Historikové se už dlouho přou o to, jak se vlastně do Evropy dostalo zemědělství. Někteří předpokládají, že zemědělské znalosti přinesli přistěhovalci z Blízkého východu a naučili jim původní Evropany, s nimiž postupně splynuli.
Podle jiné hypotézy však zemědělské techniky původní Evropané okoukali od blízkovýchodních sousedů, avšak bez jejich větší aktivní spoluúčasti.
Vědecký tým, který vedl Lounes Chikhi z londýnské vysoké školy University College, využil k rozluštění této otázky poznatky moderní genetiky. Výzkumníci vyšli z předpokladu, že pokud se obyvatelé Blízkého východu přistěhovali do Evropy, musely po nich zůstat stopy v genech dnešních Evropanů.
To se opravdu potvrdilo, jak výzkumníci informovali v prestižním americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci sledovali zvláštní typ mutací (změn) na chromozomu Y. To je pohlavní chromozom, který mají pouze muži a jenž se přenáší z otce na syna. Tyto změny jsou typické pro obyvatele Blízkého východu.
Výzkumníci zjišťovali, do jaké míry se objevují i mezi Evropany, protože shodný výskyt dosvědčuje existenci společných dávných předků.
Zjistili, že "blízkovýchodní" mutace chromozomu Y je mezi dnešními Evropany skutečně rozšířená, a to v různé míře. V jihovýchodní Evropě, v zemích jako je Albánie, Makedonie a Řecko, genetické porovnání zjistilo, že 85-100 procent obyvatel má blízkovýchodní původ.
Ve Francii a Německu má ve svých genech svědectví o původu z Blízkého východu 15-30 procent mužů a v Anglii pouze 10 procent.
"To odpovídá dřívějším archeologickým poznatkům, že se zemědělství do Evropy dostalo z Blízkého východu a postupovalo rychlostí asi jeden kilometr za rok, tedy dvacet kilometrů za generaci," řekl Lounes Chikhi britské rozhlasové a televizní stanici BBC.
Nešlo však ani tak o šíření poznatků, ale o přistěhování zemědělců, kteří zcela nové postupy zaváděli mezi obyvatelstvem, s nímž postupně splynuli.
Tento poznatek odpovídá i faktům zveřejněným loni v dubnu ve vědeckém časopise Nature. Tehdy se vědci ze dvou dublinských vysokých škol soustředili na původ dnešního evropského skotu. Genovým rozborem vyvrátili teorii, že si jej dávní Evropané sami vyšlechtili z dnes už vyhynulého pratura.
Ukázalo se, že největší podobnost je mezi geny současného evropského a blízkovýchodního dobytka, z čehož se dá soudit na společného předka. Proto je pravděpodobné, že do Evropy s sebou přivezli domácí skot přistěhovalci z Blízkého východu. Díky jejich přispění tedy mohla vzniknout evropská civilizace.
