Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa zavrhuje popravy v USA

  13:35aktualizováno  13:35
Přestože nejvíce poprav se každoročně vykoná v Číně, Evropany více pobuřuje trest smrti ve Spojených státech. Na USA, které jsou s jejich hluboce zakořeněnými demokratickými hodnotami považovány za vůdce svobodného světa, klade západní Evropa, kde je hrdelní trest zakázán, mnohem přísnější měřítko. Rada Evropy minulý měsíc pohrozila USA a Japonsku zrušením statutu pozorovatelů, pokud s popravami neskončí.

"Jde o to, že ve Spojených státech vykonává popravy demokratický stát, který hájí lidská práva a zákon," vysvětluje Walter Schwimmer, generální  tajemník  Rady Evropy, hlavní evropské instituce  pro lidská práva sdružující 43 států. "Totéž nemůžeme očekávat od Číny," dodal.  

Podle Amnesty International (AI) popravila Čína v posledních třech  měsících  více lidí než ostatní země za poslední tři roky. AI uvedla, že od zahájení protizločinecké  kampaně v dubnu bylo popraveno 1781 lidí. Za stejné období  jich ve Spojených státech bylo popraveno méně než dvacet.

Justiční omyly se dějí. Neprávem vězněný Američan byl po 22 letech vězení propuštěn na svobodu.

Největší italská organizace usilující o zrušení trestu smrti ´Ruce pryč, Kaine´ získala údaje o počtu  odsouzených čekajících na vykonání rozsudku v USA. "Neznamená to, že jsme zaměřeni protiamericky," uvedla mluvčí organizace Elisabetta Zamparutti s tím, že je prostě jednodušší získat údaje od demokratického státu než z Číny.

Evropa trest smrti zavrhuje
Hluboký odpor Evropanů k hrdelnímu trestu je zakořeněn v mnoha institucích. Zrušení trestu smrti je například podmínkou ke vstupu do Evropské unie či Rady Evropy.

Terorista McVeigh byl popraven.

Zrušením statutu pozorovatele pohrozila Rada Evropy Spojeným státům a Japonsku 25. června, krátce po vykonání trestu smrti nad Timothy McVeighem, který byl v USA prvním popraveným podle amerického federálního zákona po 38 letech.

Shwimmer se domnívá, že McVeigh  měl být ušetřený, i když svým pumovým útokem v Oklahoma City v roce 1995, který se stal největším teroristickým útokem  v dějinách země, zabil 168 lidí. "Evropa  byla první popravou  podle amerického federálního zákona –  přestože Timothy McVeigh byl brutálním vrahem – šokována," říká Schwimmer.

Ztráta statusu pozorovatele v Radě Evropy by Spojené státy spíše zahanbila než nějak výrazně postihla. V květnu totiž USA ztratily svoje křeslo v Komisi pro lidská práva při OSN. Mohutné protesty vyvolala v Evropě červnová návštěva amerického prezidenta George Bushe. Nejkritičtěji se k hrdelnímu trestu vyjadřuje Francie, která ho zakázala již v roce 1977. Prezident Jacques Chirac vyzval v březnu před komisí pro lidská práva při OSN k celosvětovému zákazu trestu smrti. 

Bič na Ameriku
Mnozí Evropané považují trest smrti za barbarský a patřící někam do  středověku. Úvodník ve francouzském Le Monde z 12. června nicméně naznačil, že Evropané si prostě libují v tom, že mají na Spojené státy aspoň nějaký bič. "Umožňuje jim to pocit morální nadřazenosti nad americkou velmocí," konstatoval deník.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.