"Pokud SARS dospěje do Athén, může zasáhnout Londýn. Nebo může z Lisabonu zasáhnout Helsinky," uvažoval Simitis.
Cílem setkání je podle hlavního českého hygienika Michaela Víta koordinovat opatření proti SARS v rámci Evropy.
"Je důležité sladit opatření, která by zabránila přenosu nemoci do Evropy," uvedl před jednáním Vít, který v Bruselu zastupuje Českou republiku.
Unie navrhuje rejstřík opatření, která by měla uplatnit každá z 25 zúčastněných zemí. Mezi ně patří zejména poskytování informací, zjištění nemocných a jejich rychlá izolace, důkladná ochrana personálu nemocnic, lepší poradenství pro pasažéry letadel a vytvoření expertní skupiny pro SARS.
Účastníci jednání mají podpořit i zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nakažlivých chorob.
"Většinu z toho jsme zavedli již v březnu," řekl Vít.
Jeho úřad chce do pátku prosadit použití příletových karet, jaké už zavedla Francie. Pokud se po přistání vyskytne v osazenstvu nějakého letadla nemoc, má toto opatření pomoci při zjišťování, kdo se mohl dostat do kontaktu s nemocným. O kartách více ZDE.
Vít připomněl, že jen do Prahy přilétá denně na 20 tisíc lidí – a na největších letištích je to ještě mnohem více.
Případy SARS se zatím vyskytly ve Francii, Británii, Německu, Itálii, Irsku, Švédsku, Polsku, Španělsku a Finsku.
Pro Evropu je však nová plicní choroba zatím hlavně "ekonomickou" nemocí. Kvůli obavám z ní klesá ochota lidí létat, což zhoršuje už tak obtížnou situaci leteckých společností.
Při letech do Asie nyní zůstávají neobsazeny dvě pětiny míst. Přitom ještě v březnu zůstávalo prázdných jen pár procent z nich.
