Eutanazie v Česku může být beztrestná

  • 81
Usmrcení nevyléčitelně nemocného člověka na vlastní žádost nemá být už v Česku považováno za vraždu. Zároveň bude poprvé výslovně řečeno, že eutanazie je trestný čin. Podle nového zákona, o němž má příští týden jednat vláda, bude za eutanazii hrozit až šest let vězení.

Ale třeba také nic. Za vraždu je přitom minimální sazba deset let.

Autoři návrhu tvrdí: není to žádné uznání eutanazie. "Do zákona jsme nový čin zanesli, protože je nutné rozlišit mezi ní a vraždou, která je mnohem závažnější čin," uvedl Pavel Šámal, soudce Nejvyššího soudu a hlavní autor zákona.

Podle něho podobná právní úprava existuje i v řadě evropských zemí, v Rakousku či Německu jsou dokonce tresty ještě nižší. I další soudci návrh schvalují. "Rozdíl mezi tímto činem a vraždou je obrovský," souhlasí ústecká soudkyně Jana Kurešová.

Pro je například poslanec za ODS Ivan Langer. Zato místopředseda lidovců Jan Kasal za návrhem vidí jasnou cestu k postupné legalizaci takzvané milosrdné smrti. "Je zarážející, že někdo chce hodnotit takové chování jinak než jako vraždu," řekl.

Jak je to vůbec s eutanazií v Česku? Jisté je jedno: žádný "skandál" tu zatím nebyl. Ale to ještě nutně neznamená, že se to neděje. "Nevím, proč bychom měli být jiní než některé okolní země, které uzákoněním eutanazie jen legalizovaly dosavadní praxi. Umím si představit, že když rodina vidí svého blízkého bolestně umírat, najde někoho, kdo zvýší dávky opiátů - a pacient usne," nechal se slyšet například chirurg Pavel Pafko.

Mnozí lékaři nepovažují speciální "paragraf na eutanazii" za šťastný. A to ze zcela jiného důvodu než Jan Kasal: obávají se, že by mohl kriminalizovat i ty lékaře, kteří se rozhodnou pouze nepokračovat v intenzivní léčbě nevyléčitelně nemocného člověka. Tato takzvaná pasivní eutanazie je poměrně běžná.

Smrt z milosti. Kdo přesně určí, co to je?
Šest let za eutanazii. Tak má znít nový trestní zákon. Avšak co už vlastně je - a co ještě není eutanazie? ptají se sami lékaři.

Koncem dubna byla odsouzena novozélandská bojovnice za legalizaci eutanazie Lesley Martinová. Tato žena, profesí zdravotní sestra, se pokoušela ukončit život své matky, jež umírala na rakovinu střev.

Jednou se snažila ukončit její utrpení injekcí morfia, podruhé udušením polštářem. Vyšlo to najevo, když vše popsala ve své knize Umřít jako pes. Martinové hrozil až čtrnáctiletý trest, nakonec vyvázla s 15 měsíci. Česko žádnou takovou "kauzu" neeviduje. A o tom, co se děje v praxi, se pouze spekuluje.

Nicméně zdravotníci přiznávají, že někdy umírání nevyléčitelně nemocných urychlí: podají jim třeba právě vyšší dávky morfia (o tom se však otevřeně moc nemluví) nebo jim už neposkytnou další intenzivní léčbu. To v případě, že dospějí k závěru, že další prodlužování života už nemá smysl.

Mají se lékaři zákona bát?
"Určitě si nemyslím, že by zdravotníci podávali pacientům aktivně nějaké smrtící látky," soudí šéf lékařské komory David Rath. "Na druhé straně existuje, jak my tomu někdy říkáme, pasivní eutanazie. Tedy ukončení léčby nebo její změna z intenzivní na pouze základní. A to se dělá relativně dost často."

Přeloženo: pacientům se prostě umožní "přirozeně dožít". Jasná pravidla, kdy už dál neléčit, však neexistují. Předseda lékařské akademie Cyril Höschl říká, že hranice mezi eutanazií a pasivní eutanázií není úplně jasná.

A obává se, že navrhovaný zákon by mohl lékaře jen více kriminalizovat. Hlavní autor nového zákona a soudce Pavel Šámal ujišťuje, že se tak nestane: "Nikdo nebude popotahovat lékaře za to, že nedal pacientovi léky, které by sice toho dotyčného udržely při životě, ale které si nemocný sám nepřál."

Ve světě se vede o eutanazii živá debata. Její odpůrci říkají: dnešní medicína zná dost tišících prostředků na bolest, nikdo nemusí trpět. V praxi to však někdy vypadá jinak.

"Umím si představit situaci, kdy bych si jako osoba eutanazii přál," říká David Rath. "Těch případů naštěstí není moc. Ale bohužel se setkáváme s tím, že mnozí pacienti zbytečně trpí. Z nemocnic totiž odcházejí zkušení lékaři a ti mladší se bojí dávat morfium, aby náhodou nedali smrtící dávku," dodává.

Stoupenci eutanazie navíc tvrdí, že pokud pacient nemá bolesti, ještě to neznamená, že netrpí duševně či ztrátou důstojnosti. Eutanazie je dnes povolena jen v Nizozemsku a Belgii. Ve Švýcarsku funguje společnost Exit, jež lidem radí, jak si vzít život.

I v ostatních zemích však soudci mnohdy udělují mírné tresty. Například italský soud loni uložil "jen" 15 měsíců podmíněně mladé ženě, která pomohla při dobrovolném odchodu ze života své matce s nevyléčitelnou chorobou. V Německu či Rakousku mohou lidé, kteří "pomohou" někomu ze soucitu zemřít, jít do vězení maximálně na pět let.

"Tamní zákony jsou navíc mnohem liberálnější, než je náš návrh. V obou státech nemusí být vůbec splněna podmínka, že osoba, která o usmrcení sama a dobrovolně požádá, musí trpět smrtelnou nemocí," řekl Šámal.

Naopak "sériová eutanazie" se posuzuje přísně. Maďarský soud loni zvýšil z devíti na jedenáct let trest pro maďarskou zdravotní sestru přezdívanou Černý anděl, která podávala pacientům smrtící injekce morfia.

Co zákon navrhuje

§ 118 Usmrcení na žádost

1) Kdo ze soucitu usmrtí nevyléčitelně nemocnou osobu, která trpí somatickou nemocí, na její vážně míněnou a naléhavou žádost, bude potrestán odnětím svobody až na šest let.

2) Vážně míněnou a naléhavou žádostí se rozumí svobodný a určitý projev vůle osoby starší osmnácti let, která není zbavena ani omezena ve způsobilosti k právním úkonům a není stižena duševní poruchou, jednoznačně a důrazně směřující k jejímu vlastnímu usmrcení. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video