Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa krátkozrace šetří na obraně, varuje dánský politik Uffe Ellemann-Jensen

  11:19aktualizováno  11:19
”Po celé Evropě se seškrtávají rozpočty a nastupuje nová éra utahování opasků. Jako nejsnadnější terč se jeví výdaje na obranu. Dokonce i Velká Británie vedená konzervativcem Davidem Cameronem se připojila k horečné snaze o oklestění obranných výdajů,” začíná svůj text Uffe Ellemann-Jensen, bývalý ministr zahraničních věcí Dánska. Upozorňuje na rizika takového jednání.

Uffe Ellemann-Jensen spolu s političkou Vibeke Sperlingovou v Dánském institutu pro mezinárodní studia | foto: www.diis.dk

Ty škrty přicházejí v době, kdy se evropská snaha nést na svých bedrech spravedlivý díl z celkové obranné zátěže Západu stala terčem pochybností – v neposlední řadě v Afghánistánu, kde většina evropských zemí omezila svou účast prostřednictvím myriády "námitek", které obvykle slouží jen k tomu, aby udržela jednotky dané země daleko od nejnebezpečnějších zón. Ke škrtání obranných výdajů zároveň dochází v době, kdy Evropu v oblasti celkových výdajů na obranu poprvé v dějinách předstihla Asie. Zdá se, že dlouhodobé postavení západní Evropy coby místa s nejvýznamnější koncentrací vojenské síly na světě po Spojených státech a Rusku je u konce.

Spojené státy v roli dominantní světové vojenské mocnosti nemají (alespoň zatím) žádného vážného soupeře. USA koneckonců vynakládají na své ozbrojené síly stejnou částku jako zbytek světa dohromady. S rapidním růstem vojenských výdajů Číny se však tento obraz rychle mění. Oficiální tempo růstu čínských vojenských výdajů – 15% ročně v průběhu posledních deseti let – se podstatně zvýšilo a existují zde i značné skryté vojenské výdaje. Rostoucí znepokojení čínských sousedů, zejména Indie, pak vede k pozoruhodnému vzestupu obranných výdajů i na straně dalších asijských mocností.

Summit NATO v portugalském Lisabonu

Summit NATO v portugalském Lisabonu

Ani pouhá dvě procenta

Škrty v evropských obranných výdajích navíc začínají vyvolávat vážná pnutí uvnitř samotné Severoatlantické aliance. NATO je často označováno za stavbu stojící na dvou pilířích a překladu na ně položeném, které symbolizují společné hodnoty tvořící základ aliance. I během studené války však Američané často poukazovali na skutečnost, že evropský pilíř chybí. Větší "sdílení zátěže" bylo rutinním americkým požadavkem. Tato debata se může brzy opět vyostřit, když nyní i USA čelí vážným rozpočtovým problémům, o nic menším než Evropa. V době úsporných opatření by američtí politici skutečně mohli jen obtížně chápat ochotu Evropy škrtat obranné rozpočty, které jsou již nyní hluboko pod oficiálním cílem NATO ve výši dvou procent HDP.

Protesty proti summitu NATO v Lisabonu (20. listopadu 2010)

Protesty proti summitu NATO v Lisabonu (20. listopadu 2010)

Evropským problémem přitom není jen nedostatek vojenských výdajů, nýbrž i nízká efektivita, pokud jde o jejich účel: o použití síly, kdy a kde je to nezbytné. Schopnost Evropy nasazovat bojové jednotky je jednoduše příliš malá v poměru k počtu mužů a žen v uniformě. Často se napůl žertem tvrdí, že počet generálů a admirálů v některých evropských zemích (žádnou nezmiňujeme, ale na žádnou nezapomínáme) je v do očí bijícím nepoměru k počtu bojových jednotek.

