» Nejsme proti potravinám z geneticky modifikovaných organismů, ale považujeme za důležité, aby spotřebitelům zůstala možnost nekupovat je, pokud je nechtějí,« říká Jim Murray, šéf evropské federace spotřebitelských organizací BEUC, která je v Evropské komisi považována za mluvčího evropských spotřebitelů. Právo na výběr a informace totiž patří podle Maastrichtské dohody k nejzákladnějším právům spotřebitele.
BEUC proto vyhlásil v loňském roce kampaň za právo spotřebitelů na výběr pod výstižným heslem Nenecháme se cpát geneticky upraveným jídlem jako husy šiškami. Snaží se v ní přesvědčit evropské orgány, že lidé by neměli být nuceni jíst potraviny, kterým by se raději vyhnuli. A předkládá důkazy, že je to navzdory povinnosti značit GMO na obalech potravin téměř nemožné. Výrobci ji totiž nedodržují. A mnohdy ani nemohou, protože sami nevědí, zda suroviny pocházejí z tradičních či transgenních plodin. »Šedesát procent potravin obsahuje sóju a ta pochází většinou ze Spojených států, kde producenti, jak známo, míchají úrodu geneticky upravenou s tradiční. Je tedy obtížné získat suroviny neupravené. Právo na výběr je tím pádem spotřebitelům odepřeno,« poukazuje Jim Murray ač sám zastánce genového inženýrství - na jednu část problému. »Je to nová revoluční technologie, která změní život nás všech. Neměla by ale být spotřebitelům vnucena proti jejich vůli.« Murray však naprosto odmítá názor, že hlasy spotřebitelů jsou zmanipulovány evropskou zemědělskou lobby. Jejich záporný postoj podle něj pramení z pocitu, že úřady s nimi nehrají čistou hru a že měly karty vyložit na stůl dříve, než bylo rozhodnuto.
Laici versus odborníci
Loňský průzkum veřejného mínění ve Francii ukázal, že tři čtvrtiny Francouzů odmítají potraviny obsahující geneticky modifikované organismy, osmdesát procent z nich však je připraveno změnit názor, pokud je někdo přesvědčí. Informace ovšem chtějí slyšet od nezávislých odborníků, a ne od vědců ve službách velkých agrochemických koncernů. Požadavky spotřebitelů vyslyšela francouzská vláda loni v červnu, když uspořádala do té doby nevídanou akci - první občanskou konferenci, jejíž závěry pak měly posloužit při dalším rozhodování o geneticky modifikovaných organismech. Patnáctičlenná skupina laiků několik dní diskutovala o genových úpravách s odborníky z různých oborů, které si sama vybrala. Laická komise tehdy dala genetickým modifikacím zelenou, ale zároveň žádala přísnější pravidla pro uvádění nových plodin na trh. Kromě povinného značení potravin to byl například požadavek, aby každý člen komise, která bude posuzovat případná rizika, prokázal, že nepracuje a ani v minulosti nepracoval pro žádnou z agrochemických společností.
Vědci versus laici
Odborníci, kteří mohou své argumenty opřít o prokázaná fakta a vědecké studie, mají často tendenci obavy laiků snižovat, ba se jim vysmívat: proč by měli o tak závažných věcech rozhodovat lidé, kteří ani nevědí, že rajské jablíčko má nějaký gen? Jenže strach laiků nezmizí tím, že jej odborníci budou ignorovat. Ba naopak. Nedostatek informací je živnou půdou pro extrémní názory a od přehnaných obav je jen krůček k militantnímu odporu. To si uvědomují například ve Švédsku, kde vědci vysvětlují v tisku a televizi přínos i rizika, jež biotechnologie představují. »Obavy spotřebitelů, i když jsou třeba neopodstatněné, nelze opomíjet,« říká toxikolog Přemysl Slanina ze švédského úřadu pro potraviny. Vysvětlování rizik pocházejících z potravin tu považují za samozřejmou součást práce státních orgánů.
