"Snahy samozřejmě jsou mít nějakou rovnováhu mezi politickými stranami, velkými státy, menšími státy, mužem, ženou, novými členskými státy, starými členskými státy," řekl o výběru vhodných kandidátů na hlavní unijní funkce europoslanec Libor Rouček (ČSSD). "Tohle všechno se bude řešit po volbách," dodal.
Obyvatelé členských zemí Evropské unie vyrazí k urnám 4. června a volit se bude až do 7. června. V Česku se volby do Evropského parlamentu konají 5. a 6. června.
S Lisabonskou smlouvou by vznikl předseda Evropské rady
V současnosti jsou klíčové posty v Unii obsazeny následovně: šéfem Evropské komise je Portugalec José Barroso, předsedou Evropského parlamentu Němec Hans-Gert Pöttering a vysokým představitelem pro zahraniční a bezpečnostní politiku Španěl Javier Solana.
Pokud vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, pak k nim přibude funkce předsedy Evropské rady. Ten bude předsedat vrcholným schůzkám EU, kterých se koná několik do roka. "Alespoň jedna z těchto funkcí by měla být svěřena někomu z nové členské země," řekl europoslanec Jan Zahradil (ODS).
CVVM: Eurovolby by vyhrála ODSSocialistům průzkum přisuzuje o 8,5 procenta méně |
Podobně se vyjádřili i další politici, například Jana Bobošíková (šéfka strany Politika 21, která kandiduje za seskupení Suverenita) či Jana Hybášková (Evropská demokratická strana). Ta současně připomněla, že se v EU diskutuje i o tom, že by bylo vhodné jednu z klíčových funkcí obsadit ženou. "Určitě na některém z předních míst by měla být žena, to je bez pochyb," podotkl i Rouček.
Češi zřejmě klíčovou funkci neobsadí
Co se týká možnosti obsazení jednoho z klíčových postů představitelem nových zemí EU, tak se nejčastěji hovoří o Evropském parlamentu. Tam je za vážného adepta považován polský expremiér Jerzy Buzek. "Reálný kandidát je, já bych s ním byl spokojený," řekl europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM).
Jerzy Buzek
Spekuluje se pak třeba i o tom, že by se současný šéf zahraničního výboru EP Jacek Saryusz-Wolski mohl stát vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Češi, kteří tento půlrok zastávají funkci předsednické země EU, podle expertů i politiků patrně žádnou z těchto funkcí neobsadí.
"Myslím si, že země, která se není schopná rozhodnout, kdo má předsedat summitům, jestli premiér nebo prezident, a která na úplně poslední chvíli vyměňuje komisaře a podobně, nemá šanci, aby měla nějakého vysokého představitele," prohlásila třeba Hybášková.
Narážela tím na výběr minulého komisaře, kterým se po peripetiích nakonec stal v roce 2004 expremiér Vladimír Špidla, i na určité nejasnosti ohledně toho, kdo bude z pozice českého předsednictví EU šéfovat červnovému summitu.
Šéf Evropské komise je většinou z nejsilnější frakce
Podle Hybáškové by bylo na místě, pokud by jednu ze zmiňovaných unijních pozic obsadila žena. Ransdorf ale považuje za hlavní to, zda půjde o kvalitního kandidáta, nikoli to, zda jde o příslušnici něžnějšího pohlaví či občana některé z nových zemí EU.
V EU složené z 27 zemí je obvyklé, že se nový šéf Evropské komise, tedy výkonného orgánu EU, vybírá z nejsilnější frakce vzešlé z voleb do Evropského parlamentu.
Zahradil podotkl, že by měly nové členské země EU usilovat o to, aby jejich zástupce získal některou výkonnou pozici a nikoli post šéfa Evropského parlamentu, což je podle něj méně významná, spíše jen ceremoniální funkce.
