Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa truchlila pro mrtvé

  20:23aktualizováno  20:23
V páteční poledne se Evropa ponořila do ticha. Zármutek a soucit dávaly najevo děti ve školách, tisíce lidí zaplnily chrámy a kostely. Život se zastavil na ulicích, ve firmách, na burzách.

Londýnský Big Ben začal vyzvánět, když jeho ciferník ukazoval jedenáct hodin. Aby mohli uctít mrtvé spolu se zbytkem Evropy, sešli se Britové kvůli časovému posunu už hodinu před polednem. V ten samý okamžik se rozezněly i zvony  pařížského chrámu Notre Dame. Poté se zastavila veškerá doprava a Británii i Francii na tři minuty ovládlo ticho.

Podobný obrázek skýtala Evropa od východu, který ještě před dvanácti lety viděl ve Spojených státech úhlavního nepřítele, až po nejzápadnější výběžek irských ostrovů. Památku mrtvých uctilo i Česko.

Papež Jan Pavel II. se ve své letní rezidenci začal modlit.

DÁLE ČTĚTE

VŠECHNY SOUVISEJÍCI ČLÁNKY

úterní on-line reportáž

středeční on-line reportáž

čtvrteční on-line reportáž

AKTUÁLNÍ ON-LINE REPORTÁŽ

Britská královna Alžběta se připojila k premiéru Tonymu Blairovi v londýnské katedrále svatého Pavla, kterou zněla americká hymna.

V Bruselu vzdali hold obětem útoků představitelé NATO i Evropské Unie. "V nejtemnější dny evropské historie stála Amerika při nás. Dnes stojíme my při Americe," řekl předseda Evropské komise Romano Prodi.

Německo se připojilo k projevům soustrasti smutečním průvodem. V ulicích Berlína se ke kancléři Gerhardu Schröderovi připojilo dvě stě stisíc lidí. Průvod vyvrcholil tichými okamžiky u německého symbolu svobody - Brandenburské brány, která po desítky let dělila Západní Berlín od Německé demokratické republiky. Prezident Johannes Rau připomněl klíčové okamžiky, v nichž USA podpořily demokracii v Německu: vzdušný most při blokádě Berlína v období 1948-49 a podporu, kterou Berlínu poskytl prezident John F. Kennedy v krizovém období na počátku šedesátých let.

Ztichly i evropské finanční trhy - řada makléřů a obchodníků ztratila své blízké či známé ve finančním a obchodním centru v New Yorku.

Při vzpomínce na americkou pomoc při obležení města v polovině devadesátých let zapalovali svíčky obyvatelé bosenské metropole Sarajeva.

Pátek je v Americe dnem smutku. Bývalé první páry Ameriky se sešly na celonárodní zádušní mši v Národním chrámu ve Washingtonu. Zleva George Bush a Barbara Bushová, vedle nich Bill Clinton a Hillary Clintonová.

Švédský kominík Anders Haak drží minuty ticha v Kristanstadu

Za duše obětí teroristických útoků se do hlavní tiranské mešity přišli pomodlit i albánští muslimové

Zleva předseda Evropské komise Romano Prodi, komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Poul Nielsen, americký zástupce Richard Morningstar a vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana drželi v Bruselu tři minuty ticha.

Žena uctívá oběti teroristů v hlavní sofijské katedrále Alexander Něvskij. Také Bulharsko prohlásilo pátek 14. září za den smutku.

Papež se modlí během pátečního dne smutku ve své letní rezidenci Castelgandolfo

Třemi minutami ticha uctili mrtvé i makléři na německé burze ve Frankfurtu.

Maďarští vojáci pochodují před parlamentem poté, co třemi minutami ticha uctili oběti teroristů

Tři minuty ticha drželi i Italové shromáždění před budovou parlamentu

Pláč a smutek byl vidět i před katedrálou Notre-Dame v Paříži

Britská královna Alžběta přišla uctít oběti teroristického útoku do londýnské katedrály svatého Pavla

Řekové v Aténách zapalují svíčky na památku obětí teroristických útoků ve Spojených státech

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.