Co je doma, to se počítá

Evropskou vojenskou efektivitu omezuje také různorodá politika veřejných zakázek, neboť země vyrábějící vojenskou techniku raději nechávají zakázky doma. To platí o zbraních i o logistických kapacitách, kde - navzdory nesmírnému několikaletému úsilí získat více ze zmenšujících se zdrojů - stále existuje obrovský potenciál k integraci a standardizaci.

Obranné smlouvy uzavřené nedávno mezi Francií a Velkou Británií se jeví jako dobrý příklad, čeho lze dosáhnout prostřednictvím rozsáhlejší spolupráce a integrace – přestože jde o striktně bilaterální záležitost bez přímých vazeb na NATO či Evropskou unii. Hodnota tohoto nového "pařížsko-londýnského porozumění" však bude omezená, pokud obě země seškrtají své obranné výdaje natolik, že jejich společná síla zůstane přinejlepším beze změny. Skutečnost, že Británie plánuje financovat konstrukci nové letadlové lodi, avšak nikoliv letadel, která by z ní startovala, naznačuje, že nová dohoda bude bolestně postrádat zdroje.

Eurofighter Typhoon F2 britského Královského letectva

Eurofighter Typhoon F2 britského Královského letectva

Přesto platí, že pokud francouzsko-britská spolupráce získá reálnou podstatu, mohla by se stát inspirací pro ostatní, ačkoliv uvedení této dohody v život naráží na obrovské problémy. Britští vojáci se musí naučit francouzsky a francouzští legionáři se budou muset naučit anglicky – a limity ducha spolupráce bude možné bezpochyby nalézt hned u vstupu do jakékoliv jídelny pěchoty, námořnictva či letectva. Umí si snad někdo představit, jak francouzští námořníci jedí lojový pudink s vaječným krémem nebo kteroukoliv jinou kulinářskou zvláštnost britského královského námořnictva?

Dividenda je spotřebována

Poněkud slibnější je možné pozvání Indie k účasti na vývoji nového společného stíhacího letounu Eurofighter spolu s Francií, Německem a Velkou Británií. Indická ochota k obranným výdajům i její touha osvojit si procesy vyspělé vojenské výroby může představovat právě onen typ energie, který Evropě schází. Protože však německá Luftwaffe plánuje značné škrty v objednávce eurofighterů, může Indie o účasti na projektu ještě začít pochybovat.

 Eurofighter

Eurofighter

Energii a ochotu k výdajům na obranu, které Indie vykazuje, je třeba vštípit i Evropě, poněvadž evropská rétorika o strategické globální roli tohoto kontinentu je i nadále velmi silná. Jako by však uplynula celá věčnost od roku 1993, kdy belgický ministr zahraničí (v roli předsedy Rady ministrů EU) prohlásil na schůzce sdružení ASEAN v Singapuru: "Dnes už zůstaly jen dvě supervelmoci, USA a Evropa!"

Chtějí-li Evropané, aby někdo bral jejich ambice vážně, musí nalézt způsoby, jak se vyrovnat s úpadkem evropské vojenské moci. Političtí představitelé budou muset sdělit voličům, že existují jisté hranice, za nimiž již nelze vojenské rozpočty seškrtávat, a že "mírová dividenda" z konce studené války byla dávno spotřebována. Evropané si možná budou muset osvojit nové způsoby spolupráce svých národních ozbrojených složek, aby nalezli jejich efektivní využití. Jinak se globální politické ambice Evropy nejenže stanou neudržitelnými, ale její spojenci na druhé straně Atlantiku ztratí trpělivost s odmítavostí Evropanů nést na vlastních bedrech svůj díl bezpečnostní zátěže.

Uffe Ellemann-Jensen coby vedoucí pěveckého sboru v Mogens Dahl Koncertsal v Kopenhagenu

Uffe Ellemann-Jensen coby vedoucí pěveckého sboru v Mogens Dahl Koncertsal v Kopenhagenu

Copyright: Project Syndicate, 2010. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka, titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.