Za Česko byli na dnešní odpolední start pozváni ředitel Astronomického ústavu Akademie věd Petr Heinzel a jeho kolega František Fárník. Česká republika se totiž nedávno stala 18. členem Evropské vesmírné agentury.- více o přistoupení Česka k ESA čtěte zde
Mise dá Evropanům v kosmu pořádně ostrý zrak. První z obou družic, infračervený dalekohled Herschel Space Observatory, má totiž hlavní zrcadlo o průměru 3,5 metru. To je o 110 centimetrů více, než má opěvovaný a osvědčený Hubbleův vesmírný teleskop, k němuž nyní na pátou servisní misi přiletěl raketoplán Atlantis. Dalekohled s větším zrcadlem dosud lidstvo do vesmíru neposlalo.
Infračervená astronomie je poměrně mladou disciplínou. Vědci s ní například odhalují mračna vodní páry ve vzdálených galaxiích. Po tři nebo čtyři roky, kdy má Herschel pracovat, bude pomáhat odhalovat tajemství vzniku galaxií a hvězd nebo zkoumat plynné obaly planet v naší sluneční soustavě.
Dva tisíce litrů tekutého helia
Aby teleskop dosáhl co nejlepších výsledků, je potřeba dobré chlazení jeho optiky. Energetická jednotka a polohovací systém jsou od ní proto oddělené, optickou část bude chladit dva tisíce litrů tekutého helia.
Česká akademie věd také připomíná zajímavost: dalekohled půjde ovládat přes internet, takže ho budou moci používat astronomové skutečně z celého světa.
Planck bude zkoumat temnou hmotu
Druhá z družic nese jméno držitele Nobelovy ceny za fyziku Maxe Plancka. Do vesmíru vyráží s velmi citlivým detektorem radiového záření.
"Cílem dalekohledu je vytvořit mapu kosmického mikrovlnného pozadí s úhlovým rozlišením lepším než deset minut a zachytit rozdíly teplot řádu miliontin stupně," uvádí Česká akademie věd.
K čemu to bude dobré? Vědci si od Plancku slibují, že odpoví na otázku, zda vesmír v rané fázi vývoje prošel zrychleným rozpínáním. Družice by také mohla přinést přiblížení odpovědi na otázku, co tvoří takzvanou "temnou hmotu". Tak se říká hmotě detekovatelné nikoliv opticky, ale jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty. Ve vesmíru jí je přitom několikrát více než hmoty v pozorovatelných objektech.
Obě družice se budou pohybovat kolem takzvaného "libračního bodu" zhruba půldruhého milionu kilometrů za Zemí, bráno pohledem od Slunce. Librační body jsou místa, v nichž může malý objekt díky vyrovnání přitažlivých a odstředivých sil setrvat, aniž by se změnila jeho relativní poloha ke dvěma velkým objektům - Zemi a Slunci.
