Hlas lidu, hlas Boží, říká se nepřesně. Na rozdíl od Boha se totiž lid často mýlí. Výsledky průzkumu jsou pochopitelné, ale odrážejí chybu v úsudku. Proč jsou pochopitelné?
Američané začali válku v Iráku pod falešnou záminkou. Vězní v Guantánamu bez soudu údajné teroristy. George Bush je považován za nesympatického politika.
Naopak Evropa nikde neválčí, její podpora některým americkým akcím nestojí za řeč. Evropští vůdci se donekonečna dohadují, hledají smír a řešení. Evropané jsou nekonečně tolerantní k jiným kulturám a užívají si života. Proč je však úsudek o prospěšnosti Evropy a škodlivosti USA chybný?
Protože lidé odpovídali, jako by žili v ideálním světě, kde se dohody dodržují a tolerance je vzájemná. Takový tento svět ovšem není. Evropa je prospěšná, jen když se nic neděje. Když jde o všechno, není k ničemu.
Unie nedokázala pomoci chlapcům zavražděným ve Srebrenici. Jugoslávii nechala napospas Miloševičovi. Vesele jednal a doma jeho komanda rozpoutala zvěrstva hodná nacistů.
Amerika působí drsně. Její ultrakonzervativci jako by si někdy nezadali s ajatolláhy. Je to však absolutně demokratická země, která nejen ctí všechny svobody. Je ochotna a schopna je bránit.
Lze si představit superzemi, která bude mít vlídnou a mírnou tvář Evropy, leč americkou muskulaturu. Heidi Klum s tělem Schwarzeneggera. Taková představa je skoro perverzní.
Bez ohledu na hlas lidu však můžeme říct, že Heidi Klum a Arnold Schwarzenegger jsou pěkná dvojice, když se nehádají, ale uplatňují správně své přednosti. Amerika i Evropa prospívají světu – když si navzájem neškodí.