Sopka s obtížně zapamatovatelným názvem Eyjafjallajökull zůstávala dlouhá léta ve stínu blízkého vulkánu Katla. Nejen kvůli velikosti: zatímco Eyjafjallajökull za posledních jedenáct století vybuchla třikrát, Katla stihla za stejný čas šestnáct erupcí.
Jenže po každé ze tří erupcí Eyjafjallajökullu následoval výbuch Katly. Prach z ní se pokryl třeba v roce 1755 Skotsko, později zase trhal kusy ledu velké jak dům.
On-line reportáž |
Pohled VULKANOLOGA"Islandské vulkány jsou v podstatě čedičové. To ani není nejnebezpečnější typ, prská si, postaví si sypaný kužel, teče z něj láva a nic moc se neděje. Nebezpečné to je v tom, že se do atmosféry dostane hodně prachu a popela. Kdyby foukal vítr na severní pól, tak to nebude nikoho zajímat, ale fouká do Evropy, tak Evropa šílí. Být třeba technologicky na úrovni druhé světové války, tak se před pístové letecké motory předřadí filtrace, u proudových to nejde. Problém je v tom, že si člověk myslí, že je pánem tvorstva. Naopak jsme jen součástí přírody, chybí nám pokora a pochopení, že se musíme přizpůsobit." Vladimír Cajz, Geologický ústav Akademie věd |
Oba listy naznačují, že po menší sopce může vybuchnout druhá, větší. Přitom ale není zcela přesné mluvit o "probuzení" jedné sopky druhou.
Islandské sopky mají společné "podhoubí"
"Jak říkají politici, je to špatná otázka," vysvětluje český vulkanolog Vladimír Cajz z geologického ústavu AV.
"Vedle je další sopka, to ano, a na Islandu mají sopky mnohem širší vztahy. Provázanost sopek vyplývá z geotektonických podmínek, toho, co mají společného hodně hluboko, z pohledu přívodu magmatu. Ve své podstatě mají něco společného ohledně tohoto přívodu," řekl iDNES.cz vulkanolog.
Cajz upozornil, že nejpřesnější informace ovšem budou mít odborníci přímo na Islandu. Ti třeba zaznamenávají i menší otřesy, které se před výbuchy sopek mohou objevit. Kvůli Katle se zatím seismografy nepohnuly, sopka ale v minulosti "ožila" spíše s odstupem měsíců.
Podle Cajze nicméně zatím není teorie, že po jedné sopce vybuchne zákonitě druhá, statisticky průkazná. "Příroda funguje stejně jako lidstvo, vybírá si cestu nejmenšího odporu. Záleží, která cesta je pro to magma snazší a jestli tento pojistný ventil už stačí a ukončí se to, nebo to 'poletí' i tou druhou stranou," dodal vulkanolog.
Tsunami z Islandu do Anglie
Co se může při výbuchu Katly stát, řekla Českému rozhlasu meteoroložka Pavla Waldhauserová, která donedávna pracovala pro islandský meteorologický ústav.
"Pokaždé po erupci Eyjafjallajökullu během měsíce až roku začala soptit Katla. V roce 2004 sopka rozpustila ledovec a v místě, kde téměř nic neteče, byl najednou průtok jako tři Amazonky. Způsobilo to dokonce tsunami, které došlo až do Anglie. V roce 1918 kvůli pyroklastickému oblaku po výbuchu Katly zemřelo i mnoho lidí v Evropě," řekla Českému rozhlasu Waldhauserová.
Pokud Katla nevybuchne, je nepravděpodobné, že by současné soptění její menší sestřičky nějak ovlivnilo klima v Evropě. Ale pokud by Eyjafjallajökull začal soptit aktivněji nebo by ožila Katla, klidně nás chladnější a vlhčí letní měsíce čekat mohou.
SOPKA KATLA NA ISLANDUKatla je jednou z nejaktivnějších islandských sopek, v průměru vybuchuje dvakrát za století. Leží na východě vulkanické zóny na Islandu. Masiv vulkánu sahá do výšky 1 512 metrů nad mořem, je částečně zakrytý ledovcem Mýrdalsjökull o mocnosti 200-700 metrů. Kaldera má asi 70 kilometrů čtverečních. Výsledky dvourozměrného seismického snímkování naznačují, že dno magmatického krbu je tři kilometry pod povrchem ledu. Magmatu pod sopkou by mělo být asi 10 až 12 kilometrů krychlových. Všechny erupce jsou vysoce explozivní kvůli poloze sopky pod ledem. Velká erupce naposledy nastala v roce 1918. Zdroj: Institute of Earth Sciences, Island |
