Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa nesmí být kopacím míčem, tvrdí Klausův kritik

  17:59aktualizováno  17:59
Václav Klaus je se svou kritikou evropské ústavy v Evropě ojedinělý. Takový je názor poslance Evropského parlamentu za SPD v Bruselu Jo Leinena. Je zřejmě největším kritikem českého prezidenta.

Poslanec Evropského parlamentu za SPD Jo Leinen | foto: ČTK

Prezident Václav Klaus je mezi politiky EU možná největším odpůrcem evropské ústavy. Zdá se, že je s dokumentem dobře obeznámen, a přesto proti němu ostře vystupuje. Nejste tím ani trochu znepokojen?
Prezident Klaus je odpůrcem celé Evropské unie. Nejenže je proti ústavní smlouvě, ale nemá rád ani smlouvy předešlé. Je v zásadě proti evropské integraci, nepřeje si ani společnou měnu. Zastává vlastně staré pojetí spolupráce regionů. Evropská unie ale představuje více. Inovativní na ní je metoda rozhodování většiny, v protikladu k tradici, kde musí být všechno schváleno jednohlasně a návrh může kdokoli vetovat. Myslím, že v rámci politické elity Evropy je Václav Klaus zvláštním jevem. Domnívám se, že jeho postoj proti Evropě není v zájmu vaší země, může vás dostat do izolace.
 
Ale co když je Václav Klaus jen vrcholkem ledovce a reprezentuje širší názory lidí, kteří mají z ústavy strach?
Vedli jsme debatu o ústavě například i ve Francii a tam se naopak domnívají, že v dokumentu je obsaženo "příliš málo Evropy". Tam se lidé domnívají, že Evropa by měla být sociálněji orientovaná, že potřebujeme i hospodářskou unii, nikoli jen měnovou unii, EU je podle nich příliš bezmocná, žádají silnou obrannou a zahraniční politiku. Takže kritika EU přichází ze dvou stran. Jedni žádají větší míru integrace a argumentují, že EU je příliš slabá, další jako například Václav Klaus a někteří politici z ODS tvrdí, že integrace jde příliš rychle a že bychom měli zmírnit. Ale ti jsou ve výrazné menšině.
 
Euroskeptici obvykle argumentují, že evropská ústava je prvním krokem k vytvoření "superstátu". Jaká je vaše odpověď na tuto námitku?
Ústavní smlouva nemá se superstátem nic společného. Naopak, ve smlouvě jsou kompetence EU dokonce omezeny. Je tam výslovně řečeno, co je v kompetenci EU a co v kompetenci národních států. "Superstát" je propagandistické heslo odpůrců EU. Na úrovní ministerské rady se musí všichni členové shodnout, neexistuje instituce, která stojí nad vládami členských zemí.
 
Přesto podle odpůrců ústavy žádné změny nejsou nutné. Jak byste lidem jednoduše vysvětlil, že naopak jsou nutné?
Evropská unie s 27 státy a 500 miliony obyvatel musí být v mezinárodní politice hráčem a nikoli hracím míčem. Evropa musí vystupovat tváří v tvář problémům ve světě jednohlasně, ať už jde o klimatické změny či terorismus, světový obchod či krizi na Blízkém východě. Každá jednotlivá země je příliš malá na to, aby tyto veleproblémy mohla řešit. Evropa není pouze velký vnitřní trh, nýbrž také osudové společenství, které vzniklo kvůli řešení velkých problémů.
 
Je nějaký rozdíl mezi vystupováním poslanců ze starých a nových členských zemí?
Nevidím žádný velký rozdíl. Všichni řešíme stejné praktické problémy. Například hraniční hodnoty jedovatých látek - ty se v nových a starých členských zemích nebudou lišit. Buďto chcete rakovinotvorné látky vystrnadit, anebo je tam necháte, v tom se lišit nebudeme. Je tady určitě rozdíl v případě otevření pracovního trhu a trhu služeb. V zásadě ale děláme tu samou práci a řešíme ty samé problémy.
 
Německo se drží současného návrhu ústavy "zuby nehty". Opravdu je pro budoucnost tak nezbytná? Například na emisních limitech se členské země dohodly i bez ústavy.
Závěry o ochraně podnebí jsou pěkné, ale zatím jsou pouze na papíře. A bez nové ústavní smlouvy nemá EU v energetické politice žádné kompetence. Jde tedy jen o výhledové vyhlášky, které se podaří realizovat pouze za předpokladu, že k nim bude vytvořen právní podklad - zákony, které budou členské země zavazovat k jejich plnění.
 
Pokud snaha Německa o záchranu ústavy selže, budete to považovat za prohru?
Bylo by historickou chybou ústavní smlouvu neschválit a nerealizovat. Bylo by historickou chybou, kdyby to mělo vyvolat stagnaci evropské politiky. Svět nebude čekat na Evropu, svět je plný dynamiky, podívejte se na Čínu a Indii, z nichž vznikají nové supermocnosti. Terorismus na Evropu rovněž čekat nebude, stejně jako přistěhovalci z Asie a Afriky. Evropa nejen že nereaguje dost rychle, ale v mnoha ohledech příliš pomalu a pozdě.
Všech 27 členů včetně České republiky se shoduje na tom, že do roka potřebujeme novou celoevropskou smlouvu. Abychom mohli lépe a transparentněji spolupracovat. A také demokratičtěji - ústavní smlouva nabízí mnohem větší podíl obyvatel na vládnutí. Pokud se nám to nepodaří, zaplatíme podstatně vyšší cenu, než když smlouvu schválíme.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jednotky Duvdevanu při zatýkání v izraelském Bejr El. (7. října 2015)
Češi cvičili v Izraeli s elitní jednotkou určenou ke krocení Palestinců

V Izraeli tento týden skončilo čtrnáctidenní cvičení speciálních sil izraelské a české armády. Podle listu The Jerusalem Post se konalo na základně Ceelim v...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Nebyla to náhoda. V Katalánsku kvete džihád, chybí bariéry proti teroru

Španělsku se dlouhá léta teroristické útoky vyhýbaly, čtvrteční atentát v Barceloně ale národu připomněl, že se jim nedá zcela předejít, píší španělská média....  celý článek

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.