pořádek, je v nynější situaci zpomalení nekontrolovaného toku lidí,“ zdůraznil šéf komise.
Do konce roku Řecko zvýší své přijímací kapacity na 30 000 míst, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistí poté s finanční podporou zemí EU dalších 20 tisíc míst. Stejný počet, tedy 50 000 míst, by měl být vytvořen také na balkánské trase jako takové.
Významným bodem pondělní dohody je vznik kontaktních míst u vlád jednotlivých států už do 24 hodin.
Umožnit to má, aby si země na balkánské trase - ať už členové EU či státy mimo unii - mohly velmi rychle, každý týden, vyměňovat potřebné informace jak mezi sebou, tak směrem k Evropské komisi. První hodnocení svých potřeb mají státy poskytnout také do 24 hodin.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové je třeba v krátké době do situace vnést pořádek. Ve střednědobém ohledu by pak mělo být možné situaci dostat pod kontrolu a zvládnout. Ke zvládnutí situace má přitom podle německé kancléřky přispívat i přerozdělování žadatelů o azyl mezi zeměmi Unie.
„Musí přestat divoké přecházení hranic. Země se budou informovat například o intenzitě migračního proudu,“ vysvětlil Juncker novinářům. Jeden z bodů plánu uvádí, že země budou migranty od pohybu směrem k dalším hranicím přímo odrazovat, pokud o přesunu nebude informována vláda následujícího státu.
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres věc na noční tiskové konferenci spojil s předpokládanou redistribucí uprchlíků mezi členské země Evropské unie, kterou by rád viděl jako trvalý mechanismus. „Cílem je vytvořit takový systém, aby ti, kdo mají nárok na ochranu v Evropě, se nemuseli vydávat do rukou pašeráků,“ podotkl.
Řecké hranice s Makedonií a Albánií čeká větší ostraha
„Neobvyklá doba si vyžaduje neobvyklý formát jednání,“ komentovala schůzku deseti členů EU a tří zemí mimo unii před novináři Merkelová. Také ona podotkla, že řecký závazek zvýšit přijímací kapacity umožní reálný start přerozdělování dohodnutých 160 000 uprchlíků podle kvót napříč EU. Česko a některé další země tento postup odmítaly, v září však byly přehlasovány. „Bude to významný krok směrem ke zvládnutí situace a také spravedlivějšímu rozdělení zátěže,“ podotkla německá kancléřka.
Řecký premiér Alexis Tsipras kritizoval, že na jednání nebylo pozvané Turecko, které se potýká s obrovským přílivem uprchlíků. Závěrečný dokument ovšem upozorňuje potřebu dokončit dohodu na Akčním plánu mezi EU a Tureckem, která by měla výrazně zvýšit angažmá této země při řešení evropských problémů s migrací.
Společné závěrečné prohlášení ze schůzky také mezi body směrem k lepšímu řízení hranic zmiňuje nejen rychlou pomoc Slovinsku, které ji akutně potřebuje, ale třeba také podporu evropské námořní operace v Egejském moři. Posílena by ovšem měla být, pod koordinací evropské agentury Frontex, například také řecká hranice s Makedonií a Albánií. Uprchlíky tak bude možné registrovat i při jejich odchodu z Řecka směrem do dalších zemí.
Příchod běženců do Evropy nepolevuje
Do Řecka dorazilo za pět dní do poloviny uplynulého týdne rekordních 48 000 migrantů, což je podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) letos největší týdenní přírůstek. Počet uprchlíků v posledních dnech výrazně stoupl.
Na řecké ostrovy denně přijíždí 10 000 lidí, což je více než během léta, kdy bylo počasí pro plavbu mnohem příznivější. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) minulý týden sdělil, že do Řecka letos připlulo už přes půl milionu uprchlíků.
Migranti se do Řecka dostávají na člunech z Turecka a většinou pokračují přes Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko či Maďarsko dále do Rakouska či Německa. Od sobotní půlnoci do nedělního rána jich z Chorvatska do Slovinska přišlo více než 3 900. Do Chorvatska ze Srbska přišlo v sobotu rekordních 11 500 běženců.
