Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Europoslankyně Roithová se utká o Hrad. Kritizovala ostře smlouvu ACTA

  10:46aktualizováno  11:04
Exministryně zdravotnictví, nyní europoslankyně za lidovce Zuzana Roithová se zúčastní přímé volby prezidenta. Roithová na sebe v poslední době upozornila ostrou kritikou protipirátské smlouvy ACTA a také ukrajinského režimu, který podle ní řádně neléčí vězněnou expremiérku Julii Tymošenkovou.

Europoslankyně Zuzana Roithová z KDU-ČSL se zúčastní přímé volby prezidenta. Vyzvala ji k tomu její vlastní strana. | foto:  Petr Topič, MAFRA

"Vedla mě k tomu obava, že se z české politiky vytrácí zájem o člověka," zdůvodnila Roithová, proč kandidaturu přijala. Klíčové slovo její prezidentské kandidatury je proto slovo ČLOVĚK - každé z písmen zároveň představuje její klíčová hesla - Česko, lidskost, odpovědnost, všichni, evropa a křesťanská demokracie.

"Měli bychom odlišovat vlastenectví a nacionalismus," zdůraznila. Prezident by měl podle ní českou společnost spojovat a nenadřazovat sám sebe nad povinnosti, které má podle ústavy.

Fotogalerie

Sama počítá s tím, že do prezidentské kampaně dá zhruba 2 miliony korun. "Byla bych ráda, kdyby se i ostatní kandidáti přihlásili k tomu, že by jejich kampaň neměla stát více než 10 milionů korun," řekla ve čtvrtek Roithová. Pro svou kandidaturu bude chtít získat 50 tisíc podpisů od občanů.

Roithová kritizovala "šacování" notebooků, zajímá se o lidská práva

V posledních týdnech je o Roithové poměrně slyšet. "Dohoda ACTA měla být zaměřena na postih pirátství komerčního rozsahu, a nikoliv na šikanování občanů," zkritizovala chystanou mezinárodní smlouvu, proti níž ostře vystupují nejen pirátské strany po celém světě.

Roithová jako první z českých politiků začala veřejně burcovat proti problému, který může ACTA přinést. Vadí jí, že by na letištích byly možné prohlídky obsahu notebooků a mobilních telefonů. (více o názorech Roithové na ACTA najdete zde)

Na Hrad chce i Stehlík

Do přímé volby prezidenta republiky se chce zapojit také bývalý ředitel Poldi Kladno Vladimír Stehlík. Začal už sbírat potřebných 50 tisíc podpisů pod svoji kandidaturu. Kvůli nepovedené privatizaci Poldovky v 90. letech minulého století stál Stehlík i jeho syn před soudem. V roce 2008 ale kvůli závažné chorobě státní zástupce přerušil jeho stíhání.
 

Jako europoslankyně také v minulých dnech navštívila Kyjev, aby pro vedení Evropského parlamentu připravila zprávu o stavě vězněné expremiérky Tymošenkové. Ve vězení podle Roithové ukrajinský režim bývalou premiérku řádně neléčí a její lékařské nálezy jsou vážné. Tymošenkové jsou podle ní upřena základní práva, která má mít mít každý, i ve vězení. (více zde)

Roithová zdůraznila, že prvnímu i druhému tématu by se věnovala, i kdyby na Hrad nekandidovala. "Tématu ACTA jsem se věnovala již v roce 2009. A pokud jde o lidská práva, je to mé dlouhodobé téma. Byla jsem kvůli tomu v Bělorusku i na Kubě, spolupracovala jsem s Člověkem v tísni," řekla iDNES.cz europoslankyně.

Řídila pražskou nemocnici, byla ministryní zdravotnictví v Tošovského vládě

Roithová, které je 59 let, byla senátorkou za Čtyřkoalici a ministryní zdravotnictví v úřednické vládě Josefa Tošovského v druhé polovině 90. let. Před tím byla i ředitelkou Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech.

Je druhou ženou, která potvrdila zájem o volbu na Hrad. Tou první byla šéfka neparlamentní Suverenity Jana Bobošíková.

I když nebude Roithová patřit k favoritům volby, její kandidatura je pro KDU-ČSL šancí, aby upozornila voliče na názory křesťanských demokratů. To, že se bude o Roithové mluvit a psát, je pro lidovce vítanou pomocí před podzimními krajskými a senátními volbami. Brzy po nich bude následovat přímá volba prezidenta.

 "Jsme velice potěšeni, že přijala výzvu KDU-ČSL," řekl ve čtvrtek o Roithové předseda křesťanských demokratů Pavel Bělobrádek. Kandidaturu lidovecké euposlankyně podpořili i senátor Petr Pithart a bývalá šéfka Unie svobody, advokátka Hana Marvanová.

Vedení KDU-ČSL vyzvalo původně ke kandidatuře nejen Roithovou, ale i Pitharta. Ten je však velkým odpůrcem přímé volby prezidenta a v Senátu hlasoval proti změně ústavy. Pithart také předsedovi lidovců Pavlu Bělobrádkovi oznámil, že se volby prezidenta nezúčastní. Marně o to usiloval v roce 2003, kdy nakonec vyhrál Václav Klaus.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vlna dosahuje až téměř na úroveň sousedního chodníku.
Místo roviny je vlna, za miliony opravená silnice vydržela jen pár týdnů

Po necelém měsíci provozu se na opravené silnici mezi Vysokým Mýtem a Chrudimí v obci Stradouň vytvořila nebezpečná vyjetá vlna. Za rekonstrukci celkem...  celý článek

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.