Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa chystá vlastní raketoplán

  0:01aktualizováno  0:01
Evropa udělala první krok k vlastnímu raketoplánu: u švédského města Kiruna poprvé přistál Phoenix, model vícenásobně použitelné vesmírné lodi, která má někdy v letech 2015 až 2020 nahradit dnešní rakety Ariane. "Všichni jsou tím tady nadšeni."

"Žene nám to vítr do plachet," prohlásila Johanna Bergstroemová-Roosová ze Severoevropské základny pro vesmírné testy u města Kiruna, které je daleko známější díky nalezištím kvalitní železné rudy.

Test je úspěchem evropského kosmického koncernu EADS, druhé největší firmy tohoto druhu na světě, která model Phoenixu vyvinula. "Tím jsme poprvé v Evropě ukázali, že technicky zvládáme automatické přistání vícenásobně použitelné kosmické dopravní lodi," řekl po úspěšném testu šéf EADS Peter Kyr.

Model Phoenixu si mohli lidé poprvé prohlédnout už před dvěma lety, kdy byl vystaven v Berlíně. Německo totiž celý projekt zatím financuje a Phoenix byl vyvinut v severoněmeckých Brémách. Autoři projektu udělali vše, aby první zkouška proběhla úspěšně.

Model Phoenixu, šestkrát menší než skutečný raketoplán, měl startovat už minulý pátek. Protože však předpovědi hlásily na sobotu lepší počasí, byl start o den odsunut a maketa raketoplánu se vznesla do vzduchu až v sobotu ráno.

První zkouška Phoenixu vypadala jednoduše: vrtulník vynesl zmenšený model o váze 1200 kilogramů do výše dva a půl kilometru a tam jej vypustil po dosažení rychlosti 450 kilometrů za hodinu. S pomocí vzdušného kormidla pak model raketoplánu několik desítek vteřin plachtil.

Po minutě a půl letu "perfektně přistál", jak řekla Bergstroemová-Roosová. Let byl řízen družicemi pro přesné určování místa v prostoru. Podle ředitele EADS Josepha Kinda je to nejdůležitější příspěvek k vytvoření budoucího evropského raketoplánu. Úspěšná zkouška však připomněla, že Evropská unie se ještě nerozhodla, zda skutečně chce nějaký raketoplán vyvíjet.

Po zkoušce u Kiruny mají následovat další: ve větších výškách, s větší rychlostí. Při jednom z příštích testů má být model raketoplánu vynesen pomocí balonu až do stratosféry a měl by zvládnout přistání z výšky mnoha desítek kilometrů. Pokusný model má časem dostat i vlastní motory.

Na rozdíl od Američanů používá Evropská unie k vesmírným letům zatím jen klasické vícestupňové rakety, které jsou použitelné pouze jednou. V oblasti výstavby raketoplánu zaostává nejen za Američany, ale i za Japonci. Ti poprvé vyzkoušeli svůj vyvíjený raketoplán Hope-X už před dvěma lety.

Kromě Američanů vyvinuli použitelný raketoplán ještě Rusové, kvůli rozpadu Sovětského svazu a nedostatku peněz však jejich Buran vzlétl do vesmíru jen jednou.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.