Evropa sleduje kauzu kolem ČT pozorně

Krize v ČT je i nadále v centru pozornosti světových médií a různých politických i mediálních institucí. Ředitel Evropského svazu provozovatelů televizí v Ženevě David Louis charakterizoval veřejnoprávní vysílání jako jednu ze záruk zajištění demokracie, zdroj nezávislých a objektivních informací, službu všem složkám společnosti, zdroj hodnotných kulturních programů. Jde o službu veřejnosti, tedy nikoli nějaké vládě či nějaké politické straně, zdůraznil Louis. Za základ považuje nezávislost jak na politice a na státu, tak na komerčních hlediscích.
V nejbližších dnech se očekává odpověď předsedy Evropské komise Romana Prodiho na dopis Mezinárodní federace novinářů, kteří minulý týden důrazně žádali vyšetření celé kauzy. Podle zdrojů EK by v odpovědi mělo být mimo jiné vyjádřeno přesvědčení, že české orgány krizi vyřeší a zvládnou demokratickými prostředky a že ČR se bude při nakládání s veřejnoprávní televizí řídit odpovídajícími doporučeními Rady Evropy.

Veřejnoprávní vysílání v Evropě: důležitá součást demokratické tradice
Všechny země Evropské unie s výjimkou Lucemburska pěstují veřejnoprávní televizi, která se vyvinula z dřívější situace státního monopolu na audiovizuální vysílání. Televize jako služba veřejnosti v každém členském státě (v Lucembursku tuto roli částečně plní soukromá RTL) je považována za součást evropského politického a kulturního cítění a tradice.

"Systém veřejnoprávního vysílání v členských zemích je přímo spjat s demokratickými, společenskými a kulturními potřebami každé společnosti a s potřebou zachovat mediální pluralitu," stojí v příslušném protokolu k Amsterodamské smlouvě. Na jeho základě mnozí odborníci dospívají k závěru, že provozování veřejnoprávní televize lze považovat za povinnost každé členské země, i když modality si upravuje každý sám.

"Čtrnáct zemí EU si myslí, že veřejně prospěšných cílů nelze dosahovat bez veřejnoprávní televize. Mají obavu, že bez ní není možné zajistit plnění takových povinností, jako je ochrana národního dědictví, kultury a jazyka. Očekávají, že to kandidátské země budou chápat stejně, že budou mít tutéž motivaci," řekl ČTK nejmenovaný zdroj Evropské komise.

Užitečnost veřejnoprávního vysílání je nesporná
Evropská unie sice nenařizuje členským státům, aby provozovaly veřejnoprávní televizi, vychází však z toho, že tomu tak je. Souběžná existence veřejnoprávních a soukromých stanic je všeobecně uznávána, podporována a považována za pozitivní, specificky evropský jev.

"Všude tam, kde jednoznačně dominuje soukromé vysílání, a zejména ve Spojených státech, jsou nabíledni neblahé důsledky, pokud jde o politickou komunikaci. Při výlučné aplikaci tržních, komerčních principů klesá politický obsah, zpravodajství se soustřeďuje na hesla," vyložil ČTK Roar Wolt, ředitel Evropského ústavu pro sdělovací prostředky se sídlem v Düsseldorfu.

Wolt soudí, že dokonalá veřejnoprávní televize neexistuje nikde, všude mají takové či jiné problémy s politickými tlaky. Tyto televize jsou však zárukou, že "přetrvává nějaká platforma pro smysluplnou diskusi o politice a o společenských věcech".

Podle Wolta je nabíledni, že majitel soukromé stanice, jemuž jde o zisk a o sledovanost, nebude investovat do drahého zpravodajství; svých cílů dosáhne mnohem laciněji zábavnými pořady a filmy. "Kvalita a rozmanitost je velmi drahá a málokdy výnosná," soudí. Uznává ovšem, že příchod dravých soukromých stanic na trh v 80. a 90. letech přiměl mnohdy zkostnatělé veřejnoprávní stanice přizpůsobit se a rozpohybovat, naučit se soutěžit o diváka.

Evropský svaz provozovatelů TV: veřejnoprávní vysílání je službou veřejnosti, nikoli vládě či straně
Evropský svaz provozovatelů televizí (EBU-European Broadcasting Union) sídlící v Ženevě nehodlá zatím komentovat spor kolem České televize, jednoho ze svých členů. Pokud by se však mělo uvažovat o jeho privatizaci, "EBU by určitě nemlčel", řekl ČTK jeho ředitel pro komunikaci David Louis.

Ideál veřejnoprávního vysílání sice podle Louise nikde neexistuje, TV stanice v Evropě se mu však více či méně přibližují. "Místo bílé barvy bych mluvil spíše o různých odstínech šedi - některé stanice se příliš přizpůsobují komerční psychologii, jiné zase mají nadále blízko k někdejšímu postavení státních médií," konstatoval Louis.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video