Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Migrační kvóty se nedaří plnit, řízení proti Česku je v další fázi

  • 532
Evropská komise posunula ve středu do další fáze řízení proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že tyto země nedodržují své právní povinnosti v souvislosti s programem přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót. Z plánovaných 120 tisíc přesunů se zatím uskutečnila jen pětina.

Komise ve středu do Prahy, Varšavy a Budapešti zaslala takzvaná „odůvodněná stanoviska“ a dala zemím měsíc na reakci. Novinářům to řekl eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.

Do druhé fáze se tak dostalo řízení, které následně může – pokud komise odpovědi z hlavních měst nedostane nebo pokud poskytnutá vyjádření pro ni nebudou uspokojivá – skončit žalobou o unijního soudu. Ten by mohl rozhodnout o jednorázové vysoké pokutě či opakovaném penále do chvíle, než země své povinnost začne plnit.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) uvedl, že se Česko se stanoviskem komise seznámí. „Asi nám ale nezbude nic jiného než hájit náš postoj u soudu,“ dodal na Twitteru Chovanec.

26.července 2017 v 14:58, příspěvek archivován: 26.července 2017 v 18:09

Se stanoviskem EK ke kvótám se seznámíme. Asi nám ale nezbyde nic jiného, než hájit náš postoj u soudu.

„Jedná se o další krok ve standardní proceduře,“ reagoval na výzvu český premiér Bohuslav Sobotka v tiskové zprávě. Podle něj je celý systém přerozdělování nefunkční, což dokazuje i malý počet uskutečněných relokací.

Avramopulos dal přitom jednoznačně najevo, že uspokojivou odpovědí by pro komisi byla jen změna přístupu země k migračním kvótám.

Řízení pro nesplnění povinnosti vůči trojici zemí zahájila komise v polovině června. Také tehdy státy dostaly měsíc na odpověď. Praha 13. července odpověděla dopisem, v němž výtky odmítla a upozornila na nedostatečnou součinnost především italských, ale také řeckých úřadů.

V žádné z odpovědí ale nebylo uvedeno, že země začnou rychle žadatele přebírat, a tedy své povinnosti plnit, řekl před novináři Avramopulos.

Krok EK kritizuje jako unáhlený místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. „Já nevidím žádné odůvodnění, aby suverénní stát byl nucen přijímat uprchlíky na základě centrálních kvót, které navíc prokázaly svoji nefunkčnost a proti kterým jsme hlasovali,“ napsala ČTK. V postupu komise spatřuje snahu udělat ze zemí visegrádské čtyřky viníky toho, že kvóty nefungují.

Dvouletý program, který byl proti vůli České republiky, Maďarska a několika dalších zemí schválen v září 2015, předpokládal převzetí celkem 120 tisíc lidí ze dvou migrační krizí přetížených jihoevropských zemí. Slovensko a Maďarsko rozhodnutí napadly u unijního soudu, jeho generální advokát soudcům navrhl, aby žalobu zamítli (více čtěte zde).

Plán na přerozdělování se nedaří plnit

Pozadu s plněním kvót je daleko více zemí než řízením zasažená trojice. Avramopulos opakovaně státy žádá, aby přerozdělování zrychlily. Podle čísel, která ve středu zveřejnila komise si z předpokládaných 120 tisíc lidí země Unie k 24. červenci převzaly z Itálie 7 873 osob a z Řecka 16 803, celkem tedy jen 24 676 lidí.

Své kroky vůči trojici států ale komise nezdůvodňuje tím, že nepřebírají nikoho nebo jen velmi málo osob. Svůj postup opírá o to, že země do programu ani každé tři měsíce nenabízejí žádná volná místa tak, jak by podle dohody měly – a jak jiné státy činí.

„Stále je čas na nápravu. Prospěch z toho budou mít všichni. Mrzí mě, že jsme tam, kde jsme. Doufám, že rozum v této poslední fázi převáží,“ poznamenal dnes Avramopulos. „Jakmile státy změní svou pozici, tato procedura končí. Je to na nich.“ Na přerozdělení nyní podle komise v Řecku čeká asi 4 800 osob, tento počet nejspíš vzroste někam k 6 800. Do Itálie přijíždějí stále další migranti. Nárok na zapojení do programu mají například občané Eritreje, který dorazilo od počátku loňského roku asi pětadvacet tisíc, z nich bylo ale zaregistrováno jen kolem deseti tisíc.

Program přerozdělování podle kvót byl plánován jako dvouletý. Ke dni 26. září 2017 tak spadne pomyslná závora a žádný další migrant, který do Řecka či Itálie přijede, do něj už nebude moci být zařazen. Podle komise ale zemím zbude právní povinnost převzít podle kvót ty osoby, které na zařazení nárok mají a do tohoto data do Itálie nebo Řecka dorazily.

Na Českou republiku podle kvót připadá celkem 2 691 míst, země však podle statistiky komise převzala jen dvanáct lidí z Řecka.

Avramopulos ve středu ocenil, že řada států své povinnosti plní, například Malta nebo Lotyšsko převzaly z Řecka celé své kvóty. Také Norsko, které se jako k schengenskému prostoru přidružená země na programu podílí dobrovolně, relokovalo z Řecka všechny, koho mělo. Podle Avramopulose byl červen s více než třemi tisíci přesunutých žadatelů o azyl rekordním měsícem a pokud tempo vydrží, bude prý možné na konci září říct, že program byl úspěšný. Pokud se tak stane, nebude nutný žádný další podobný program, podotkl komisař.

Španělsko s přebíráním začalo teprve v červnu, ale už nyní splnilo skoro šedesát procent své kvóty. Komise uvítala také rychlejší tempo, s nímž migranty začalo přebírat Německo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video