Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jez na Labi se může prodražit, bruselská pokuta je čtvrt milionu denně

  1:00aktualizováno  1:00
Čtvrt milionu korun denně může Česko platit Bruselu, pokud nezařadí labský kaňon u Hřenska mezi chráněné oblasti. Vláda to přesto odmítla udělat. „Je to možná poslední kousek Labe, který není přetrasovaný či člověkem stavebně upravený,“ varuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Příkrá zalesněná úbočí, z nichž vykukují skalnaté věže, se svažují k řece. Labi trvalo miliony let, než si mezi Děčínem a Hřenskem vyhloubilo v pískovci až tři sta metrů hluboký kaňon. A právě toto idylické místo je příčinou sporu, který může skončit u evropského soudu a Česko připravit o stovky milionů na pokutách.

Evropská komise totiž již deset let požaduje, aby tento úsek Labe a přilehlé okolí byly zařazeny mezi specificky chráněné oblasti – takzvané Evropsky významné lokality (EVL). Před pár dny však česká vláda smetla příslušný návrh ministerstva životního prostředí, přestože jeho šéf Richard Brabec (ANO) je přesvědčen, že jde o přírodní raritu, která se na starém kontinentě jen tak nevidí.

Fotogalerie

Státu tak v krajním případě hrozí žaloba u Evropského soudního dvora v Lucemburku, zastavení dotací a pokuty.

„Bude-li komise na zařazení lokality trvat, nepůjde jen o jednorázovou pokutu, která zpravidla dosahuje výše dvou milionů eur, ale také o sankci minimálně deseti tisíc eur (270 tisíc korun, pozn. red.) za každý jednotlivý den, kdy jí nevyhovíme. Takže může jít klidně o stamiliony,“ varuje Brabec v rozhovoru pro MF DNES.

Ani tyto argumenty jeho kolegy ve vládě při nedávném hlasování nepřesvědčily. Ti zkrátka dali přednost jinému zájmu, než je ochrana přírody – splavnění Labe. Pod Děčínem se již minimálně dvacet let plánuje stavba jezu. Aby pak mohly po největší české řece plout velké lodě až do Pardubic, má u Přelouče vzniknout umělé koryto. A jako naschvál protíná druhé místo, které komise tlačí na seznam EVL a vláda to vytrvale odmítá.

„Rozšíření EVL v těchto lokalitách jsme nepodporovali, protože u nich nebyla doložena tak vysoká biologická hodnota a jedinečnost, která by byla adekvátní kvalitnímu provozu dopravní sítě. Řada druhů se zde vyskytuje jen okrajově v počtu několika jedinců. Pro řadu druhů jsou v Česku i jiné, cennější lokality,“ prezentuje opačný názor mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

Poslední panenský kousek Labe

Brabec, ač bývalý vysoký manažer velkých chemiček, se však přírody zaníceně zastává. „Krajinným rázem a zachovalou přírodou je údolí Labe pod Děčínem v porovnání s uměle regulovanými řekami západní Evropy naprosto unikátní místo. Možná poslední kousek Labe, který není přetrasovaný či člověkem stavebně upravený.“ A nepochybuje, že právě ochrana ojedinělé krajiny s množstvím vzácných živočichů i rostlin je tím nejzásadnějším zájmem.

Proti němu a „Evropě“ nestojí jen většina ministrů, ale i hejtmani, primátoři a starostové. V nákladních a dopravních lodích na Labi vidí přísun peněz. A v těchto zájmech má příroda silného soupeře.

„Jsem zastáncem splavnění Labe až do Pardubic, což by při zařazení oblasti zvané Louky u Přelouče na seznam významných lokalit nebylo možné. Prodloužení labské vodní cesty a vybudování koncového přístavu v Pardubicích patří mezi naše priority,“ tvrdí hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

Ministerstvo životního prostředí i další oponují, že ani zvláštní ochrana stavbu jezu či kanálu nevylučuje. Brabec jako důkaz, že to může fungovat, uvádí rozšíření plavebních komor na řece Máza v Belgii.

Kdo má navrch

Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest však upozorňuje, že lokality, živočichové i rostliny jsou chráněni již dnes a dopravní stavby se s tím musí vypořádat.

„Není nutné nastavovat složitější administrativu, která přinese velké prodloužení a zdražení nejen přípravy staveb, ale také udržování dopravní cesty, které není adekvátní dosaženým výsledkům při ochraně těchto druhů,“ tvrdí.

Dlužno dodat, že stát už do projektů vrazil stovky milionů korun.

Výsledek vládního hlasování ukázal, kdo má zatím ve sporu navrch. Ale je otázkou, co se stane, až se peníze z Bruselu přemění na účty za pokuty. Nyní je čistě na Evropské komisi, jak s Českem naloží. Buď v následujících měsících argumenty – proč dvě vyžadované lokality nemíní chránit – uzná a bude klid. Nebo je neuzná a půjde tvrdě za svým.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.