Ratifikace složitě dojednávaného dokumentu zatím nebyla dokončena ve čtyřech z 27 států EU: v Irsku, v Německu, v Polsku a v ČR. - čtěte Německý ústavní soud posvětil "Lisabon", ratifikaci ale pozastavil
V Irsku, které o něm jako jediné rozhodovalo v referendu, mu loni lidé řekli ne, čímž Unii uvrhli do krize. Počátkem října se tam nicméně uskuteční druhé referendum a zatím se zdá, že přívrženci smlouvy budou mít tentokrát navrch.
Ve zbývajících třech zemích smlouvu odsouhlasily parlamenty a čeká se na podpis prezidenta.
Švédský premiér Fredrik Reinfeldt podle listu chce, aby se lídři Unie na summitu koncem října shodli na jménech nového vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku a stálého předsedy Evropské rady. Právě to jsou funkce, s jejichž vytvořením počítá Lisabonská smlouva. Vysoký představitel navíc podle ní má být i místopředsedou Evropské komise, tedy výkonného orgánu EU.
Reinfeldt také chce, aby summit schválil i nominaci jednotlivých eurokomisařů. Složení nové komise, která vzniká po červnových volbách do Evropského parlamentu, by pak mohl v listopadu EP posvětit a nový sbor by mohl začít pracovat od prosince.
Problémový Klaus
Podle prohlášení švédského ministra zahraničí Carla Bildta by EU měla institucionální změny pramenící z Lisabonské smlouvy zavést co nejdříve. K tomu je nicméně potřeba, aby ratifikace dokumentu byla dokončena.
Očekává se, že v Německu podpis prezidenta nebude problémem. Polský prezident Lech Kaczyński by také podle předpokladů expertů měl po výsledku irského referenda dokument podepsat.
Představitelé EU se podle listu obávají, že Klaus by mohl zmiňovaný harmonogram nabourat. Dal totiž najevo, že by smlouvu mohl podepsat až poté, co by český ústavní soud rozhodl o případné nové žádosti o přezkum, zda dokument je v souladu s českým právním řádem.
Zpoždění by pak mohlo vést k tomu, že říjnový summit nebude sto dosáhnout shody na jmenování zmiňovaných funkcí.
