Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropou obchází strašidlo sociálního státu. Jenže občané mají takový stát rádi...

  14:50aktualizováno  14:50
Naši zemi i Evropu začíná děsit sociální stát, na který bude stále méně peněz. Roste nezaměstnanost, zvyšují se deficity veřejných rozpočtů a mnozí lidé přitom nadále spoléhají především na to, že stát se nějak postará.

Stávka v Řecku. - Aténské ulice se zaplnili stávkujícími Řeky. Na dvou oddělených demonstracích se v Řecku sešlo zhruba 7 000 lidí, kteří protestují proti vládním škrtům, jež mají Řecku pomoci vyhnout se bankrotu. | foto: AP

Bůh není mrtev, ale kapitalismus ano. To nejsou slova z mítinku nějaké komunistické strany. V reakci na vážnou finanční a ekonomickou krizi je pronesl hlavní představitel katolické církve v Anglii, kardinál Cormac MurphyO’Connor.

Je kapitalismus ve své současné evropské podobě skutečně v ohrožení? Nebo se kvůli nedostatku peněz na nejrůznější, především sociální služby či důchody, jejichž agendu zprostředkovává pro své občany hlavně státní mašinerie, jen hroutí do propasti tradiční sociální stát? Pohled na rozbouřený starý kontinent posledních dnů je neradostně zajímavý.

Stávka v Řecku.

Stávka v Řecku.

Systém dostává rány ze všech stran. V posledních týdnech vidíme bouře a střety demonstrantů s policií v krachujícím Řecku. Oficiálním důvodem jsou další vládní úsporná opatření na podporu skomírající ekonomiky. Přitom právě Řekové mají sice menší produktivitu práce než například Němci, ale požadují stejně vysoké důchody. Nedávno proběhla i stávka francouzských magistrátů, vězeňské služby, soudců a dalších činitelů justičního systému kvůli reformám systému. V irských školách a nemocnicích se zase opakovaně stávkovalo proti škrtům kabinetu v těchto resortech. V Portugalsku se uskutečnila výstražná stávka pracovníků ve veřejné správě na protest proti zmrazení mezd.
O podobných protestech se dlouho hovoří i ve Velké Británii, Polsku a dalších zemích. Stávkou kvůli zdanění zaměstnaneckých výhod vyhrožovaly odborové organizace v Česku.

Žijeme na dluh a většině to nevadí

"Lidé v Evropě mají podle mě jednu chybu – dost si zvykli žít z peněz jiných (ze subvencí). Žijete si nad poměry, někteří utrácejí cizí peníze," řekl nedávno při návštěvě Prahy americký nositel Nobelovy ceny za ekonomii Vernon Smith.

Jenže to je na našem kontinentu něco zcela přirozeného. Nic nezměnila ani globalizace, ani pád komunismu ve střední a východní Evropě. Plyne to z historie a zkušeností. Zatímco v komunisty ovládané Číně musí obyvatelé platit za léky i za děti na základních školách, v Evropě je to pořád nepředstavitelné a neakceptovatelné. Občané sypou přes daně a odvody do systému peníze, které používá stát a přes něž tak ochočil lidské životy. Vzájemná nezrušitelná závislost je přitom svým způsobem nebezpečná.

Stávka v Řecku.

Stávka v Řecku.

Ve vnímání toho, co vlastně kapitalismus pro nás znamená a jak si jeho fungování představujeme, jsou velké odlišnosti. "Je v tom velký rozdíl mezi Českou republikou a Rumunskem, Chorvatsko je jiné než Maďarsko a Rakousko se liší od Německa," řekl Andreas Treichl, šéf Erste Group (vlastní Českou spořitelnu), na lednové konferenci ve Vídni, která nesla název Budoucnost kapitalismu ve střední Evropě. "Střední třída se začala v postkomunistických zemích formovat až později v 90. letech a ten proces běží až teď naplno," dodává Treichl.

"Když se hovoří o Evropě, tak musíme rozlišit takzvaně starou Evropu a novou Evropu. Je fakt, že v nové Evropě lidé věří v kapitalismus. Je ale kapitalismus špatný, či dobrý? Někteří lidé, kteří v něm žijí dlouho, říkají, že dobrý není. Někteří, kteří prožili část života v komunismu, říkají, že ano. Jenže lidé jsou dnes všude dost pesimističtí," tvrdil na té samé konferenci ve Vídni Adrian Sarbu ze společnosti CME, jež vlastní televizi Nova.

