Sestup začne těsně po poledni našeho času. Druhý manévr přibližující Julesa Vernea Zemi bude následovat ve 14:58 SELČ. Do atmosféry má loď vstoupit ve výšce 120 kilometrů nad Zemí v 15:15 a všechny součásti, které přežijí, dopadnou v 15:31 SELČ.
Vědci z Evropské vesmírné agentury (ESA) pro pád lodi vybrali odlehlou oblast jižního Pacifiku, která je 2700 dlouhá a 200 kilometrů široká. Leží 2500 kilometrů východně od Nového Zélandu, 6000 kilometrů západně od Chile a 2500 kilometrů jižně od Velikonočního ostrova.
Sem by měly spadnout trosky lodi, které neshoří při sestupu atmosférou, řekl novinářům Mike Steinkopf, který misi ESA řídí ve francouzském Toulouse. Podle odhadu odborníků by až sto částí z 13,5 tuny vážícího plavidla mohlo přežít spalující žár a tlak při sestupu atmosférou.
"Očekáváme, že se automatický transportní prostředek (ATV) Jules Verne po vstupu do atmosféry rozpadne. Většina částí se zničí vysokou teplotou dosahující asi 1500 stupňů Celsia a vysokým tlakem," dodal Steinkopf. "Až třicet procent částí by se ale mohlo zřítit do oceánu, tedy až sto kusů. Nemůžeme přesně říct, jak velké budou. Naše simulační modely ukazují, že největší části by mohly vážit od deseti do 540 kilogramů."
Desetimetrové plavidlo Jules Verne odstartovalo v dubnu k Mezinárodní vesmírné stanici, kam dopravilo 7,5 tuny vybavení, zásob a vzduchu pro tříčlennou posádku stanice. Pak do něj posádka ukládala odpad z ISS a 6. září se od ní odpojilo.
ESA ho umístila na oběžnou dráhu Země, kde čekalo na poslední sestup. Ten bude proveden po příkré trajektorii, aby se dosáhlo maximálního tření v atmosféře, což pomůže loď roztrhat na kusy a spálit.
Lodě jako Jules Verne jsou schopné dopravovat na mezinárodní stanici bezmála osm tun zásob, tedy zhruba zhruba třikrát více, než ruská nákladní plavidla Progress. Vývoj a stavba prvního ATV stály 1,885 miliardy dolarů a toto plavidlo tak představuje nejnákladnější příspěvek evropské agentury při budování a provozu ISS.
Hlavní roli budou nákladní koráby hrát po roce 2010, kdy chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončit provoz raketoplánů a tyto nákladní lodě budou jedinými dopravními prostředky schopnými dopravit na ISS i větší konstrukční prvky. ESA počítá s tím, že na oběžnou dráhu vyšle každý rok jeden tento stroj, celkem jich bude vyrobeno pět.
Zatím největší kontrolovaný pád vesmírného objektu se odehrál 23. března 2001, kdy byla do vod jižního Pacifiku navedena 135 tun vážící ruská orbitální stanice Mir. Tyto dvě operace ale nejde podle Steinkopfa srovnávat. "Mir byl mnohem větší, ale princip je stejný," řekl.
