Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa se bojí další islandské sopky. „Větší zlá sestra“ zatím spí

  17:10aktualizováno  17:10
Samotná islandská sopka Eyjafjallajökull v minulosti velkou zkázu nepáchala a nyní to zřejmě nebude jinak. Erupce ale předznamenaly výbuchy vulkánu Katla. Sopky, nazývané "větší zlou sestrou" Eyjafjallajökull.

Po každé ze tří erupcí Eyjafjallajökull v posledních staletích následoval výbuch Katly. Vulkanolog Cajz nicméně soudí, že to ještě není tak statisticky významné, aby šlo explozi Katly předvídat. | foto: AP

Sopka s obtížně zapamatovatelným názvem Eyjafjallajökull zůstávala dlouhá léta ve stínu blízkého vulkánu Katla. Nejen kvůli velikosti: zatímco Eyjafjallajökull za posledních jedenáct století vybuchla třikrát, Katla stihla za stejný čas šestnáct erupcí.

Jenže po každé ze tří erupcí Eyjafjallajökullu následoval výbuch Katly. Prach z ní se pokryl třeba v roce 1755 Skotsko, později zase trhal kusy ledu velké jak dům.

Pohled VULKANOLOGA

"Islandské vulkány jsou v podstatě čedičové. To ani není nejnebezpečnější typ, prská si, postaví si sypaný kužel, teče z něj láva a nic moc se neděje. Nebezpečné to je v tom, že se do atmosféry dostane hodně prachu a popela.

Kdyby foukal vítr na severní pól, tak to nebude nikoho zajímat, ale fouká do Evropy, tak Evropa šílí.

Být třeba technologicky na úrovni druhé světové války, tak se před pístové letecké motory předřadí filtrace, u proudových to nejde. Problém je v tom, že si člověk myslí, že je pánem tvorstva. Naopak jsme jen součástí přírody, chybí nám pokora a pochopení, že se musíme přizpůsobit."

Vladimír Cajz, Geologický ústav Akademie věd

Proto není divu, že nejen Islanďany zajímá, zda Katla ožije. "Island se připravuje na druhou, zkázonosnější erupci," ohlásil například konzervativní britský list The Times. "Eyjafjallajökull není ve srovnání se 'zlou sestrou Katlou' ničím," napsal zase The Christian Science Monitor.

Oba listy naznačují, že po menší sopce může vybuchnout druhá, větší. Přitom ale není zcela přesné mluvit o "probuzení" jedné sopky druhou.

Islandské sopky mají společné "podhoubí"

"Jak říkají politici, je to špatná otázka," vysvětluje český vulkanolog Vladimír Cajz z geologického ústavu AV.

"Vedle je další sopka, to ano, a na Islandu mají sopky mnohem širší vztahy. Provázanost sopek vyplývá z geotektonických podmínek, toho, co mají společného hodně hluboko, z pohledu přívodu magmatu. Ve své podstatě mají něco společného ohledně tohoto přívodu," řekl iDNES.cz vulkanolog.

Cajz upozornil, že nejpřesnější informace ovšem budou mít odborníci přímo na Islandu. Ti třeba zaznamenávají i menší otřesy, které se před výbuchy sopek mohou objevit. Kvůli Katle se zatím seismografy nepohnuly, sopka ale v minulosti "ožila" spíše s odstupem měsíců.

Vulkanický popel z islandské sopky

Podle Cajze nicméně zatím není teorie, že po jedné sopce vybuchne zákonitě druhá, statisticky průkazná. "Příroda funguje stejně jako lidstvo, vybírá si cestu nejmenšího odporu. Záleží, která cesta je pro to magma snazší a jestli tento pojistný ventil už stačí a ukončí se to, nebo to 'poletí' i tou druhou stranou," dodal vulkanolog.

Tsunami z Islandu do Anglie

Co se může při výbuchu Katly stát, řekla Českému rozhlasu meteoroložka Pavla Waldhauserová, která donedávna pracovala pro islandský meteorologický ústav.

"Pokaždé po erupci Eyjafjallajökullu během měsíce až roku začala soptit Katla. V roce 2004 sopka rozpustila ledovec a v místě, kde téměř nic neteče, byl najednou průtok jako tři Amazonky. Způsobilo to dokonce tsunami, které došlo až do Anglie. V roce 1918 kvůli pyroklastickému oblaku po výbuchu Katly zemřelo i mnoho lidí v Evropě," řekla Českému rozhlasu Waldhauserová.

Pokud Katla nevybuchne, je nepravděpodobné, že by současné soptění její menší sestřičky nějak ovlivnilo klima v Evropě. Ale pokud by Eyjafjallajökull začal soptit aktivněji nebo by ožila Katla, klidně nás chladnější a vlhčí letní měsíce čekat mohou.

SOPKA KATLA NA ISLANDU

Katla je jednou z nejaktivnějších islandských sopek, v průměru vybuchuje dvakrát za století. Leží na východě vulkanické zóny na Islandu.

Masiv vulkánu sahá do výšky 1 512 metrů nad mořem, je částečně zakrytý ledovcem Mýrdalsjökull o mocnosti 200-700 metrů. Kaldera má asi 70 kilometrů čtverečních.

Výsledky dvourozměrného seismického snímkování naznačují, že dno magmatického krbu je tři kilometry pod povrchem ledu. Magmatu pod sopkou by mělo být asi 10 až 12 kilometrů krychlových.

Všechny erupce jsou vysoce explozivní kvůli poloze sopky pod ledem. Velká erupce naposledy nastala v roce 1918.

Zdroj: Institute of Earth Sciences, Island

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americká zpěvačka Kesha vystoupila v pražském klubu Sasazu (18. července 2013,...
Hudebnímu průmyslu vládnou bílí muži, zjistil průzkum. Ženám vadí arogance

V hudebním světě jsou ženy a příslušníci etnických menšin stále v minoritním zastoupení, zvlášť na vedoucích a manažerských pozicích. Upozornil na to průzkum...  celý článek

Ines Rau na archivním snímku
Dívkou měsíce v Playboyi je poprvé transsexuálka, čtenáři reptají

Dívkou měsíce časopisu Playboy se poprvé stala transsexuálka. Francouzská modelka Ines Rauová bude tváří listopadového čísla. Některé čtenáře to popudilo,...  celý článek

Andrej Babiš před diskusí TV Nova (19. října 2017)
Českým premiérem bude zřejmě populista, oligarcha a mogul, píší v Německu

V čele české vlády podle všeho po volbách stane muž s velkým egem, populista, oligarcha a mediální mogul Andrej Babiš, píší média v Německu. Šéfa hnutí ANO...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.