Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Eurovolby mohou smést Špidlovu vládu

  0:01aktualizováno  0:01
Druhý červnový víkend napoví mnohé o další budoucnosti české vlády. Na pátek 11. a sobotu 12. června totiž vyhlásil ve čtvrtek prezident Václav Klaus volby do Evropského parlamentu. I když Češi budou volit poprvé v historii své zástupce do Evropské unie.

Hraje se v nich i o další existenci vládní koalice. Ze zveřejněného prvního průzkumu preferencí vyplývá, že by v nich sociální demokraté ani další koaliční strany nedopadli příliš dobře.

Pokud by se to stalo, mnozí nespokojení unionisté by pravděpodobně žádali odchod ze současné vládní koalice. V ČSSD by navíc vznikla ještě silnější opozice vůči premiérovi Vladimíru Špidlovi.

„Téměř třicet procent lidí odpovědělo, že by ve volbách do Evropského parlamentu volilo kandidáta ODS,“ říká Naděžda Horáková z agentury CVVM. Sociální demokraté by byli druzí, ale jen s 15 procenty.

„Věřím, že úspěšná předvolební kampaň nám hodně pomůže,“ prohlásil včera místopředseda ČSSD a ministr vnitra Stanislav Gross. Lidovci by dostali osm procent a další koaliční partneři, tedy unionisté, jsou téměř na dně - hlas by jim dalo jen 1,5 procenta voličů.

„Už nemáme co ztratit. Jde o bytí a nebytí,“ prohlásila včera Helena Rögnerová, jednička kandidátky Unie svobody. Politici sociální demokracie se ve čtvrtek odpoledne sešli ve svém pražském sídle v Lidovém domě za neprodyšně zavřenými dveřmi a na mimořádném zasedání jednali o volební strategii.

„Jednali jsme jenom o volbách, o ničem jiném,“ prohodil při odchodu ze schůzky místopředseda strany Zdeněk Škromach. Pro ČSSD nemluví ani další zprávy z průzkumu. Volit se chystají jít především mladší a vzdělanější lidé s dobrou životní úrovní - tedy voliči, kteří nemají příliš chuť volit levicové strany.
 

Vládní strany se obávají propadáku
Sociální demokraté se chtějí vyhnout „krupobití z krizového mraku“, které své straně předvídá její poslanec Jan Kavan. Vedení ČSSD proto schválilo volební strategii, která má krach odvrátit.

„Pokud volby dopadnou opravdu špatně, delegáti na sjezdu v následujícím roce mohou žádat změnu vedení strany,“ odhaduje poslanec Miroslav Svoboda.

Třebaže strana ztratila polovinu voličů (nyní má podporu 15 procent lidí), její šéfové najednou vystupují sebevědomě. „Musíme dokázat, že pokles preferencí je jen dočasný,“ dodal další místopředseda, Zdeněk Škromach. ČSSD hodlá v kampani mimo jiné „oslnit“ voliče tím, že si na mítinky bude zvát zahraniční hosty.

Ale tuší, že to nemusí stačit - sociální demokraté teď začínají couvat z plánovaného zdražování nájmů. Asi třetina Špidlových poslanců odmítá chystané zvyšování nájemného o deset procent ročně, na kterém se už dohodl ministr financí Sobotka (ČSSD) s ministrem místního rozvoje Němcem (US).

„Poté, co má kvůli změně daní podražit vodné a stočné, se mnozí poslanci ČSSD obávají neúnosného růstu celkových nákladů na bydlení. Ještě o tom bude debata v poslaneckém klubu,“ přiznal Gross.

Zatímco pro sociální demokracii může propadák v evropských volbách znamenat „maximálně“ výměnu předsedy, Unii svobody může dokonce přinést okamžik rozhodování o další existenci. Výzkum zatím unii přisuzuje pouhých 1,5 procenta hlasů.

„Neviděla bych to ještě stále katastroficky. Musíme táhnout za jeden provaz,“ říká jednička na evropské kandidátce unionistů Helena Rögnerová. Ale zároveň přiznává: „Jde o všechno, o bytí a nebytí strany.“

Ve sněmovních kuloárech se už dokonce mluví o tom, že pokud Unie svobody propadne, čtyři její poslanci nepodpoří příští státní rozpočet a přidají se fakticky na stranu opozice.

Unionistický ministr Vladimír Mlynář prohlásil, že pak by US-DEU měla „buď ukončit svou politickou činnost zcela, nebo se sloučit s jinou stranou“. Nejklidnější z trojice vládních stran zůstávají lidovci, kteří se mohou „spolehnout“ na svých osm procent voličů.

„Do současných preferencí se velmi promítají obavy z reformy veřejných financí a vnímání vlády,“ všimla si Zuzana Roithová, jež KDU-ČSL vede do evropských voleb.

Opozice věří ve vítězství
Jiný úkol čeká v evropských volbách obě opoziční strany - občanské demokraty a komunisty. Doufají, že jejich příznivci k volbám přijdou a potvrdí současné (podle průzkumů) vysoké preference.

„V žádném případě se nedá říct, že bych si teď spokojeně sedl a založil ruce v bok. Nynějšími preferencemi se nelze ukolébat,“ tvrdí evropský lídr ODS Jan Zahradil.

Komunisté už kampaň odstartovali velkolepě: na druhé místo kandidátky si zařadili kosmonauta Vladimíra Remka, což vyvolalo velký zájem veřejnosti. „Chceme být nejsilnější levicovou stranou u nás ve volbách do Evropského parlamentu,“ vyhlásil cíl lídr Miloslav Ransdorf.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu Čech zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí Lipna

Po bouřce z noci na sobotu zůstaly v jižních Čechách zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí lipenské přehrady na Českokrumlovsku. Většina poruch už se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.