Dokument vypracoval šéf zahraniční politiky EU Javier Solana. V úterý ho schválili ministři zahraničí a očekává se, že ani šéfové států a vlád nebudou mít v pátek připomínky.
Strategie připomíná hrozby současného světa - terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, mezinárodní organizovaný zločin a "zkrachovalé" státy typu Somálska, Libérie či Afghánistánu v éře Talibanu.
Jako hlavní principy evropské bezpečnostní politiky jmenuje obranu míru, stability a blahobytu, potírání terorismu a zbraní hromadného ničení, spolupráci se Spojenými státy a s bezprostředními sousedy unie.
"Složité problémy dneška nedokáže vyřešit jediná země. Jako unie pětadvaceti států se 450 miliony obyvatel je EU globálním hráčem. Podle toho by měla být připravena i k převzetí odpovědnosti," vysvětlil už dříve Solana.
Evropa podává ruku USA i Číně
Španělský politik považuje dobré vztahy mezi Evropou a Spojenými státy za nenahraditelné, zvláště poté, co je letos poškodila válka v Iráku. Washington se ale obává, že tato strategie je jen krokem k vlastní evropské obranné politice.
Evropa chce upevnit nejen transatlantické pouto, ale také vztahy se sousedy ve východní Evropě, severní Africe, Asii, a také se strategickými partnery jako jsou Rusko, Japonsko, Kanada, Čína či Indie.
EU počítá s preventivními údery
Dokument vyzývá země unie, aby posilovaly své vojenské schopnosti: "Musíme vytvořit strategickou kulturu, která usnadní včasné, rychlé a, bude-li to zapotřebí, i silné zásahy."
Na rozdíl od americké koncepce předběžných zásahů Evropa počítá jen s preventivními akcemi. Připouští tak nicméně, že použití vojenské síly je ospravedlnitelné v případech, kdy selže diplomacie.
Pozorovatelé to považují za vstřícné gesto vůči Washingtonu.
Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody jsou teze v souladu s bezpečnostní strategií České republiky, takže vládou projde bez výhrad. "Texty se vzájemně doplňují. Není rozpor v tom, co jsme vyjednali v EU a co máme ve vlastní strategii."