Vědci se brání proti radikálům
Velké překvapení zažili letos v červnu francouzští vědci. Militantní odpůrci genetických plodin jim zničili pokusné pole s modifikovanou řepkou olejnou a skleníky s rýží. Vědci na tyto akce reagovali otevřeným dopisem v deníku Libération: »Pokud budete ničit naše pokusná pole, nikdy se nedovíme, jak se budou chovat geneticky modifikované organismy v normálních polních podmínkách,« píší v dopise, který podepsalo více než tři sta vědců z veřejných institucí, výzkumných ústavů, univerzit a vysokých škol. »Chápu, že je možné vyhlásit moratorium na pěstování a komerční využívání těchto plodin. Ale bylo by nesmírně nezodpovědné uvalit moratorium na výzkum,« shrnul postoj badatelů, kteří se neoprávněně ocitli uprostřed konfliktu, Jacques Meunier, ředitel francouzského výzkumného centra Cirad.
Pro GMO...
Zastánci tvrdí, že ...
* potraviny s obsahem GMO jsou bezpečné, protože genově upravené suroviny procházejí přísným schvalovacím procesem podobně jako léky
* rostliny budou odolnější vůči chorobám, hmyzu a chemikáliím
* sníží se používání chemických prostředků proti škůdcům
* vyšší výnosy zajistí dostatek jídla pro vzrůstající světovou populaci
* plodiny se mohou pěstovat i v extrémních podmínkách, například v suchu nebo mrazu
* plody budou mít delší trvanlivost a lepší chuť
* potraviny se budou vyrábět levněji, kvalitněji a chutněji
... a proti GMO
Odpůrci namítají, že ...
* neexistuje dost důkazů, že potraviny vyrobené z genově upravených surovin jsou pro člověka bezpečné
* genově upravené rostliny mohou ničit i neškodný hmyz
* uměle dodané geny se budou nekontrolovaně šířit do okolí
* pěstování upravených plodin ve velkém měřítku může změnit rovnováhu v přírodě
* odolnost proti postřikům se přenese na plevel a hmyz
* mohou vzniknout nové druhy bakterií odolné vůči antibiotikům
* vědci nemohou zatím vědět, zda nevzniknou nové alergické látky
(hve)
BEUC proto vyhlásil v loňském roce kampaň za právo spotřebitelů na výběr pod výstižným heslem Nenecháme se cpát geneticky upraveným jídlem jako husy šiškami. Snaží se v ní přesvědčit evropské orgány, že lidé by neměli být nuceni jíst potraviny, kterým by se raději vyhnuli. A předkládá důkazy, že je to navzdory povinnosti značit GMO na obalech potravin téměř nemožné. Výrobci ji totiž nedodržují. A mnohdy ani nemohou, protože sami nevědí, zda suroviny pocházejí z tradičních či transgenních plodin. »Šedesát procent potravin obsahuje sóju a ta pochází většinou ze Spojených států, kde producenti, jak známo, míchají úrodu geneticky upravenou s tradiční. Je tedy obtížné získat suroviny neupravené. Právo na výběr je tím pádem spotřebitelům odepřeno,« poukazuje Jim Murray ač sám zastánce genového inženýrství - na jednu část problému. »Je to nová revoluční technologie, která změní život nás všech. Neměla by ale být spotřebitelům vnucena proti jejich vůli.« Murray však naprosto odmítá názor, že hlasy spotřebitelů jsou zmanipulovány evropskou zemědělskou lobby. Jejich záporný postoj podle něj pramení z pocitu, že úřady s nimi nehrají čistou hru a že měly karty vyložit na stůl dříve, než bylo rozhodnuto.
