Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropané chtějí válku s teroristy

  0:37aktualizováno  0:37
Obyvatelé hlavních zemí Evropské unie stojí za Spojenými státy daleko otevřeněji než jejich diplomatické vlády. Soudí, že pokud USA půjdou do vojenské akce proti teroristům, měly by se na tom podílet i jejich vlastní státy. Podle průzkumu provedeného pro BBC, El Mundo, Libération, Washington Post a televizní stanici ABC podporuje účast na vojenské akci jasná většina lidí nejen v Británii, ale i ve Francii, Itálii, Španělsku a Německu.

Nejrozhodnější jsou Britové, což po zprávách o množství mrtvých Angličanů v troskách World Trade Centre nepřekvapuje. Čtyři pětiny z nich jsou pro akci po boku USA. Překvapivé je, že stejně rozhodní jsou i Francouzi, kteří mají v Evropě pověst věčných kritiků Ameriky - téměř tři čtvrtiny soudí, že jejich země by se měla zapojit do vojenské akce USA proti terorizmu.

Nejméně bojovní jsou po dvou světových válkách Němci - jen 53 procent z nich si myslí, že by se měl bundeswehr angažovat někde v horách Afghánistánu. To i Španělé nebo často vysmívaní Italové jsou podle průzkumu, který 14. a 15. září provedly Taylor Nelson Sofres a Gallupův ústav, bojovnější.

Evropané však nechtějí násilí za každou cenu: pokud budou v některé zemi zjištěni pachatelé atentátů, mají USA podle nich nejdříve usilovat o vydání teroristů k soudu - až poté by měly sáhnout k vojenskému zásahu. A všichni téměř jako jeden muž požadují, aby se jakákoli akce omezila jen na vojenské objekty.

Nepřekvapí, že Američané mají odlišný názor: nechtějí sice střílet hlava nehlava (jasná většina je jen pro údery na vojenské cíle), ale většinou podporují myšlenku, že po zjištění základen teroristů se proti nim mají rovnou použít zbraně. Co překvapí, je zjištění, že stejný postup podporují i tři čtvrtiny dotázaných v Izraeli, který byl také začleněn do zjišťování nálad.

V Izraeli je také největší počet těch, kdo si myslí, že takový úder by se neměl omezit jen na vojenské cíle, ale že by měl postihnout i civilní cíle - palestinská intifáda vede zjevně k pochybnostem, zda je nějaké rozlišování mezi nimi vůbec možné.

Evropa je rozdělena jen v názoru na důsledky atentátů v USA: zatímco Francie a Německo sdílejí optimistický názor Američanů, že to nebude mít trvalé hospodářské důsledky, většina Britů, Španělů, a zejména Italů má pocit, že hospodářská krize přijde nyní co nevidět.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ksenija Sobčaková bude kandidovat na prezidentku v ruských prezidentských...
Na ruskou prezidentku bude kandidovat hvězda moskevských salonů Sobčaková

Populární televizní moderátorka Ksenija Sobčaková hlásící se k ruské opozici ve středu oznámila kandidaturu v prezidentských volbách v březnu 2018....  celý článek

Ilustrační snímek
Prolomit mlčení. Miliony příběhů o sexuálním násilí zaplavily internet

Během několika dní se na sociálních sítích zapojily miliony žen, ale i mužů do kampaně, jež odhaluje děsivý rozsah sexuálního násilí a obtěžování ve...  celý článek

Půda nedaleko Corleone, zabavená nechvalně proslulému sicilskému mafiánovi...
Chřadnoucí Cosa Nostra tyranizuje farmáře, neprovdané sestry nezastrašila

Sicilští mafiáni, kteří se hlásí k nechvalně proslulé značce Cosa Nostra, mění branži. Kvůli klesajícím ziskům ve stavebnictví se vracejí ke kořenům na venkov,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.