Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Eurovoliči tvrdě účtovali s národními vládami

  19:34aktualizováno  19:34
Kdyby se podle voleb do Evropského parlamentu měly sestavovat národní vlády, dnešní premiéři mnoha zemí rozšířené EU by přišli o místo. A to včetně šéfa českého kabinetu Vladimíra Špidly. Voliči totiž velmi často kromě nezájmu o volby dávali najevo také nespokojenost se svým kabinetem.
PRŮBĚH SČÍTÁNÍ:
V ČESKU
V CELÉ EU

V Česku propadla hlavní vládní strana ČSSD i její koaliční partner US-DEU, která se do EP vůbec nedostala. Jedinou stranou, která oproti národním parlamentním volbám výrazně neoslabila, byli lidovci. - více zde

Výsledky voleb do EP jsou již známy i na Slovensku. Zvítězilo seskupení SDKU se 17,10 procenty hlasů, LS-HZDS získala 17,04 procent, Smer 16,90 procent, KDH 16,20 procent a SMK 13,25 procent.

Slovenských eurovoleb se zúčastnilo pouhých 16,96 procent oprávněných voličů. To Slovensko pasuje do pozice země s nejnižším zájmem o eurovolby vůbec.

Eurovolby doma prohrála také německá vládní sociální demokracie (SPD), která ztratila přes devět procent hlasů.  Naopak vítězství znamenají volby do EP pro konzervativní opoziční CDU/CSU a malé strany.

Jednoznačným vítězem voleb se stala CDU/CSU. Získala 44,5 procent hlasů, což je o 4,2 procenta méně než v roce 1999. Vládní SPD má jen 21,5 procenta.

Pro SPD znamená závěr voleb nejen propad o 9,2 procenta, ale i nejhorší stranický poválečný výsledek v celoněmeckých volbách.K urnám přišlo 43 procent voličů což je méně než v roce 1999.

DÁLE ČTĚTE

DĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

ZA HRANICEMI ČESKÉ REPUBLIKY

Také u našich severních sousedů v Polsku nedošlo k žádnému překvapení a vyhrála opozice. Zvítězila Občanská platforma s 24 procenty hlasů, druhá skončila nacionalistická Liga polských rodin s necelými 16 procenty.

V Polsku přišlo k urnám jen 20,87 procent voličů, což bylo o celých šest procent méně než v Česku. Právě ČR byla dávána za "špatný příklad" pro ostatní nově přistoupivší země. - více zde

Rozluštění polských eurovoleb by mělo být známo až v pondělí večer. Polsko bude poslední zemí, která z evropské pětadvacítky zveřejní výsledky.

Rakušané zvolili do Evropského parlamentu nejvíce opozičních sociálních demokratů. Ti získali sedm mandátů z celkového počtu 18, který této zemi v EP připadá. Jen o jedno křeslo méně získali vládní lidovci. Volební účast v Rakousku dosáhla 41,8 procenta oproti 49,4 procentům v roce 1999.

Vítězem voleb do Evropského parlamentu v Maďarsku je opoziční Svaz mladých demokratů - Maďarská občanská strana (Fidesz-MPP). Strana získala 47,41 procenta hlasů, zatímco vládnoucí Maďarská socialistická strana (MSZP) získala 34,31 procenta hlasů.

Volební účast byla 38,47 %. Oproti národním volbám z roku 2002, kdy volilo 73,5 % voličů, se jedná o hluboký propad.

Opozice vítězila také ve Francii. Tamní Socialistická strana podle očekávání porazila s 29,18 procenty hlavní vládní formaci Svaz pro lidovou většinu s 16,6 procenty hlasů. Třetí skončila druhá vládní strana Svaz pro francouzskou demokracii (UDF) s 11,88 procenty hlasů. Absence ve volbách dosáhla rekordních 57,54 procenta.

V Itálii ve volbách do Evropského parlamentu utrpěla strana Vzhůru Itálie premiéra Silvia Berlusconiho citelnou porážku od levicového uskupení Olivovník, v jehož čele stojí odstupující předseda Evropské komise Romano Prodi. Vládní strana získala 20,5 procent hlasů.

Vládní strana naopak zabodovala ve Španělsku. Socialisté tam získali 43,7 procent hlasů. Za nimi se umístila opoziční Lidová strana se ziskem 40,8 procent hlasů. Oproti roku 1999 klesla volební účast z 63 na 45,9 procent.

V europarlamentu získala převahu pravice
Pravice a pravý střed budou v europarlamentu v příštích pěti letech hlavními silami. Výrazně tam ale přibude poslanců z různých extrémních a nečitelných proudů, jejichž zařazení je zatím nejasné.

Poslední výsledky voleb ve 25 členských státech, jak se sešly v bruselském sídle Evropského parlamentu, přisuzují 247-277 ze 732 mandátů konzervativnímu seskupení Evropské lidové straně-Evropským demokratům, jehož jádro tvoří křesťanští demokraté.

Druhou silou zůstanou sociální demokraté, kteří získají zhruba 189-209 mandátů. Třetí liberálové dosáhli skóre pohybující se mezi 54 a 70 křesly, zelení od 39 do 49 křesel a komunisté 30-40 míst.

"Je celkem zřejmé, že parlament jak ho známe dnes přestane existovat. Budeme svědky posunu v rozložení politických sil a možná většího tříštění," řekl ČTK belgický politolog Jean-Michel De Wael při pohledu na první údaje, jež ukázaly volební urny.

Hlasování potvrdilo ve většině případů obvyklou tendenci trestat stávající vlády. Země s levicovými vládami hlasovaly výrazněji napravo (Německo, Polsko, Česko, Maďarsko, Británie); tam kde jsou pravicové vlády, se naopak vedlo lépe levici (Francie, Itálie, Portugalsko, Nizozemsko, Dánsko). Ve Španělsku a Řecku lidé potvrdili teprve nedávné výsledky národních parlamentních klání.

VÍCE INFORMACÍ ZDE

Prezident Francie Chirac volil do Evropského parlamentu. (13. června 2004)

Do Evropského parlamentu se volilo i ve Francii. (13. června 2004)

Důchodkyně volí do EP v Maďarsku. Volilo se ve všech 25 zemích Evropské unie. (13. června 2004)

Svůj hlas ve volbách do Evropského parlamentu odevzdal i polský prezident Alexander Kwasniewski. (13. června 2004)

Do Evropského parlamentu se volilo i v přistoupivším Slovinsku. (13. června 2004)

Do Evropského parlamentu volil i bavorský premiér Edmund Stoiber s chotí. (13. června 2004)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Jednotky Duvdevanu při zatýkání v izraelském Bejr El. (7. října 2015)
Češi cvičili v Izraeli s elitní jednotkou určenou ke krocení Palestinců

V Izraeli tento týden skončilo čtrnáctidenní cvičení speciálních sil izraelské a české armády. Podle listu The Jerusalem Post se konalo na základně Ceelim v...  celý článek

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.