Předseda Evropského parlamentu (EP) Martin Schulz

Předseda Evropského parlamentu (EP) Martin Schulz

Europoslanci zvolili za svého nového předsedu Martina Schulze

  • 31
Německý sociální demokrat Schulz nahradil v polovině funkčního období v čele Evropského parlamentu Poláka Jerzyho Buzka, který zastupuje nejsilnější, lidoveckou frakci parlamentu. O jedno ze 14 křesel pro místopředsedy se uchází i Oldřich Vlasák z ODS, kterého nominovala frakce Evropských konzervativců a reformistů.

Schulz zvítězil s přehledem již v prvním kole hlasování díky dohodě dvou nejsilnějších parlamentních frakcí. Buzek, který ve funkci končí po dvou a půl letech, byl prvním předsedou EP z nových členských zemí.

Pro šestapadesátiletého Schulze se vyslovilo 387 z 699 hlasujících europoslanců. Dvojice dalších kandidátů v tajném hlasování, na jehož průběh jako jeden ze sčitatelů dohlížel i český sociální demokrat Pavel Poc, skončila daleko za ním. Britský konzervativec Nirj Deva získal 142 hlasů, britská liberálka Diana Wallisová pak 141.

Předseda se mění v polovině funkčního období EP

Změna vedení parlamentu je dána tradicí a vychází z dohody o rozdělení moci mezi dvěma nejpočetnějšími frakcemi parlamentu. Lidovecké seskupení, jehož součástí jsou dva z 22 českých europoslanců, tak "přepustí" funkci předsedy druhé nejsilnější frakci - socialistům.

Český europoslanec Jan Březina ocenil kvality odcházejícího předsedy Buzka; Schulz si podle něj bude muset autoritu pracně budovat. "Dosud Schulz mnohem více rozděloval, než spojoval, a to podle mého názoru není tím nejlepším předpokladem pro úspěšný výkon funkce předsedy EP," konstatoval lidovec Březina.

Místopředsedy začne parlament volit večer. O místo ve vedení parlamentu zřejmě přijde jeho dosavadní místopředseda Libor Rouček z ČSSD, neboť socialisté v rámci dohody s lidovci přijdou o dva z dosavadních čtyř místopředsednických postů.

Na vyrušující europoslance bude nový předseda zvonit

Schulz se po svém zvolení kolegy snažil ujistit o tom, že chce být a bude předsedou všech. Za cíle svého předsednictví označil například probuzení nadšení pro Evropu u obyvatel kontinentu a zvýšení váhy Evropského parlamentu.

Jednou z cest k jejich dosažení má podle Schulze být i to, že EP bude místem pro kontroverzní debaty v Evropě. V této souvislosti připomněl na středu plánované vystoupení maďarského premiéra Viktora Orbána, který bude před europoslanci obhajovat kontroverzní ústavní zákony, kvůli nimž Evropská komise proti Maďarsku zahájí právní kroky.

Novopečený předseda známý svými často velmi razantními výstupy na parlamentní půdě vedle plánů do budoucna již představil také jednu zcela konkrétní změnu. Poslance, kteří při zasedání ruší, hodlá napříště tišit nikoliv předsednickým kladívkem, ale pomocí zvonku.

Knihkupec a fanoušek fotbalu

Schulz druhé nejsilnější frakci v EP, která se od června 2009 jmenuje Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů, předsedá od července 2004, europoslancem se stal již o deset let dříve.

Berlusoni nabídl Schulzovi roli

Začátkem července 2003, při zahajování italského předsednictví v EU, Schulzovi italský premiér Silvio Berlusconi na půdě EP ironicky nabídl, aby si zahrál "roli kápa" ve filmu o nacistických koncentračních táborech. Reagoval tak na Schulzův dotaz, zda nespatřuje konflikt zájmů mezi svým politickým postavením a rozsáhlými podíly v italských mediích.

Martin Schulz se narodil 20. prosince 1955 v Hehlrathu (dnes součást města Eschweiler v Severním Porýní-Vestfálsku). Vyučil se knihkupcem a poté pracoval v různých knihkupectvích a nakladatelstvích. V roce 1982 si založil vlastní knihkupectví ve městě Würselen, jehož majitelem byl do roku 1994.

V letech 1984 až 1987 byl radním města Würselen a poté byl až do roku 1998 jeho starostou.

Jako devatenáctiletý vstoupil do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). Od roku 1999 je členem jejího nejvyššího vedení.

Schulz je ženatý a má dvě děti. Je fanouškem fotbalového týmu 1. FC Kolín nad Rýnem a držitelem čestného doktorátu Kaliningradské státní technické univerzity, dostal ho v roce 2009.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video