Evropa truchlila pro mrtvé

V páteční poledne se Evropa ponořila do ticha. Zármutek a soucit dávaly najevo děti ve školách, tisíce lidí zaplnily chrámy a kostely. Život se zastavil na ulicích, ve firmách, na burzách.

Londýnský Big Ben začal vyzvánět, když jeho ciferník ukazoval jedenáct hodin. Aby mohli uctít mrtvé spolu se zbytkem Evropy, sešli se Britové kvůli časovému posunu už hodinu před polednem. V ten samý okamžik se rozezněly i zvony  pařížského chrámu Notre Dame. Poté se zastavila veškerá doprava a Británii i Francii na tři minuty ovládlo ticho.

Podobný obrázek skýtala Evropa od východu, který ještě před dvanácti lety viděl ve Spojených státech úhlavního nepřítele, až po nejzápadnější výběžek irských ostrovů. Památku mrtvých uctilo i Česko.

Papež Jan Pavel II. se ve své letní rezidenci začal modlit.

DÁLE ČTĚTE

VŠECHNY SOUVISEJÍCI ČLÁNKY

úterní on-line reportáž

středeční on-line reportáž

čtvrteční on-line reportáž

AKTUÁLNÍ ON-LINE REPORTÁŽ

Britská královna Alžběta se připojila k premiéru Tonymu Blairovi v londýnské katedrále svatého Pavla, kterou zněla americká hymna.

V Bruselu vzdali hold obětem útoků představitelé NATO i Evropské Unie. "V nejtemnější dny evropské historie stála Amerika při nás. Dnes stojíme my při Americe," řekl předseda Evropské komise Romano Prodi.

Německo se připojilo k projevům soustrasti smutečním průvodem. V ulicích Berlína se ke kancléři Gerhardu Schröderovi připojilo dvě stě stisíc lidí. Průvod vyvrcholil tichými okamžiky u německého symbolu svobody - Brandenburské brány, která po desítky let dělila Západní Berlín od Německé demokratické republiky. Prezident Johannes Rau připomněl klíčové okamžiky, v nichž USA podpořily demokracii v Německu: vzdušný most při blokádě Berlína v období 1948-49 a podporu, kterou Berlínu poskytl prezident John F. Kennedy v krizovém období na počátku šedesátých let.

Ztichly i evropské finanční trhy - řada makléřů a obchodníků ztratila své blízké či známé ve finančním a obchodním centru v New Yorku.

Při vzpomínce na americkou pomoc při obležení města v polovině devadesátých let zapalovali svíčky obyvatelé bosenské metropole Sarajeva.

Pátek je v Americe dnem smutku. Bývalé první páry Ameriky se sešly na celonárodní zádušní mši v Národním chrámu ve Washingtonu. Zleva George Bush a Barbara Bushová, vedle nich Bill Clinton a Hillary Clintonová.

Švédský kominík Anders Haak drží minuty ticha v Kristanstadu

Za duše obětí teroristických útoků se do hlavní tiranské mešity přišli pomodlit i albánští muslimové

Zleva předseda Evropské komise Romano Prodi, komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Poul Nielsen, americký zástupce Richard Morningstar a vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana drželi v Bruselu tři minuty ticha.

Žena uctívá oběti teroristů v hlavní sofijské katedrále Alexander Něvskij. Také Bulharsko prohlásilo pátek 14. září za den smutku.

Papež se modlí během pátečního dne smutku ve své letní rezidenci Castelgandolfo

Třemi minutami ticha uctili mrtvé i makléři na německé burze ve Frankfurtu.

Maďarští vojáci pochodují před parlamentem poté, co třemi minutami ticha uctili oběti teroristů

Tři minuty ticha drželi i Italové shromáždění před budovou parlamentu

Pláč a smutek byl vidět i před katedrálou Notre-Dame v Paříži

Britská královna Alžběta přišla uctít oběti teroristického útoku do londýnské katedrály svatého Pavla

Řekové v Aténách zapalují svíčky na památku obětí teroristických útoků ve Spojených státech


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video