Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa chystá vlastní raketoplán

  0:01aktualizováno  0:01
Evropa udělala první krok k vlastnímu raketoplánu: u švédského města Kiruna poprvé přistál Phoenix, model vícenásobně použitelné vesmírné lodi, která má někdy v letech 2015 až 2020 nahradit dnešní rakety Ariane. "Všichni jsou tím tady nadšeni."

"Žene nám to vítr do plachet," prohlásila Johanna Bergstroemová-Roosová ze Severoevropské základny pro vesmírné testy u města Kiruna, které je daleko známější díky nalezištím kvalitní železné rudy.

Test je úspěchem evropského kosmického koncernu EADS, druhé největší firmy tohoto druhu na světě, která model Phoenixu vyvinula. "Tím jsme poprvé v Evropě ukázali, že technicky zvládáme automatické přistání vícenásobně použitelné kosmické dopravní lodi," řekl po úspěšném testu šéf EADS Peter Kyr.

Model Phoenixu si mohli lidé poprvé prohlédnout už před dvěma lety, kdy byl vystaven v Berlíně. Německo totiž celý projekt zatím financuje a Phoenix byl vyvinut v severoněmeckých Brémách. Autoři projektu udělali vše, aby první zkouška proběhla úspěšně.

Model Phoenixu, šestkrát menší než skutečný raketoplán, měl startovat už minulý pátek. Protože však předpovědi hlásily na sobotu lepší počasí, byl start o den odsunut a maketa raketoplánu se vznesla do vzduchu až v sobotu ráno.

První zkouška Phoenixu vypadala jednoduše: vrtulník vynesl zmenšený model o váze 1200 kilogramů do výše dva a půl kilometru a tam jej vypustil po dosažení rychlosti 450 kilometrů za hodinu. S pomocí vzdušného kormidla pak model raketoplánu několik desítek vteřin plachtil.

Po minutě a půl letu "perfektně přistál", jak řekla Bergstroemová-Roosová. Let byl řízen družicemi pro přesné určování místa v prostoru. Podle ředitele EADS Josepha Kinda je to nejdůležitější příspěvek k vytvoření budoucího evropského raketoplánu. Úspěšná zkouška však připomněla, že Evropská unie se ještě nerozhodla, zda skutečně chce nějaký raketoplán vyvíjet.

Po zkoušce u Kiruny mají následovat další: ve větších výškách, s větší rychlostí. Při jednom z příštích testů má být model raketoplánu vynesen pomocí balonu až do stratosféry a měl by zvládnout přistání z výšky mnoha desítek kilometrů. Pokusný model má časem dostat i vlastní motory.

Na rozdíl od Američanů používá Evropská unie k vesmírným letům zatím jen klasické vícestupňové rakety, které jsou použitelné pouze jednou. V oblasti výstavby raketoplánu zaostává nejen za Američany, ale i za Japonci. Ti poprvé vyzkoušeli svůj vyvíjený raketoplán Hope-X už před dvěma lety.

Kromě Američanů vyvinuli použitelný raketoplán ještě Rusové, kvůli rozpadu Sovětského svazu a nedostatku peněz však jejich Buran vzlétl do vesmíru jen jednou.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zatmění Slunce tak, jak bylo vidět z indonéského souostroví Moluky (9. března...
Američané uvidí úplné zatmění Slunce. Nad kontinent se vrací po 99 letech

Spojené státy americké v pondělí „přijdou“ o Slunce. Stín úplného zatmění vstoupí na kontinent ze západu v 19:16 středoevropského času a poputuje přes čtrnáct...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

V Číně se propadla silnice, hned do ní zahučel motorkář
VIDEO: Muž jel na skútru a koukal do mobilu, nevšiml si díry v silnici

Propast gigantických rozměrů na silnici v jihočínském městě Pej-chaj přehlédl muž na skútru, který se místo řízení věnoval svému telefonu. Do díry, která...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.