Laici versus odborníci
Loňský průzkum veřejného mínění ve Francii ukázal, že tři čtvrtiny Francouzů odmítají potraviny obsahující geneticky modifikované organismy, osmdesát procent z nich však je připraveno změnit názor, pokud je někdo přesvědčí. Informace ovšem chtějí slyšet od nezávislých odborníků, a ne od vědců ve službách velkých agrochemických koncernů. Požadavky spotřebitelů vyslyšela francouzská vláda loni v červnu, když uspořádala do té doby nevídanou akci - první občanskou konferenci, jejíž závěry pak měly posloužit při dalším rozhodování o geneticky modifikovaných organismech. Patnáctičlenná skupina laiků několik dní diskutovala o genových úpravách s odborníky z různých oborů, které si sama vybrala. Laická komise tehdy dala genetickým modifikacím zelenou, ale zároveň žádala přísnější pravidla pro uvádění nových plodin na trh. Kromě povinného značení potravin to byl například požadavek, aby každý člen komise, která bude posuzovat případná rizika, prokázal, že nepracuje a ani v minulosti nepracoval pro žádnou z agrochemických společností.
Vědci versus laici
Odborníci, kteří mohou své argumenty opřít o prokázaná fakta a vědecké studie, mají často tendenci obavy laiků snižovat, ba se jim vysmívat: proč by měli o tak závažných věcech rozhodovat lidé, kteří ani nevědí, že rajské jablíčko má nějaký gen? Jenže strach laiků nezmizí tím, že jej odborníci budou ignorovat. Ba naopak. Nedostatek informací je živnou půdou pro extrémní názory a od přehnaných obav je jen krůček k militantnímu odporu. To si uvědomují například ve Švédsku, kde vědci vysvětlují v tisku a televizi přínos i rizika, jež biotechnologie představují. »Obavy spotřebitelů, i když jsou třeba neopodstatněné, nelze opomíjet,« říká toxikolog Přemysl Slanina ze švédského úřadu pro potraviny. Vysvětlování rizik pocházejících z potravin tu považují za samozřejmou součást práce státních orgánů.
Vědci se brání proti radikálům
Velké překvapení zažili letos v červnu francouzští vědci. Militantní odpůrci genetických plodin jim zničili pokusné pole s modifikovanou řepkou olejnou a skleníky s rýží. Vědci na tyto akce reagovali otevřeným dopisem v deníku Libération: »Pokud budete ničit naše pokusná pole, nikdy se nedovíme, jak se budou chovat geneticky modifikované organismy v normálních polních podmínkách,« píší v dopise, který podepsalo více než tři sta vědců z veřejných institucí, výzkumných ústavů, univerzit a vysokých škol. »Chápu, že je možné vyhlásit moratorium na pěstování a komerční využívání těchto plodin. Ale bylo by nesmírně nezodpovědné uvalit moratorium na výzkum,« shrnul postoj badatelů, kteří se neoprávněně ocitli uprostřed konfliktu, Jacques Meunier, ředitel francouzského výzkumného centra Cirad.
Pro GMO...
Zastánci tvrdí, že ...
* potraviny s obsahem GMO jsou bezpečné, protože genově upravené suroviny procházejí přísným schvalovacím procesem podobně jako léky
* rostliny budou odolnější vůči chorobám, hmyzu a chemikáliím
* sníží se používání chemických prostředků proti škůdcům
* vyšší výnosy zajistí dostatek jídla pro vzrůstající světovou populaci
* plodiny se mohou pěstovat i v extrémních podmínkách, například v suchu nebo mrazu
* plody budou mít delší trvanlivost a lepší chuť
* potraviny se budou vyrábět levněji, kvalitněji a chutněji
... a proti GMO
Odpůrci namítají, že ...
* neexistuje dost důkazů, že potraviny vyrobené z genově upravených surovin jsou pro člověka bezpečné
* genově upravené rostliny mohou ničit i neškodný hmyz
* uměle dodané geny se budou nekontrolovaně šířit do okolí
* pěstování upravených plodin ve velkém měřítku může změnit rovnováhu v přírodě
* odolnost proti postřikům se přenese na plevel a hmyz
* mohou vzniknout nové druhy bakterií odolné vůči antibiotikům
* vědci nemohou zatím vědět, zda nevzniknou nové alergické látky
(hve)
