Kromě jednotného platu navíc europoslanci zpřísnili proplácení cestovních nákladů. Podle nové úpravy budou finanční náhrady dostávat na základě předložených účtenek, nikoli paušálně, jak je tomu dosud.
To se totiž dalo snadno zneužít. Europarlament zaplatil poslancům cenu letenky první třídou, ale nikdo už nezjišťoval, kde politik v letadle skutečně seděl. Cenový rozdíl mezi první a ekonomickou třídou mu potom zůstal v kapse.
Platy europoslanců se až dosud řídily výší mzdy zákonodárců v národních parlamentech. Po přistoupení nových členských zemí v květnu 2004 ale vznikly ohromné rozdíly: Zatímco Italové pobírali 11 tisíc euro, Maďaři jedenáct set.
Čeští poslanci berou v přepočtu šedesát tisíc korun. Od roku 2009, kdy by mělo opatření začít platit, si polepší více než trojnásobně. "Je dobře, že se po tolika letech debaty pro naše nástupce v EP vyřeší jasně otázka jejich práv a povinností," řekl ČTK poslanec za ČSSD Libor Rouček.
Usnesení europarlamentu musí ještě schválit vlády členských zemí. Podle lucemburského ministra pro EU Nicolase Schmita se tak stane příští týden v Radě EU. Dosud to ale vždy zablokoval odpor Německa.
|
Jak hlasovali čeští europoslanci |
|
Z českých poslanců jich pro hlasovalo třináct: Jan Březina (KDU-ČSL), Jana Hybášková a Tomáš Zatloukal (SNK-ED), Milan Cabrnoch, Petr Duchoň, Hynek Fajmon, Ivo Strejček, Nina Škottová, Oldřich Vlasák, Jan Zahradil a Jaroslav Zvěřina (všichni ODS), Richard Falbr a Libor Rouček (ČSSD). Proti se vyslovilo šest českých poslanců (Věra Flasarová, Jaromír Kohlíček, Jiří Maštálka, Miloslav Ransdorf a Daniel Strož z KSČM a Jana Bobošíková za Nezávislé). Zdrželi se tři: Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Josef Zieleniec (SNK-ED) a Vladimír Remek (KSČM). Vladimír Železný za Nezávislé nebyl hlasování přítomen. |
