Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

EU chce v neklidné době společné vojsko, do jeho čela se staví Francie

  16:52aktualizováno  16:52
Nic proti Severoatlantické alianci, ale i Evropská unie potřebuje mít svoje vlastní obranné síly. S Francií na prvním místě. Přibližně tak by se dal přeložit hlavní vzkaz, který k zemím Evropské unie i spojencům v NATO vyslala páteční pražská bezpečnostní konference.

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

„Měkká síla sama o sobě není dost účinná ve světě, který je stále více militarizovaný. Potřebujeme důvěryhodnou obrannou politiku Evropské unie,“ řekl v zahajovacím projevu bezpečnostního fóra předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Další posun ve společné obraně je naší jedinou možností. Otázkou zůstává pouze to, jak bude rychlý,“ uvedl Juncker.

Evropa podle něj nemůže spoléhat na to, že její obranu zajistí NATO. Unijní státy mají zlepšením spolupráce docílit toho, že budou silnějším článkem Aliance. „V případě potřeby musíme být schopni jednat samostatně,“ uvedl Juncker.

Měkká síla nestačí, řekl Juncker na Žofíně. Vítali ho tam myslivci s košťaty

Zemí, která má na posilování vojenského rozměru Evropské unie největší zájem, je Francie. Zatímco Německo je dnes ekonomicky jednoznačně nejsilnějším státem EU, vojenskou mocností číslo jedna bude po odchodu Velké Británie Francie. Země nejen s nejsilnější kontinentální armádou, sítí základen po světě, ale také jediný stát, který v Unii bez Londýna bude disponovat jadernými zbraněmi.

Bylo to vidět i v Praze, kam Francie, přestože se tam v neděli konaly parlamentní volby, vyslala nejsilnější delegaci, včetně ministra zahraničí Jeana-Yvese Le Driana a ministryně obrany Sylvie Goulardové.

Už teď je většina zahraničních vojenských misí EU, hlavně v Africe, pod taktovkou Paříže. „Francie už mnoho let volá po tom, abychom se pokusili rozvinout nezávislé obranné kapacity, byť v rámci NATO,“ prohlásila Goulardová, která o tom také jednala se svou německou resortní kolegyní Ursulou von der Leyenovou.

V obranném fondu má být téměř 150 miliard korun

Německý postoj, který se nebývale přiblížil tomu francouzskému, vyjádřila už po květnovém summitu NATO s účastí Donalda Trumpa německá kancléřka Angela Merkelová: „Čas, kdy jsme se mohli spolehnout na ostatní, je zřejmě u konce. My Evropané musíme vzít svůj osud do vlastních rukou.“

Je však otázka, jaké vlastní ruce to budou. „Další osud posilování evropské obrany leží v rukou Francie a Německa, ale zdá se, že tentokrát má Paříž silnou podporu Berlína. Jde jen o to, aby to, co vznikne, nebyly evropské síly s tak velkou dominancí Francie, že v ní my všichni ostatní budeme jen jejími přívěsky,“ vyjádřil se na konferenci jeden vysoký diplomat středoevropské unijní země.

Sobotka: Bez společné evropské armády se neobejdeme

Podobné je to s obranným fondem EU, který má přispět ke společnému vývoji a výrobě evropských zbraní a v němž by mělo být pět miliard eur (téměř 150 miliard korun). I tady hrozí, že bude sloužit hlavně velkým evropským zbrojovkám. „Evropská komise se bude snažit, aby na něj dosáhly i malé a střední firmy,“ uklidňuje nejmenovaný bruselský zdroj.

Hlavní roli v „evropské obraně“ však nechce hrát Brusel, ale přenechává ji členským státům, které se musí dohodnout hlavně mezi sebou. Už teď je jasné, že na rozdíl od Česka, které projekt podporuje a chce se ho účastnit, si jiné země udržují odstup. „Pro Polsko zůstává garantem bezpečnosti pouze NATO,“ uvádí jeden polský diplomat.

Aliance sama se však tváří, že jí snaha o posílení unijní obrany ani trochu nevadí. „NATO vítá, že EU bude hrát silnější roli v obraně. Silnější Evropa znamená silnější Alianci,“ uvedla v Praze zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová.

Před dějištěm summitu se konal protest odpůrců směrnice omezující držení zbraní (9. června 2017):

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polský prezident Andrzej Duda v centrále NATO
Polský prezident Duda vetuje kontroverzní zákon o nejvyšším soudu

Polský prezident Andrzej Duda řekl, že hodlá využít veta vůči kontroverzním zákonům o nejvyšším soudu a o soudní radě, které prosadila vládní strana PiS. Píše...  celý článek

Japonské středoškolačky si rády vyrazí do společnosti s bohatými staršími muži....
Starší Japonci loví středoškolačky. Jsou z obliga, kritici osočují dívky

Středoškolské randění? V mnoha částech světa naprosto běžná, normální věc. V Japonsku to však znamená něco poněkud jiného než to, co vás zřejmě napadá. Tady se...  celý článek

Izraelská ambasáda v jordánském Ammánu se stala terčem útoku, policie oblast...
Izraelská ambasáda v Jordánsku se stala terčem útoku, dva muži zemřeli

Dva Jordánci byli zabiti a jeden Izraelec utrpěl zranění při incidentu, který se udál v neděli večer na izraelské ambasádě v jordánské metropoli Ammánu. Uvádí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.