Jaká je nyní nálada v horní komoře? Funkcionáři EU se prý už chystají tento týden do Prahy, aby Mirka Topolánka poplácávali po zádech, že tu smlouvu nakonec prosadil. Budou k tomu mít důvod?
Můj odhad je, že ano - že potřebný počet senátorů pro ústavní většinu klub ODS dodá. Mirek Topolánek se už skoro rok usilovně snaží, aby mohl být poplácán. Takže jistě nebude mít špatné svědomí, že by neudělal, co mohl.
Dodal pád vlády a menší vliv Mirka Topolánka odvahu odpůrcům smlouvy? Nebo převáží spíše fakt, že někteří senátoři jsou naopak nazlobení na prezidenta Klause a mohli by Lisabon schválit jemu navzdory?
Já bych byl hluboce zklamán, kdyby někdo rozhodování o tak zásadním dokumentu, který ovlivní život příštích generací tohoto národa, podroboval nějaké otázce malicherné odvety, trestu či naopak odměny vůči konkrétním osobám. To mi přijde absurdní a naprosto nepochopitelné, že by někdo takto uvažoval.
Co je podle vás argumentem té části senátorů, kteří se chystají smlouvu podpořit? Proč tak činí?
Myslím, že tam je směs různých motivací. Jsou tací, kteří jsou hluboce přesvědčeni o tom, že to je buď správné, nebo nezbytné. Jsou tací, kteří to dělají pro Mirka, a jsou tací, kteří na to nemají vyhraněný názor, a když mají nést břímě té odpovědnosti, tak je pro ně lepší se přihlásit k té většinové mase.
Jako představitel té části senátorů, kteří naopak smlouvu odmítají, máte nějaký plán, jak souhlasu Senátu s ratifikací zabránit? Nebo počítáte s tím, že smlouva projde, a už promýšlíte další kroky?
Ano. Jednak jsem dostal podklady určité právní analýzy toho, že Ústavní soud vlastně Senátu nevyhověl a že nepostupoval podle zákona o Ústavním soudu. V případě, že to je pravda, by jednání o Lisabonské smlouvě bylo v Senátu nadále přerušeno. Nedělám si ale velké iluze, že tento procedurálně-právní argument obstojí před politickou vůlí většiny Senátu. Takže připustíme-li, že ta smlouva nakonec projde, pak se určitě přidám anebo se sám ujmu iniciativy k tomu, abychom podali ústavní stížnost.
Proč si myslíte, že Ústavní soud Senátu nevyhověl?
Podle zákona o Ústavním soudu, na jehož základě Senát Ústavní soud oslovil, musí Ústavní soud rozhodnout, zda je dotčená mezinárodní smlouva v souladu s ústavním pořádkem České republiky. To Ústavní soud neučinil a odpověděl jen, že dílčí konkrétní pochybnosti, které Senát vznesl, nejsou v rozporu s naším ústavním pořádkem. Ústavní soud prostě neposuzoval Lisabonskou smlouvu jako celek, jak by podle zákona a ústavy měl.
Ústavní stížnost, o které jste mluvil, je už připravena?
Není připravena, budeme na tom pracovat. Dáme dohromady skupinu senátorů, která se té iniciativy ujme. Chceme tak vytvořit určitý prostor pro rozhodování pana prezidenta, aby počkal, až dojde skutečně k řádnému posouzení této smlouvy. Ostatně v nálezu Ústavního soudu se uvádí, že může k některým konkrétním ustanovením Lisabonské smlouvy mít jiný názor, než jaký prezentuje v odpovědi na konkrétní otázky Senátu. To nás povzbuzuje, abychom se o stížnost pokusili.
Když to v Senátu projde, bude velký tlak na prezidenta, aby smlouvu podepsal...
