Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smrt na přání čelí kritice za údajné hodiny v bolestech

  17:15aktualizováno  17:15
Má být rychlá a bezbolestná. Smrt z rukou lidí Ludwiga Minelliho. Jenže není. Alespoň ne vždy. Sedmašedesátiletá žena, která se rozhodla zemřít na švýcarské klinice Dignitas, jež umožňuje asistovanou sebevraždu, žila ještě dvě hodiny po vypití smrtícího koktejlu barbiturátů. Zemřela až po převozu do nemocnice.
Chce zemřít Asistovanou sebevraždu zvolilo ve švýcarském zařízení Dignitas už 1 400 lidí, z toho nejméně dva Češi.

Chce zemřít Asistovanou sebevraždu zvolilo ve švýcarském zařízení Dignitas už 1 400 lidí, z toho nejméně dva Češi. | foto: Profimedia.cz

Státní zastupitelství sice nyní podle listu Die Welt prověřuje, zda žena dala souhlas k asistované sebevraždě dobrovolně, to je však běžný postup u každého z dosavadních 1 400 lidí, kteří se zde rozhodli zemřít. Jinak podivné umírání prošetřovat nebude.

Minelli, šéf kliniky, se však postaral o pozdvižení svými stížnostmi na státní zastupitelství. Nelíbí se mu, že se stát vměšuje do jeho práce. A že si dovolil umírající ženu odvézt do nemocnice.

Sedmašedesátiletá žena trpěla podle stanoviska kliniky rakovinou. Vážila pouhých pětatřicet kilogramů. Když pila smrtící nápoj, upadla do bezvědomí, nestačila jej tak vypít do dna. To byl podle zaměstnanců kliniky zřejmě důvod, proč její umírání trvalo hodiny.

Minelli si stěžuje, že si státní zastupitelství dovolilo ženu "zkonfiskovat", přestože lékař při převozu musel vidět, že má velmi slabý pulz a transport zřejmě nepřežije.

Jenže toto dlouhé umírání není na této klinice ničím výjimečným. Minelli v minulosti čelil několika skandálům. Některé souvisely právě s tím, že lidé umírali hodiny v bolestech.

Tyto případy se týkaly především jiných metod usmrcení. Ani směs barbiturátů však nepůsobí spolehlivě. Podle lékaře, který si nepřál být jmenován, občas selže. Listu Welt popsal statistiku z amerického státu Oregon, kde smrtící dávku barbiturátů přežili dva z loni usmrcovaných třiasedmdesáti lidí.

Státní zastupitelství není v tuto chvíli jediné, komu Minelli hrozí žalobami. Dalším je německý stát. Minelli je podle svých slov ochoten se obrátit k Ústavnímu soudu v Karlsruhe, pokud němečtí poslanci schválí navrhovaný zákon o asistované sebevraždě. Ten zakazuje pomáhat usmrtit člověka z komerčních důvodů. Zamezuje mu tak plánované rozšíření.

Z rozhovoru, který dal Minelli německému listu FAZ, vyplývá, že z 1 400 lidí, kteří si vyžádali usmrcení v Dignitasu, bylo 800 Němců. Už v roce 2006 tak Minelli otevřel svou pobočku v Německu. Provozovat kliniku však v tomto státě nemůže. Jeho tamní spolupracovníci zprostředkovávají služby švýcarské kliniky.

Němci za smrt platí vstupní poplatek 95 eur, roční příspěvek 196 eur, přípravu na doprovod na smrt ve Švýcarsku 2 500 eur a za samotné provedení ještě jednou 2 500 eur. K tomu podle Minelliho přísluší paušály za lékaře a kremaci, zhruba 3 750 eur.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.