Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Euroústava: Česko prosadilo komisaře

  18:17aktualizováno  18:17
Neapol, Brusel - (Od zpravodaje MF DNES) - Schůzka ministrů zahraničí v Neapoli o euroústavě skončila vítězstvím malých zemí. Italský ministr zahraničí Francesco Frattini oznámil, že se našla shoda pro to, aby každá země měla jednoho komisaře a aby si všichni komisaři byli rovni.

To je velký úspěch malých zemí, které tento požadavek prosazují již řadu měsíců.

Italský ministr zahraničí Francesco Frattini oznámil, že existuje "široká shoda" pro to, aby každá země měla svého komisaře. "Je zřejmé, že členské státy EU se chtějí plně podílet na životě komise," uvedl Frattini.

Česko tuto změnu velmi uvítalo. "Souhlasíme s tím, že komise má reprezentovat zájem EU, všichni však (do ní) musejí mít stejný přístup," uvedl ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Ústava dosud předpokládala, že v unii o pětadvaceti zemích bude mít komise jen patnáct členů. Změna tohoto návrhu byla jednou z hlavních českých podmínek pro souhlas s ústavou.

Shody dosaženo i v obraně
Shoda okolo komise nebyla jediným velkým průlomem na neapolských jednáních.

Pětadvacet ministrů se přiblížilo ke shodě i v ožehavé otázce evropské obrany.

Umožnila to středeční dohoda tří "velkých", Británie, Francie a Německa o rozšíření evropského vojenského štábu tak, aby mohl provádět jak strategické plánování, ale i vojenské operace. - více zde

V Neapoli k tomu unijní ministři přidali shodu okolo užší spolupráce ve vojenské oblasti. Na té se může podle podílet každá země EU, které o to projeví zájem. "Musíme si blahopřát, je to skutečný průlom," hodnotil tuto shodu francouzský ministr obrany Dominique de Villepin.

V ústavě by navíc mělo zůstat i ustanovení o vzájemné pomoci v případě napadení některé země EU, i když na žádost neutrálních členů unie to nebude automatická povinnost. Toto ustanovení má být navíc doplněno ujištěním, že základem společné obrany Evropy zůstane NATO.

Sporné body evropské ústavy

1) složení Evropské komise: malé země chtějí, aby každý z 25 členů měl v komisi jednoho plnoprávného zástupce, ústava počítá s komisí o patnácti lidech - vyřešeno
2) rozhodování v EU: Polsko a Španělsko bojují o udržení systému z Nice, který jim dává téměř stejný počet hlas při unijním rozhodování, jaké má Německo či Británie. Ústava navrhuje, aby k přijetí unijních rozhodnutí stačil souhlas nadpoloviční většiny států, v nichž žije aspoň 60 procent obyvatel EU
3) většinové hlasování: ústava umožňuje, aby ho státy EU mohly na základě jednomyslného rozhodnutí rozšířit do nových oblastí - Británie i některé další státy to odmítají, Česko navrhovalo, aby vedle států schvalovaly tuto změnu i parlamenty
4) Bůh: katolické země chtějí, aby ústava obsahovala ve své preambuli zmínku o křesťanských hodnotách. To zatím v ústavě není
5) zahraniční politika: Británie se brání proti tomu, aby vznikl nějaký evropský ministr zahraničí a stejně tak odmítá většinové schvalování kroků, které by takový "ministr" navrhoval
6) energetika: Británie a Nizozemsko se obávají o ztrátu kontroly nad svými ložisky plynu a ropy v Severním moři

"Lze říci, že zárodek evropské obrany je na cestě a že je to nezvratný proces," komentoval tento vývoj belgický ministr zahraničí Louis Michel, zatímco de Villepin tvrdil: "Je to klíčová otázka – nemůžeme mít Evropu bez obrany."

Evropská obrana se nelíbí USA
Věci se však ještě mohou zkomplikovat. Návrh na vytvoření rozšíření existujícího evropského vojenského štábu o operační složky totiž narazil na odpor USA. Ty se obávají, že navrhovaný krok podkope alianci.

Americký ministr zahraničí Colin Powell proto už v pátek kvůli celé věci telefonicky diskutoval se svými kolegy z Británie a Francie obavy. Nejmenovaný francouzský diplomat poté uvedl, že dohoda o evropské obraně "ještě není stoprocentně v kapse".

Spor o rozdělení moci zůstal nevyřešen
Nejdůležitějším ze všech sporů však je konflikt o rozdělení moci v unii – o to, zda se mají unijní opatření přijímat většinou hlasů států, v nichž žije aspoň šedesát procent obyvatel EU nebo zda tu mají platit opatření smlouvy z Nice. Ta přiděluje každému státu určitý počet hlasů a pro schválení návrhů je nutné získat téměř tři čtvrtiny z nich.

O udržení Nice bojují hlavně Poláci a Španělé, které tato smlouva v unijním rozhodování postavila fakticky naroveň státům jako Británie nebo Německo.

Britský ministr zahraničí Jack Straw prohlásil, že tato otázka by mohla být kvůli své konfliktnosti odložena.

O celé věci by se údajně mělo znovu jednat v roce 2007, dva roky před tím, než organizační změny, vyplývající z ústavy, vstoupí v platnost.

Neapol přinesla větší pokroky, než se očekávalo. Na stole však zůstává řada sporných bodů. Budou je muset řešit šéfové vlád na summitu v Bruselu 12. až 13. prosince. Pokud se jim to nepodaří, hrozí ústavě odklady - nebo úplný krach.

Autoři:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.