Nemám právo hovořit za pana prezidenta ani mu radit, ale myslím si, že existují přinejmenším dva důvody, proč by pan prezident měl s podpisem váhat. A sice, že dosud není vyřešena věc irského "ne". Za normálních okolností by to znamenalo, že proces skončil. Ale to bychom nesměli být v EU. Takže přinejmenším je třeba počkat, jak se tato věc uzavře. A zadruhé je zde ono podání k Ústavnímu soudu. Takže i to je důvod, proč by podle mého názoru měl pan prezident posečkat, protože pokud by výrok soudu ke stížnosti senátorů byl odlišný od názoru obou komor, tak by to samozřejmě mělo velký význam. Pak je ještě další věc, ale ta má celkem blízký horizont - někdy během 22. května by měl německý Ústavní soud vynést svůj verdikt.
ČSSD bude tvrdit, že jde z vaší strany o zdržovací taktiku.
Já myslím, že to je chybný argument. Mně vůbec nejde o zdržování. Mně jde o to, udělat maximum, aby Lisabonská smlouva nebyla přijata, takže když půjde zamítnutí rychle, nebudu to zdržovat.
Proč vůbec ODS souhlasila s tím, že k hlasování přistoupí, když jí v tom řada usnesení brání? Usnesení o zákazu předávání kompetencí do Bruselu ze starších kongresů, doporučení schválit nejprve radar z posledního kongresu...
"Výměna" za radar je passé. A když padly i všechny ostatní důvody, výměnou za které by bylo možná dobré smlouvu schválit, a my stále neříkáme, že tedy Lisabon neschválíme, pak už nezbývá než přiznat barvu a říci jasně - my Lisabon schválit chceme. Myslím si, že scénář ze Sněmovny se zopakuje. ODS se bude tvářit, že je vlastně proti, ale holt to hlasování je otázkou svědomí každého senátora - což je pravda, každý je povinen hlasovat podle svého svědomí - a že těch pár jedinců prostě nemohlo jinak.
Ale od té doby, co Lisabon prošel Sněmovnou, se staly dvě důležité věci. Vláda ze Sněmovny stáhla smlouvy o americkém radaru, protože hrozilo, že je opozice neschválí. A také padla Topolánkova vláda, takže ODS se už nemusí ohlížet na své proevropsky orientované koaliční partnery. Proč tedy ten spěch?
ODS v žádném případě nic nezíská a hlavně už bude těžko přesvědčovat o své ideové integritě, protože tu podle mého soudu nenapravitelným způsobem naruší.
Nebylo by logické, kdyby ODS nechala rozhodování o Lisabonu na dobu po evropských volbách? Protože když Lisabon nyní schválí, bude to voda na mlýn novým stranám.
Tak logické by to bylo a já sám si kladu otázku, co budeme voličům říkat, když dosud jsme byli, neřekl bych euroskeptici, to není správná nálepka, ale eurostřízlivci, a teď jsme se připojili na stranu budovatelů evropské federace. Sám bych to obrazně vyjádřil tak, že stojím tváří v tvář voličům s prázdnýma rukama.
Jak by ODS, až smlouvu schválí, přijali britští konzervativci, kteří s ní chtějí vytvořit v Evropském parlamentu společnou frakci? Ti asi nebudou nadšeni, když chtějí na jaře příštího roku vyhlásit o Lisabonu referendum.
Považuji za velké neštěstí, že ODS, která tolik usilovala o to, aby se konalo referendum o evropské ústavě, netrvala na tom, aby se konalo k Lisabonské smlouvě. Mimo jiné z té logiky, že když jsme referendem schválili přístupové smlouvy a ty se nyní mění, tak bychom měli znovu přizvat lid, aby se k tomu vyjádřil.
Samozřejmě pokud přispějeme k ratifikaci Lisabonské smlouvy, vezmeme britským konzervativcům možnost to referendum uspořádat, protože pokud bude proces ratifikace ukončen ještě v tomto roce, tak na jaře už nepůjde udělat nic.
