Europoslankyně Zuzana Roithová z KDU-ČSL se zúčastní přímé volby prezidenta. Vyzvala ji k tomu její vlastní strana.

Europoslankyně Zuzana Roithová z KDU-ČSL se zúčastní přímé volby prezidenta. Vyzvala ji k tomu její vlastní strana. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Europoslankyně Roithová se utká o Hrad. Kritizovala ostře smlouvu ACTA

  • 224
Exministryně zdravotnictví, nyní europoslankyně za lidovce Zuzana Roithová se zúčastní přímé volby prezidenta. Roithová na sebe v poslední době upozornila ostrou kritikou protipirátské smlouvy ACTA a také ukrajinského režimu, který podle ní řádně neléčí vězněnou expremiérku Julii Tymošenkovou.

"Vedla mě k tomu obava, že se z české politiky vytrácí zájem o člověka," zdůvodnila Roithová, proč kandidaturu přijala. Klíčové slovo její prezidentské kandidatury je proto slovo ČLOVĚK - každé z písmen zároveň představuje její klíčová hesla - Česko, lidskost, odpovědnost, všichni, evropa a křesťanská demokracie.

"Měli bychom odlišovat vlastenectví a nacionalismus," zdůraznila. Prezident by měl podle ní českou společnost spojovat a nenadřazovat sám sebe nad povinnosti, které má podle ústavy.

Sama počítá s tím, že do prezidentské kampaně dá zhruba 2 miliony korun. "Byla bych ráda, kdyby se i ostatní kandidáti přihlásili k tomu, že by jejich kampaň neměla stát více než 10 milionů korun," řekla ve čtvrtek Roithová. Pro svou kandidaturu bude chtít získat 50 tisíc podpisů od občanů.

Roithová kritizovala "šacování" notebooků, zajímá se o lidská práva

V posledních týdnech je o Roithové poměrně slyšet. "Dohoda ACTA měla být zaměřena na postih pirátství komerčního rozsahu, a nikoliv na šikanování občanů," zkritizovala chystanou mezinárodní smlouvu, proti níž ostře vystupují nejen pirátské strany po celém světě.

Roithová jako první z českých politiků začala veřejně burcovat proti problému, který může ACTA přinést. Vadí jí, že by na letištích byly možné prohlídky obsahu notebooků a mobilních telefonů. (více o názorech Roithové na ACTA najdete zde)

Na Hrad chce i Stehlík

Do přímé volby prezidenta republiky se chce zapojit také bývalý ředitel Poldi Kladno Vladimír Stehlík. Začal už sbírat potřebných 50 tisíc podpisů pod svoji kandidaturu. Kvůli nepovedené privatizaci Poldovky v 90. letech minulého století stál Stehlík i jeho syn před soudem. V roce 2008 ale kvůli závažné chorobě státní zástupce přerušil jeho stíhání.
 

Jako europoslankyně také v minulých dnech navštívila Kyjev, aby pro vedení Evropského parlamentu připravila zprávu o stavě vězněné expremiérky Tymošenkové. Ve vězení podle Roithové ukrajinský režim bývalou premiérku řádně neléčí a její lékařské nálezy jsou vážné. Tymošenkové jsou podle ní upřena základní práva, která má mít mít každý, i ve vězení. (více zde)

Roithová zdůraznila, že prvnímu i druhému tématu by se věnovala, i kdyby na Hrad nekandidovala. "Tématu ACTA jsem se věnovala již v roce 2009. A pokud jde o lidská práva, je to mé dlouhodobé téma. Byla jsem kvůli tomu v Bělorusku i na Kubě, spolupracovala jsem s Člověkem v tísni," řekla iDNES.cz europoslankyně.

Řídila pražskou nemocnici, byla ministryní zdravotnictví v Tošovského vládě

Roithová, které je 59 let, byla senátorkou za Čtyřkoalici a ministryní zdravotnictví v úřednické vládě Josefa Tošovského v druhé polovině 90. let. Před tím byla i ředitelkou Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech.

Je druhou ženou, která potvrdila zájem o volbu na Hrad. Tou první byla šéfka neparlamentní Suverenity Jana Bobošíková.

I když nebude Roithová patřit k favoritům volby, její kandidatura je pro KDU-ČSL šancí, aby upozornila voliče na názory křesťanských demokratů. To, že se bude o Roithové mluvit a psát, je pro lidovce vítanou pomocí před podzimními krajskými a senátními volbami. Brzy po nich bude následovat přímá volba prezidenta.

 "Jsme velice potěšeni, že přijala výzvu KDU-ČSL," řekl ve čtvrtek o Roithové předseda křesťanských demokratů Pavel Bělobrádek. Kandidaturu lidovecké euposlankyně podpořili i senátor Petr Pithart a bývalá šéfka Unie svobody, advokátka Hana Marvanová.

Vedení KDU-ČSL vyzvalo původně ke kandidatuře nejen Roithovou, ale i Pitharta. Ten je však velkým odpůrcem přímé volby prezidenta a v Senátu hlasoval proti změně ústavy. Pithart také předsedovi lidovců Pavlu Bělobrádkovi oznámil, že se volby prezidenta nezúčastní. Marně o to usiloval v roce 2003, kdy nakonec vyhrál Václav Klaus.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video