Evropa se ptá: Patří k nám Turecko?

Evropa se chystá pootevřít své dveře Turecku. Premiéři a lídři evropské pětadvacítky se ve čtvrtek při večeři v Bruselu snažili "doladit" detaily klíčového rozhodnutí dát Turecku příslib, že v budoucnu bude moci vstoupit do EU. Diplomati dávali najevo, že rámcové dohodě už stojí v cestě máloco.

Turecké představitele však ve čtvrtek v Bruselu uvítala zamračená a deštivá Evropa, jejíž politici si sice srdečně a se zdvořilými úsměvy potřásali rukou, ale nemohli skrýt chlad a obavy, které vstup Turecka do EU doprovázejí.

A na stole se ocitly i nové požadavky a podmínky vstupu, jakkoliv aktivně se jim turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ještě do poslední chvíle snažil zabránit.

Čím hmatatelnější se stává budoucí členství Turecka v unii, tím víc narůstají obavy euroobčanů, a to nenechává lhostejné ani jimi volené politiky. A nejvíc to bolí evropské matadory, Francii a Německo.

Více než polovina Němců, a dokonce 66 procent Francouzů se v nedávném průzkumu vyslovilo proti vstupu Turecka do unie. Francouzský prezident Jacques Chirac se ještě ve středu večer v televizi snažil uklidnit své občany. "Turecko musí splnit všechny podmínky, které se od adepta členství vyžadují," uvedl.

Turecko na dveře Evropy klepe už víc než čtyřicet let. Pro Evropu je toto sousto příliš velké, nákladné a také kulturně a nábožensky odlišné. Jeho masa 70 milionů obyvatel se za příštích deset až patnáct let - na tak dlouho se odhaduje jeho vyjednávání o vstupu - rozroste na 80 milionů.

Turecko by se tak mohlo stát nejlidnatější zemí unie a získalo by například největší počet poslanců v Evropském parlamentu. Drtivá většina jeho občanů navíc vyznává islám, což také převážně křesťanským Evropanům moc nevoní.

Turecká proti 

• Je příliš velké. Už nyní má 71 milionů obyvatel a kolem roku 2020 by mohlo být větší než Německo a dominovat tak v orgánech EU.

• Je muslimské. V zemích EU už nyní žije 12 milionů muslimů, ale přijetím Turecka by jejich počet v EU vzrostl o desítky milionů.

• Je chudé. Turecká ekonomika ročně vyrobí jen 27 procent výkonu průměru Evropské unie (podle HDP na hlavu) a závisí hlavně na zemědělství.

• Není moc v Evropě. Většina jeho území leží v Asii a začleněním Turecka by se hranice unie dostala až k Iráku.

Navíc v Turecku donedávna panovaly jiné poměry, včetně mučení vězňů, porušování lidských práv, omezování práv žen a menšin či náboženské netolerance. Země je také ve srovnání s Evropou extrémně chudá. Výkon turecké ekonomiky odpovídá jen čtvrtině toho, co vyprodukuje průměrně Evropa.

Je zřejmé, že nároky Turecka na evropské fondy by byly obrovské. Mnozí také namítají, že s výjimkou menší části na západ od Bosporské úžiny země vlastně vůbec na evropském kontinentu neleží.

Evropská komise už připravenost Turecka postoupit dále potvrdila ve svém hodnocení 6. října. Politici však začali snášet na hlavu ankarské vlády nové požadavky. Paříž žádá, aby Turci přiznali svoji účast na genocidě Arménů v letech 1915 až 1923.

Z Berlína a z Vídně se zase ozvalo, že by Evropa měla Turecku nabídnout raději "privilegované partnerství" než plnoprávné členství. A z Bruselu, z úst šéfa Evropské komise Josého Barrosa, zase zazněl požadavek, aby Turecko uznalo celý Kypr, a ne jen jeho severní část, která je pod jeho kontrolou.

"Turecko by mělo udělat ten jeden krok navíc, protože nebude moci vstoupit do EU, pokud neuzná všechny její členy," řekl ve čtvrtek Barroso a doporučil Ankaře, ať vstřícné gesto ohledně Kypru udělá raději dříve než později.

"Největší výzvou pro Turecko je získat si srdce a mozky těch evropských občanů, kteří jsou jeho vstupu otevřeni, ale ještě nejsou dostatečně přesvědčeni o evropském osudu Turecka," dodal Barroso.