Generální ředitel CME Adrian Sarbu

Generální ředitel CME Adrian Sarbu

Ve střední a východní Evropě si totiž po revolucích část obyvatel (a to část nikterak malá) ztotožnila kapitalismus s pouhým nabytím svobody. Daleko méně mysleli na ekonomické procesy, které fungují v tržní společnosti, a proto dodnes jako pozůstatky z dob reálného socialismu vyznávají silný stát. Nechávají se rádi opečovávat institucemi i úřady a naivně se domnívají, že například vyšší důchody mohou zabezpečit sliby politiků místo toho, aby si sami šetřili na stáří. Stejně tak uvěřili lžím z dob minulých, že zdraví či vzdělání jsou zadarmo nebo že zadarmo mohou být. A pokud to tak není, tak podle nich kapitalismus funguje špatně.

U většiny evropských národů neustále přetrvávají představy (tato tendence je ale daleko silnější v jižních, středních a východních regionech kontinentu), které v určitých momentech smazávají rozdíly mezi socialistickým a kapitalistickým.

Slova a jejich obsah

Navíc politické strany se ideově vyprazdňují a slova o sociálním státu i kapitalismu se většinou týkají zcela něčeho jiného, než za co jsou vydávána. Typickým příkladem je směřování ODS a ČSSD, ale i britských labouristů a konzervativců – kromě rétoriky nejsou mezi nimi až takové rozdíly. Kvůli této situaci si může například letmý socialista Miloš Zeman rozumět s občasným kapitalistou Miroslavem Kalouskem a pošpitat si na večeři o řešení krize a budoucích vládách.

Miroslav Kalousek a Miloš Zeman na konferenci

Je tedy v Evropě kapitalismus, jehož hlavním atributem je především volný trh, na cestě do zapomnění? Nikoli, protože nic lepšího na obzoru není. Ovšem socialistické tendence, které se dají vypozorovat například i v krocích Evropské unie také nehodlají zmizet. "Nevěřím, že se vyčerpal kapitalismus. Ten byl přiškrcován, omezován a zásadním způsobem narušován nekapitalistickými zásahy do fungování celého systému. To, co se dnes děje, je důsledkem přiškrcování trhu," řekl například prezident Václav Klaus v rozhovoru pro MF DNES v dubnu loňského roku.

Aje tu pochopitelně i jiný pohled. Například: "V Evropě se vždy vytvářel takový zvláštní kapitalismus. Mohli bychom ho nazvat sociální. Ale určitě se dá propojit to, aby fungoval trh a aby byl doprovázen v některých sociálních opatřeních tam, kde ty věci trh neřeší nebo je kontraproduktivní," řekl MF DNES ekonom Jan Švejnar, profesor Michiganské univerzity, který nedávno založil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu. Ten se má věnovat sledování nejrůznějších jevů a trendů, které v tržní ekonomice v České republice vznikají. A Jan Švejnar ještě poznamenává: "Je pravda, že tržní hospodářství vytváří nerovnosti. Jenže Spojené státy jsou zemí, která nerovnosti toleruje oproti Evropě až obdivuhodně. Když se v USA stanete milionářem, tak vám ostatní budou poklepávat na záda a řeknou – to je výborné, jsi skvělý. V Evropě to spíše vyvolá velkou závist. Čína, která má stále ještě komunistickou vládu, a proto oficiálně nerovnost odmítá, přechodem ke kapitalistickému ekonomickému systému také nastolila systém nerovnosti lidí a rozdíly jsou tam skutečně obrovské."

Jan Švejnar na fóru Zlaté koruny

Jan Švejnar na fóru Zlaté koruny

Zvítězí v Evropě regulace?

Evropské i české myšlení má ve vnímání sociálního státu dlouhou tradici a kapitalistický trh se tak v hlavách občanů neustále mísí s myšlenkami na nutnou solidaritu a snahu, aby mnoho věcí stále zajišťoval státní aparát. Vždyť to byl známý německý kancléř Otto von Bismarck, kdo jako první nastavil sociální zajištění státem. USA v rámci své bílé protestantské tradice (ta je ovšem pomalu kvůli demografickým změnám také už na částečném ústupu) preferuje individualismus. Každý Američan ví, že se především on sám, ne úřady a stát, má postarat o sebe a svoji rodinu.

Otto von Bismarck

Otto von Bismarck

Co může být výsledkem současných evropských postojů? "Tržní hospodářství zůstane, ale Evropa nasadí ještě větší regulace se silným postavením státu. Je to takový regulovaný kapitalismus," vysvětluje Jan Švejnar. Mohlo by to tedy znamenat, že se budeme na starém kontinentu vracet až k socialismu? Podle většiny odborníků nikoli, avšak k větší intervenci států do hospodářství zřejmě ano.



Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.